Belgie je rozštěpena spory mezi frankofonními Valony a nizozemsky hovořícími Vlámy. Jejich konflikt je už po desetiletí v jedenáctimilionové monarchii hlavním tématem politiky.

Po každých volbách dohadují strany – valonské a vlámské (belgické neexistují) – jak koalici, tak nové uspořádání státu. Jsou to dlouhá a strastiplná jednání. Po volbách v roce 2011 trvalo Valonům a Vlámům 541 dnů, než sestavili vládu.

Teď ale vstupuje na scénu politická formace, která stojí mimo hlavní bloky – Islámská strana (Parti ISLAM).

Evropa podle islamistů

Strana, kterou vyznavači Alláha založili před šesti lety, se chystá v říjnových obecních volbách dobývat belgické radnice. Nikoli meči, kalašnikovy nebo granáty, ale pomocí politiky.

Netají se přitom tím, že chce odstranit konstituční monarchii západního střihu. Čím ji nahradí? Systémem, který nazývá "islamistická demokracie". Našinci to musí připadat jako protimluv.

Dvojnásob poté, když se podívá na program strany, který popisuje francouzský politický týdeník Le Point. To jsou některé z programových bodů:

- Postupně zavést muslimské právo šaría a nahradit jím nynější občanský a trestník zákoník.

- Zavřít kasina a herny, zakázat sázky i loterie a trestat gamblery.

- Uzákonit islámské svátky jako dny pracovního klidu.

- Oddělit muže a ženy ve veřejné dopravě.

- Zrušit zákazy muslimských šátků ve školách a firmách.

- Uložit školním a firemním jídelnám, aby nabízely halal jídla, certifikovaná muslimskou obcí.

Konzervativnímu voliči, který hlasuje pro centristické křesťanské strany, při této četbě patrně poklesla čelist.

Bombardujte Brusel

V čele Islámské strany, jak je ostatně patrné z programu, nestojí žádné holubice.

Jeden ze tří zakladatelů partaje a její duchovní vůdce Redouane Ahrouch kázal v Belgickém islámském centru. V této líhni místních fundamentalistů byli rekrutováni džihádističtí bojovníci pro Afghánistán a Irák.

Muslimové založili stranu počátkem roku 2012 v bruselské čtvrti Molenbeek. Dodnes tam mají centrálu.

Molenbeek je téměř stotisícová aglomerace. Na její okraj dorazíte už po několika desítkách minut chůze od sídel evropských institucí. Poznáte to snadno podle kořeněné vůně kebabu i vousatých mužů a žen v šátcích.

V šedesátých letech minulého století se do Molenbeeku hromadně stěhovali Maročané, později Turci a nejnověji tam přicházejí migranti ze severní Afriky i Asie.

Molenbeek má špatnou pověst. Horší mít nemůže. Právě odtud vedou džihádisté boj proti západní civilizaci.

V Molenbeeku připravovali fanatičtí muslimové mnohé teroristické útoky. Z něj vyrazili v roce 2016 odpálit bomby na bruselské mezinárodní letiště a do metra. V této čtvrti plánovali také masakr redakce satirického magazínu Charlie Hedbo v Paříži v lednu 2015 i koordinované atentáty ve stejném městě o dva měsíce později, při kterých postříleli 130 lidí.

Francouzský spisovatel Éric Zemmour v nadsázce navrhl, aby namísto města Rakká (donedávna hlavní město Islámského státu) "bombardovaly francouzské stíhačky Molenbeek".

Jak porazit bezvěrce

Krátce po svém založení v roce 2012 kandidovala Islámská strana v komunálních volbách. Účastnila se jich ve třech obvodech, kde je početně zastoupena muslimská populace. Ve dvou uspěla – v Molenbeeku a v další bruselské čtvrti Anderlecht (nezaměňovat se stejnojmenným městem).

Letos bude strana kandidovat ve 28 z celkem 589 obvodů. V příštím roce se chce účastnit i parlamentních voleb.

Ve velkých městech s početnou muslimskou populací, zejména v Bruselu, není bez šancí. Úřední statistiky odhadují, že v metropoli žije 16 procent muslimů.

Deník Le Figaro však cituje sociologa Oliviera Servaise z Katolické univerzity v Lovani, který tvrdí, že tyto statistiky jsou zastaralé. Podíl vyznavačů islámu je podle něj vyšší. "Hlavní město Evropy bude za dvacet let muslimské," říká Servais.

Jeho tvrzení lze brát s rezervou. Lídři Islámské strany nicméně spoléhají na přistěhovalectví a také na vyšší populační přírůstky muslimek. Věří ve vítězství žen, které rodí novou generaci muslimů, nad "sterilními" Evropankami.  

Nejsou první. Už v roce 1974 alžírský prezident Houari Boumédiène hlásal: "Zalidníme Evropu našimi dětmi. Porazíme bezvěrce dělohami našich žen."

Tehdy ho nikdo nebral vážně

Budou zakázáni?

Berou dnes obyvatelé sasko-koburské monarchie vážně Islámskou stranu? Z jejího programu je přece zjevné, že je protisystémová a hlásá likvidaci liberálního řádu.

Před několika lety se belgická vláda začala zajímat o to, co kážou imámové v mešitách a několik jich vyhostila. Bude se zabývat také Islámskou stranou? Někteří politici z "tradičních" parlamentních stran ji vyzvali, aby stranu zakázala.

Giulio Meotti, editor italského konzervativního deníku Il Foglio k tomu ve sloupku poznamenal: "Snad se ospalá Belgie konečně probouzí."