Dnes to na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny ruským prezidentem Vladimirem Putinem je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi. Oznámení přivítal Bílý dům, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovou „příliš málo“.

„Nedotknutelnost a neměnitelnost hranic stejně jako suverenita států je základem našeho poválečného pořádku,“ řekl Scholz. Tyto principy Rusko podle něj uznáním obou regionů na východě Ukrajiny porušilo. Ruský prezident podle Scholze nyní vyčkává na provokaci, která by mu poskytla záminku k možnému obsazení celé Ukrajiny.

Stejný názor vyjádřil i Martin. „Uznání separatistických oblastí na východě Ukrajiny bylo jasným porušením mezinárodního práva a překročením červené linie,“ řekl irský premiér.

Nyní je podle Scholze na mezinárodním společenství, aby na toto „jednostranné, nepochopitelné a neoprávněné jednání“ ruského prezidenta reagovalo. Cílem musí být vyslat Rusku jasný signál, že takovéto chování nezůstane bez následků, míní kancléř. Západ proto připravuje soubor sankcí, jehož součástí bude i Nord Stream 2.

„Dnes jsem požádal spolkové ministerstvo hospodářství, aby stáhlo stávající zprávu k analýze zásobovací bezpečnosti u Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur). Zní to možná technicky, ale je to nezbytný správně-právní krok, aby nyní produktovod nemohl získat certifikaci,“ řekl Scholz. „A bez této certifikace nemůže být Nord Stream 2 zprovozněn,“ doplnil.

Zdraží kvůli konfliktu plyn?

Krok přivítal Bílý dům, který zároveň informoval, že na oznámení Berlína naváže ještě dnes vlastními novými opatřeními. „Prezident (USA Joe Biden) dal jasně najevo, že vpadne-li Rusko na Ukrajinu, budeme s Německem pracovat na tom, aby Nord Stream 2 nepostupoval kupředu,“ uvedla mluvčí Jen Psakiová.

Poněkud odlišné stanovisko zaznělo z Varšavy, a to od polského vicepremiéra a šéfa vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského. „Je to lepší než nic, ale příliš málo,“ citovala jej agentura Reuters. Kaczyński dodal, že státy by neměly „poskytovat prostředky agresivním státům“.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck předtím na tiskové konferenci oznámil, že stáhnul zprávu potřebnou ke schvalovacímu řízení pro Nord Stream 2. Zároveň ujistil, že i bez plynovodu Nord Stream 2 je energetické zásobování Německa zajištěno. „Jak se ale vyvinou ceny, to nelze předvídat. Lze však očekávat, že konflikt může vést k dalšímu zdražení plynu,“ uvedl Habeck na dotaz novinářů, jak se odstavení produktovodu podepíše na cenách energií.

Ministerstvo hospodářství nyní podle Scholze podrobně zhodnotí zásobovací bezpečnost Německa. V úvahu připadá i další rozšíření možnosti dodávek plynu tak, aby Německo snížilo svou závislost na Rusku.

Habeck uvedl, že nynější situace jasně dokládá důležitost záměru Evropy zbavit se závislosti na fosilních palivech a přejít k čistým a obnovitelným energetickým zdrojům.

Plynovod, který řada států včetně USA či Polska od počátku kritizovala, Scholz dlouhodobě označoval jako čistě soukromý hospodářský projekt. Od ledna již takový popis nepoužíval, zároveň ale budoucnost produktovodu nijak podrobně nekomentoval. Naopak německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková nijak netajila, že Nord Stream 2 může být nástrojem k potrestání Moskvy. Baerbocková rovněž opakovaně prohlásila, že Německo je připraveno zaplatit za solidaritu s Ukrajinou vysokou cenu.

Produktovod Nord Stream 2, kterým má po dně Baltského moře z Ruska do Německa proudit plyn, je již hotov, povolení k provozu ale dosud německé úřady nevydaly.