„Ministerstvo financí analyzovalo ekonomické dopady hypotetického odstřižení dodávek plynu z Ruska. Letošní topná sezona by měla být pokryta z domácích zásob a za přispění LNG (zkapalněný zemní plyn) terminálu v Nizozemsku,“ uvedlo ministerstvo financí.

Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulém týdnu uvedli, že pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba na 11 měsíců, tedy do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši 15 procent.

.@MinFinCZ analyzovalo ekonomické dopady hypotetického odstřižení dodávek plynu z Ruska Letošní topná sezóna by měla být pokryta z domácích zásob a za přispění LNG terminálu v Nizozemsku. Domácnosti ani průmysl tak minimálně v následující topné sezónně nejsou v ohrožení ✅

— Ministerstvo financí ČR (@MinFinCZ) August 24, 2022

Dostatek plynu v ČR pro všechny je podle ministerstva realistickým předpokladem. Počítá se přitom s využitím všech zajištěných kapacit plynu. Jde například o naplněné zásobníky plynu přímo v České republice, ale i zajištěnou kapacitu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku, který by měl pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v ČR. Využít je možné také plyn ze státních hmotných rezerv. „Pokud by byla silnější zima, tak se to samozřejmě zkracuje o pár měsíců, nicméně to jsou ty měsíce letní, to není až tak dramatické,“ uvedl minulý týden Prušvic.

Premiér Petr Fiala (ODS) už minulý týden ve středu uvedl, že Česká republika má dostatek zásob plynu na zimu. Stát podle něj udělal veškeré kroky, aby nenastal nejkatastrofičtější možný scénář. I Fiala zmínil například naplněné zásobníky plynu, nakoupený plyn ve státních hmotných rezervách nebo získání kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) před týdnem uvedl, že udržet ekonomiku v chodu je v zájmu každého. Stát nebude podle něj při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi, v určité fázi je ale možné, že bude potřeba i jejich solidarita a částečné omezení.

Vláda schválila úsporný tarif, průměrná pomoc dosáhne 15 000 korun

Vláda na svém dnešním jednání schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 000 korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Úsporný tarif je určený pro domácnosti. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.

Pomoc s energiemi přes úsporný tarif se začne zohledňovat ve fakturách za říjen. Od října bude platit také odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Odpuštění poplatků má trvat po celý příští rok. Ročně se na obnovitelné zdroje přispívá asi 45 miliardami korun, zhruba 27 miliard z toho hradil stát. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že pomoc se bude odvíjet podle jednotlivých distribučních sazeb, částka pro letošní rok byla navýšena například u distribučních sazeb D01d a D02d (velmi malá a středně velká spotřeba energie), které jsou nejpoužívanější.

Síkela uvedl, že vláda dnes navýšila letošní částku na úsporný tarif, z původně vyčleněných 25 procent se zvýšila na až zhruba 40 procent. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) již dříve uvedlo, že na úsporný tarif mělo jít původně deset miliard korun, dalších 30 miliard se mělo rozdělit příští rok, celkem tak jde o 40 miliard. Dodal, že u nejpoužívanějších sazeb s nižší spotřebou elektřiny vláda navýšila původně uvažovaný příspěvek 2000 Kč na 3500 Kč, kvůli tomu vzrostla letošní celková podpora. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že díky tomu dostanou letos všechny domácnosti přibližně stejnou podporu. Rozdíly v celkové výši podpory se podle vlády projeví až v příštím roce na základě podpory jednotlivých komodit.

Letos se bude příspěvek na energie vyplácet přes smlouvu na elektřinu. V příštím roce již přes jednotlivé komodity, tedy přes elektřinu, plyn a teplo. Síkela dnes dopoledne před jednáním vlády uvedl, že celková výše podpory s energiemi na nadcházející topnou sezonu dosáhne u domácností s nízkou spotřebou zhruba 11 000 korun, u domácností se střední spotřebou zhruba 14 000 až 15 000 korun, domácnosti s nejvyšší spotřebou dosáhnou až na zhruba 18 000 korun.

Vláda připravuje speciální kalkulačku, přes kterou si lidé budou moci spočítat přibližnou výši státní podpory plateb za energie. Kvůli navýšení letošní částky podpory ji ale bude nutné předělat. Kdy bude spuštěna, tak zatím není jasné, řekl Síkela. Lidé by ji následně měli najít na webu ministerstva průmyslu.

Síkela řekl, že dosud neexistuje evidence, jak je jaká domácnost v Česku vytápěna. Nynější systém umožní údaje zjistit a do budoucna lépe pomoc zacílit na zranitelné zákazníky. „Pokud by došlo k další eskalaci cen a my bychom se dostali do problémů, vláda má možnost kdykoliv přijmout opatření a další formu podpory v rámci tohoto nástroje,“ uvedl. Na pomoc s cenami energií lidem a firmám určila vláda celkem 66 miliard korun.

Dodavatelé už pracují na zavedení úsporného tarifu. „Intenzivně nyní pracujeme na tom, abychom byli schopni vládní pomoc dostat k zákazníkům co nejdříve. Připravujeme nyní IT a fakturační systémy, tak aby bylo možné úsporný tarif co nejrychleji zprocesovat. Jsme připraveni vládní pomoc promítnout rovnou a okamžitě do záloh. Zákazník nebude muset o nic žádat ani se nikde registrovat, úsporný tarif bude fungovat automaticky,“ řekl ČTK mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Na celkovou pomoc s inflací vyčlenila vláda 177 miliard korun

Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) 177 miliard korun. Ministerský předseda Citoval analýzu, podle které je v míře podpory ve vztahu k HDP Česko na čtvrtém místě mezi zeměmi v Evropské unii.

V září se chystá vláda podle Fialy spustit informační kampaň, která poradí lidem, kde mohou hledat pomoc. Náklady na úsporný tarif tvoří největší položku celkové sumy, uvedl Fiala.

Do souhrnu pomoci začlenil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trojí valorizaci důchodů, příspěvek 5000 korun na dítě, snížení spotřební daně na naftu a benzin, zrušení silniční daně, zvýšení platů ve veřejné sféře, zvýšení sociálních dávek, zvýšení plateb za sociální služby, odpuštění plateb za obnovitelné zdroje energií, úsporný tarif, kompenzace a podporu tepláren z domovních kotelen a kompenzace nepřímých nákladů firmám.