Životní minimum? Spíš životní maximum

Důstojná mzda, tedy taková, která pokryje nejen základní životní potřeby, ale i menší úspory a volný čas, by podle nejnovějších propočtů měla činit minimálně 45 865 korun hrubého měsíčně. Meziročně tak vzrostla asi o tři stovky. V metropolích jako je Praha nebo Brno se ovšem tato částka šplhá až na 53 953 korun, zejména kvůli drtivým nákladům na bydlení.

A teď pozor – tuto hranici příjmu překročilo loni jen 37 procent zaměstnanců. U žen je to ještě bídnější: na „důstojný příjem“ dosáhla jen čtvrtina z nich. Celkem se pod tímto limitem nachází zhruba 2,5 milionu pracujících Čechů.

Nájem jako noční můra mladých i rodin

Největší ranou pro peněženky je podle odborníků bydlení. Náklady na nájem rostou rychleji než mzdy a vlastní bydlení je už pro většinu lidí mimo dosah. Mladí do 35 let žijí v nájmu ve dvou třetinách případů, rodin s dětmi do 10 let v pronájmu přibylo o polovinu. Výsledek? 860 tisíc lidí vydává na bydlení víc, než si mohou dovolit, a dalších 157 tisíc je v bytové nouzi.

Podle ekonoma Jana Bittnera z VŠE „reálná kupní síla českých zaměstnanců stále nedosáhla úrovně před pandemií.“ Inflace, zejména z let 2022 a 2023, výrazně oslabila hodnotu výdělků. Dnes si Češi za své platy koupí zhruba o desetinu méně než v roce 2019.

Mzdy se sice zvedají, ale nestačí to

Minimální mzda byla loni stanovena na 18 900 korun, průměrná činila 46 165 korun – ale tu většina lidí v reálu nikdy neviděla. Platforma pro minimální důstojnou mzdu započítala do své kalkulace náklady na jídlo, bydlení, dopravu, zdraví, volný čas i telekomunikace. Nechyběla ani drobná finanční rezerva.

Hospodářská komora sice odhaduje růst mezd o 5,6 % letos, reálně si ale lidé polepší jen asi o 3,2 %. A návrat na úroveň reálných příjmů z předcovidového období? Ten přijde možná až příští rok.

Zatím to ale vypadá, že pro většinu Čechů zůstane důstojný život dál jen snem.