Podle protifašistických aktivistů jsou důvodem zprávy o uprchlické krizi, nárůst takzvaných fake news, tedy falešných zpráv a dezinformací, a neschopnost země vyrovnat se s vlastní minulostí.

Útok bílého Itala na cizince tmavé pleti, při kterém bylo minulý víkend ve středoitalském městě Macerata zraněno šest lidí, byl posledním ze série útoků, které spáchali Italové hlásící se k extrémní pravici. Podle aktivistů ze skupiny bojující proti fašismu Infoantifa Ecn se podobných incidentů stalo v zemi od roku 2014 více než 140.

Zatímco osmadvacetiletého Lucu Trainiho vyslýchala kvůli střelbě v Maceratě policie, čtyři Severoafričané v Pavii ohlásili, že je během nedělní noci zbila skupina 25 skinheadů. V polovině ledna desítky členů neofašistického hnutí Nová síla (Forza Nuova, FN) vnikly do baru, kde se konala schůzka příznivců romské kultury. Mimo jiné při tom zranili organizátorku akce.

V roce 2001 mělo hnutí FN jen 1500 členů, dnes je jich více než 13 tisíc a facebooková stránka skupiny má více než 240 tisíc sledovatelů. Neofašistické hnutí CasaPound sleduje na facebooku bezmála 234 tisíc lidí a jeho tajemník Simone Di Stefano se chce v březnových volbách ucházet o úřad premiéra.

"Rozrostli jsme se sami, bez pomoci médií," řekl šéf FN Adriano Da Pozzo. "Ostatní strany se snaží propagovat své kandidáty, zatímco my propagujeme naše myšlenky," dodává.

Úřady nikdy nezakročily

Podle aktivistů bojujících proti fašismu je důvodem nárůstu krajně pravicových uskupení v zemi neochota úřadů proti nim zasáhnout. Část poslanců italského parlamentu přitom loni přišla s návrhem zákona, který by zakazoval fašistickou propagandu. Těm, kdo by prodávali předměty spojené s fašismem či předváděli nacistický pozdrav, by hrozily až dva roky vězení. Návrh však neprošel senátem, kde ho zamítla opozice, včetně strany expremiéra Silvia Berlusconiho.

"Jsme velmi znepokojení," cituje list Carlu Nespolovou, šéfku Národní asociace italských partyzánů (ANPI), která tvořila odboj proti Mussoliniho režimu. "Neofašisté útočí na naše kanceláře a zdá se, že zde není žádná vůle je zastavit. Požádali jsme vládu, aby zabránila neofašistickým hnutím, aby se mohly účastnit nadcházejících voleb, protože jejich existence je protiústavní, ale nikdy jsme nedostali odpověď," dodává.

Italská ústava zakazuje "propagaci jakýkoli spolků, které se ztotožňují s cíli fašistické strany nebo kohokoliv, kdo vyzdvihuje její principy". Úřady přesto proti hnutím FN a CasaPound nikdy nezakročily. Jejich členové přitom na svých demonstracích nosili nacistické svastiky a fašistické vlajky.

Síla fake news

Aktivisté z ANPI loni nahlásili 500 webových stránek, které velebí fašismus v Itálii, a požadovali jejich zablokování. Přesto se nic nestalo.

"Zásadní roli v propagandě extrémní pravice hrají fake news," uvedl sociolog a expert na dezinformace z vysoké školy v Messině Francesco Pira. "Nejde jen o úplně falešné zprávy, ale i o zprávy, v nichž se slovo 'nelegální' užívá k popisů migrantů. Označuje tak žadatele o azyl za kriminálníky, což je pro pravicovou propagandu nejvíce vítaný pojem," dodává.

Do italských kin nyní vstupuje satirický snímek Sono tornato (Jsem zpět), který popisuje, co by stalo, kdyby se Mussolini vrátil do současné Itálie. "Italové, na rozdíl od Němců, se se svým diktátorem nikdy nevyrovnali, nikdy ho neodstranili," cituje list režiséra snímku Lucu Manieru. "Když se dívám na to, co se dnes v naší zemi děje, jsem přesvědčen, že kdyby se Mussolini vrátil, volby by vyhrál," dodává.