Rada na jeho návrh bude projednávat stanovení maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny.

Ceny letí do nadoblačných výšin

Stanovení maximální ceny plynu je podle Síkely „funkční a méně nákladné řešení, které by mělo srazit ceny elektřiny“.

Síkela upozornil, že cena plynu vzrostla od června až do dneška z 18 eur za jednu megawatthodinu (MWh) až na zhruba 310 eur na MWh. Je to důsledek omezení dodávek z Ruska.

Elektřina se přitom vyrábí daleko levněji, než se prodává. Její cenu na trhu nic méně určuje ta nejdražší, tedy paroplynová. Je to „závěrná“ elektrárna - nejdražší elektrárna v provozu, jejíž provoz se musí prodejní cenou elektřiny pokrýt.

Proud na zimní měsíce tak už teď stojí kolem tisíce eur a na první čtvrtletí příštího roku se už prodával za téměř 1300 eur za megawatthodinu.

Příliš drahý cenový strop

Síkela upozornil, že často skloňované stanovení cenového stropu elektřiny by znamenalo výdaj 150 miliard korun za každých 100 euro snížené ceny oproti té tržní. Při stanovení stropu na polovině současné ceny, tedy 500 eur za MWh.

Stát by tak podle ministerských analytiků dal ročně na kompenzace 750 miliard korun. A to je podle Síkely víc, než kolik vynaloží na důchody a desetinásobek toho, co dá na obranu.

Podle Síkely není stanovení maximálních cen plynu využívaného pro výrobu elektřiny jediným možným řešením. Ministři podle něj můžou otevřít otázku emisních povolenek, které nyní tvoří již významnou část cen elektřiny.

Na řadu může přijít také celková regulace cen energií nebo úplné oddělení cen plynu a elektřiny.