Uznání separatistických regionů dnes prezidentovi doporučila jeho bezpečnostní rada, jejímiž členy jsou klíčoví ruští představitelé včetně premiéra, ministrů obrany a zahraničí, předsedů obou komor parlamentu či šéfa rozvědky. Prezidentovo rozhodnutí mají v úterý potvrdit obě komory ruského parlamentu, uvedl místopředseda ruské sněmovny Pjotr Tolstoj.

Polský list Gazeta Wyborcza na svém webu upozornil, že je otázkou, jakou podobu chce Rusko vtisknout pseudostátům u svých hranic, a že důležití ruští politici se domáhají, aby zahrnovaly celou Doněckou a Luhanskou oblasti, což by představovalo třikrát větší území, než nyní separatisté kontrolují. „Znamenalo by to, že by se Ukrajina musela zřeknout například Mariupolu a její armáda by se musela stáhnout 100 kilometrů na západ,“ napsal list s tím, že na to žádný ukrajinský politik nepřistoupí.

Podpisovému aktu v Kremlu předcházel Putinův bezmála hodinový projev, který začal rekapitulací ukrajinských dějin. Putin zdůraznil, že jihovýchod dnešní Ukrajiny, kde se nacházejí území ovládaná povstalci, „býval historicky součástí Ruska“, a že „současná Ukrajina byla úplně vytvořena Ruskem, ruskými komunisty“.

Vůdce ruských bolševiků Vladimír Iljič Lenin a jeho soudruzi tak podle Putina činili „na účet Ruska, odtržením historických ruských území“, a to i s ruským obyvatelstvem. „Na první pohled se to zdá šílenstvím, ale bolševici se chtěli udržet u moci doslova za každou cenu,“ tvrdil Putin s tím, že podobně postupovali i Leninovi následovníci Josif Stalin, a především Nikita Chruščov, který k Ukrajině připojil Krym. „Sovětská Ukrajina vznikla v důsledku bolševické politiky, tvůrcem Ukrajiny je Lenin,“ zdůraznil prezident. Kyjevu zároveň vzkázal, že „dekomunizace“ v tomto smyslu Rusům plně vyhovuje, ale „nezastavíme se v půli cesty“. Několikrát také zopakoval, že Ukrajina postrádá tradice vlastní státnosti.

Rusko podle Putina i se samostatnou Ukrajinou po rozpadu Sovětského svazu vždy spolupracovalo čestně, s přihlédnutím k ukrajinským zájmům. Sousedům podle něj poskytlo pomoc v řádu stovek miliard dolarů. Ale Ukrajinci podle ruského prezidenta chtěli všechna práva a privilegia, ale nic na oplátku neposkytli, a naopak se dopouštěli „krádeže plynu“. Nakonec v Kyjevě „krajní nacionalismus brzy dosáhl podoby neonacismu“. Civilizační výběr Ukrajiny ve prospěch Západu má podle Putina jediný cíl: uchovat v západních bankách miliardy, které oligarchové ukradli prostým Ukrajincům.

Tezi o radikálech u moci a teroru a pogromech v ukrajinských městech Putin dokládal případem upálení desítek proruských aktivistů v Domě odborů v Oděse na jihu Ukrajiny v květnu 2014. „Majdan (kyjevské náměstí, kde se na přelomu let 2013 a 2014 odehrály hlavní protesty proti tehdejšímu proruskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi) nepřiblížil Ukrajinu k demokracii, ale zavedl do slepé uličky,“ tvrdil s tím, že krize vyhnala šest milionů Ukrajinců do ciziny, kde si hledají obživu. A to i proto, že jejich krajané promrhali nejen to, co získali za Sovětského svazu, ale i za carského Ruska.

Putin Ukrajinu označil za americkou kolonii s loutkovým režimem

Ukrajinu vykreslil ruský prezident jako americkou kolonii s loutkovým režimem, jako zemi, kde jsou Rusové utlačováni a pronásledováni. Zároveň Ukrajinu obvinil z přípravy bojových operací a teroristických akcí proti Rusku, i z toho, že se prý chystá vyzbrojit se jadernými zbraněmi. „Nemůžeme nereagovat na toto nebezpečí,“ zdůraznil. Ukrajinská strategie podle Putina počítá se zatažením dalších států do střetu s Ruskem, v zemi „jsou prakticky nepřetržitě vojska NATO“ a „USA přistoupily k ovládnutí ukrajinského území jako budoucího bojiště“.

Každá země má právo uzavírat vojenská spojenectví, připustil Putin, ale současně zdůraznil, že se tak nesmí dít na úkor bezpečnosti jiných států. A vstup Ukrajiny do NATO by podle něj představoval „přímé ohrožení Ruska“. Podle Putina nic na tom nemění, že Ukrajina nemá do aliance vstoupit hned zítra, ale „až pozítří“.

Současnou Ukrajinu prezident označil za území ovládané NATO a za „předmostí“, odkud by Západ mohl vést překvapivý úder proti Rusku. Obvinil také Kyjev, že stále odmítá plnit mírové dohody z Minska a že naopak chystá novou vojenskou operaci v Donbasu.

„Každý den dochází k ostřelování, zabíjení civilistů nepřestává. Nemá to konce. Ale takzvaný civilizovaný svět dává přednost nevšímat si toho, nevšímat si všech těch hrůz, páchaných na čtyřech milionech lidí. Jen proto, že nepodpořili agresivní nacionalismus a neonacismus. Jak dlouho může tragédie pokračovat? Jak dlouho to lze strpět?“ uvedl Putin.

Řekl, že Rusko udělalo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny. Ale v Kyjevě se jen mění prezidenti a poslanci, ale „nemění se podstata agresivního režimu“, a tak je nezbytné „neprodleně uznat nezávislost lidových republik“, prohlásil ruský prezident.

Uznání separatistických regionů porušuje mezinárodní právo, zní z Evropy

Uznání separatistických regionů Putinem je porušením mezinárodního práva, prohlásil dnes na tiskové konferenci britský premiér Boris Johnson. Stejně se vyjádřili i předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, kteří Putinův krok odsoudili a uvedli, že Evropská unie na něj odpoví sankcemi.

„Je to ... hrubé porušení svrchovanosti a celistvosti Ukrajiny,“ řekl Johnson a rozhodnutí šéfa Kremlu označil za „špatné znamení“ pro Ukrajinu. „Uznání dvou separatistických území na Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva, územní celistvosti Ukrajiny a minských dohod (o zajištění míru v Donbasu),“ napsal na twitteru Michel. EU a její partneři podle něj budou v rámci solidarity s Ukrajinou reagovat jednotně, pevně a rozhodně.

Michel a von der Leyenová pak ve společném prohlášení uvedli, že sedmadvacítka zareaguje sankcemi proti těm, kdo se podíleli na uznání lidových republik vyhlášených proruskými separatisty na východě Ukrajiny.

„Unie znovu opakuje svou neochvějnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic,“ uvedli vrcholní unijní činitelé.

Johnson na otázku, zda je čas uvalit na Rusko sankce, odpověděl, že Západ musí vyvinout co největší tlak. „Už dříve jsem o balíčku sankcí řekl, že je spustíme při prvním ruském vpádu nebo invazi. Ale to, co se stalo, je mimořádně špatná zpráva. Začíná být jasné, že budeme muset začít vyvíjet co největší tlak, protože je těžké si představit, jak se tato situace zlepší,“ prohlásil premiér. Dodal, že se ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nabídne podporu.

Premiér Petr Fiala uvedl, že ČR stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou. Podle předsedy vlády si Česko z vlastní historie pamatuje, že kroky proti suverénním sousedním státům k míru nevedou. Postup Ruska označil za akt agrese. Dodal, že ČR podporuje jednotnou reakci EU. Další členové vládní koalice či šéfové zahraničních výborů Senátu a sněmovny s odkazem na české historické zkušenosti zmínili ruskou „bratrskou pomoc“. Ruský krok označili za snahu o vytvoření nového Sovětského svazu.