Bitva u Waterloo v roce 1815 navždy změnila běh evropských dějin. Napoleon Bonaparte byl poražen a jeho sen o impériu se rozplynul v dešti a blátě belgických polí. Ale co když za tím nešťastným počasím nestála jen náhoda? Co když porážku jednoho z největších vojevůdců historie způsobil… výbuch sopky na druhém konci světa? Podle nové studie Geologické společnosti Ameriky sehrála klíčovou roli erupce hory Tambora na indonéském ostrově Sumbawa, k níž došlo dva měsíce před osudovou bitvou. Výbuch patří k nejsilnějším zaznamenaným v historii – popel dopadal až 1300 km daleko, okolní oblast byla na dva dny zahalena do tmy a výbuch bylo slyšet i 2500 km od sopky.

Profesor Matthew Genge z Imperial College v Londýně tvrdí, že elektricky nabitý sopečný popel pronikl do ionosféry – horní vrstvy atmosféry, kde se tvoří mraky – a „zkratoval“ tamní elektrické proudy. Výsledkem byly masivní poruchy počasí, které se mohly projevit i v Evropě. V červnu 1815, v předvečer bitvy u Waterloo, zasáhl Belgii prudký déšť. Napoleon kvůli rozbahněnému terénu odložil útok – a to mu mohlo být osudné. Odklad totiž umožnil pruské armádě spojit se s Brity a Francouze porazit. Napoleon přišel o 25 000 mužů, vzdal se trůnu a skončil v exilu na ostrově Svatá Helena.

zdroj: Profimedia.cz

Ačkoli z roku 1815 nemáme dostatek přesných meteorologických dat, profesor Genge zdůrazňuje, že Evropa tehdy zažívala výjimečně deštivé a chladné léto – známé jako „rok bez léta“. A to možná nebyla náhoda.

„Deštivé počasí hrálo roli v Napoleonově porážce. A pokud za tím stála Tambora, pak sopečný výbuch na druhém konci světa změnil dějiny Evropy,“ uzavírá Genge.