„Jsme nyní v mnohem lepší situaci, než se ještě před několika měsíci předpokládalo," řekl sociálnědemokratický šéf německé vlády.

Scholz zmínil, že Německo snižuje spotřebu plynu mimo jiné i tím, že aktivuje uhelné elektrárny držené v záloze. „Také víte, že v zátěžovém testu prověřujeme, zda by mělo smysl ponechat přes zimu v provozu jaderné elektrárny,“ upozornil.

Upozornil také, že Německo nadále vyhodnocuje, zda se mu vyplatí odložit plánované odstavení jaderných elektráren. Poslední tři jaderné elektrárny mají být podle dřívějšího plánu definitivně uzavřeny na konci letošního roku.

Deník The Wall Street Journal před několika dny napsal s odvoláním na německé vládní zdroje, že Německo kvůli energetické krizi neodstaví poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku. Ministr hospodářství Robert Habeck (za Zelené) ale sdělil, že by to bylo špatné rozhodnutí, které by se nevyplatilo. Konečné rozhodnutí chce ale vláda udělat až podle výsledku zátěžových testů.

Natural gas consumption in Germany ~15%. pic.twitter.com/sz3CZ0yOWj

— CT.LIM 林志忠 (@PRO_FITS) August 28, 2022

To, že je Německo i přes ruské utahování kohoutů na plynovodech na zimu lépe připraveno, než se předpokládalo, řekl Scholz také na pondělní tiskové konferenci v Praze po jednání s českým premiérem Petrem Fialou. Kancléř mimo jiné upozornil na rychlé budování přístavních terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG). První z nich chce Německo uvést do provozu již v lednu.

Plyn míří do zásobníků

Německo rovněž rychle plní své zásobníky na plyn, podle aktuálního údaje z pondělního odpoledne byly naplněny z 82,7 procenta. Cílem vlády je, aby do října byly zásobníky plné z 85 procent a do listopadu z 95 procent.

Německo má největší skladovací kapacity zemního plynu ve střední a západní Evropě. Podle průmyslového sdružení Ines může skladovat až 256 terawatthodin zemního plynu, což odpovídá čtvrtině roční spotřeby.