Za klimatickou kampaní je hlavně byznys, říká poslanec Dolejš

ROZHOVOR - Magazín autor: Jaroslav Bican

Za Gretou Thunbergovou a celou klimatickou kampaní je cílený, profesionální marketing, říká poslanec za KSČM a bývalý místopředseda strany Jiří Dolejš v rozhovoru pro Tiscali.cz. Podle něj jde o bilionový byznys, který si švédskou aktivistku vybral jako maskota. (První část rozhovoru ZDE)

Jiří Dolejš

Jiří Dolejš , zdroj: René Volfík/Tiscali.cz

  • Na sociálních sítích jste celkem vstřícně komentoval vánoční poselství Miloše Zemana. Dalo by se říct, že se jako on považujete za klimatického kacíře, nebo byste takhle silně sám sebe nenazval?

Slovo kacíř není ani silné, ani slabé. Heretik je ten, kdo se nedrží dogmat víry, jenže já jsem bezvěrec. Je bezvěrec heretik? Myslím, že heretik je ten, kdo věří, ale ne podle dogmat, takže kdybych si chtěl pohrát s těmi pojmy, považuji se za bezvěrce, a nikoli za heretika. Co na tom projevu však bylo poměrně pozitivní, je, že v něm nebyla dimenze rozehrávky na xenofobii. Miloš Zeman po určitou fázi svého vývoje silně hrál na xenofobii, protože věděl, že tam je voličský potenciál.

Když chtěl být podruhé zvolen, zašel na sjezd SPD a naučil se mluvit tímto způsobem. I média, která k němu mají blízko, jako jsou Parlamentní listy a Barrandov atd., tuhle notu hrála. Určitou dobu, a ještě to doznívá, to byl zlatý důl. Tam se rejžovaly protestní hlasy. To v tom projevu nebylo. Ne že by byl Miloš Zeman toho prost, ale bylo vidět, že momentálně pro něj hlavní pilíř je, že ho potřebuje Babiš, tak pochválil současnou ekonomickou situaci. Ta je pozitivní. Ekonomická úroveň a vývoj ekonomiky je velmi pozitivní, relativně pochopitelně, ale všechny vlády v minulosti neměly tak pozitivní podmínky jako tato.

Pravdou je, že si to přivlastňuje Babiš. Dělá úspěch z toho, na co zčásti neměl vliv. Je tady konjunktura, ekonomika roste, daňové příjmy plní státní kasu. Ze státní kasy se dá dělat sociální politika a efekt Babiše je jediný v tom, že na rozdíl od ideově pevné pravice nemá problém peníze rozdat lidem. Kdežto ideově pevná pravice by snižovala deficit. V tomhle ohledu si tím trochu kupuje voliče. To je pochopitelné, ale rozhodně Babiš není ten, kdo by demontoval sociální stát, a řekněme si upřímně, že Česká republika je v situaci, kdy je na to velmi citlivá, protože nejsme zas tak ekonomicky silní.

Jestliže máme nastavený sociální stát určitým způsobem, je například absurdní si myslet, že můžeme snižovat odvody na sociální systém, protože na procenta jsou sice vysoké, zvyšují náklady práce, to je pravda, ale absolutně zafinancovávají systém, který poskytuje standardy nedosahující západních zemí. V podstatě tak chceme jít na Východ, kde sociální stát je slabý, a nemůžeme jít na Západ, protože na to nemáme prachy. Takže hájit aspoň to, co je, je od Babiše svým způsobem pragmatický tah. O to snazší, že to nejsou jeho peníze, ale státní.

  • Není tohle jenom odkládání problémů, které pak vybuchnou s o to větší silou?

Ne, do budoucnosti problémy jsou a budou. Říkám taky, že naše tolerance Babišovy vlády je taktický manévr, který je časově omezený. Jsou pochopitelně osobnosti, které s tím spojily svoje politické bytí a nebytí. Ty budou mít zájem na tom, aby trval, ale objektivně řečeno dříve či později skončí. A momentálně jsme v situaci, kdy hrajeme o to, že v roce 2021 to Babiš ještě nemusí zabalit.

Nemyslím z politických důvodů, ale z důvodů, že ekonomika nepůjde do recese. Nepůjde-li do recese, jeho pragmatismus, pokud jde o kupování si voličů, mu ještě může přinést úspěch do té míry, že si politickou hru po roce 2021 může znovu sehrát, byť třeba trochu jinými kartami. O tom ale rozhodne volič.

  • Podle vás je v zájmu KSČM, aby tenhle manévr trval co nejdéle?

Ne, ne, ne, aby trval co nejdéle, je možná v zájmu těch, kteří s tím spojili svůj politický osud, ale objektivně jde o to, abychom zvládli konec té etapy. Neříkám, kdy bude. Může být za rok, stejně jako za pět let. Ten konec většinou neumějí zvládnout ti, kteří jsou v tom ponořeni.

  • Pokud by však bylo na výběr mezi prodlužováním toho manévru a vládou Babiše s ODS?

Vláda Babiše s ODS by ale podstatnou měrou změnila jeho politiku. Kdyby se po volbách v roce 2021 Babiš rozhodl, že povládne s pravicí, a pravice už neměla vůči jeho osobě blok, což umožnily už volby v roce 2017, ale politicky to nešlo. Kdyby tohle vzniklo a my jsme si ve volbách v roce 2021 udrželi plus mínus současnou pozici, strašně se nám uleví.

Pochopitelně, že zvládat ten technický manévr je složité, protože musíte voličům neustále vysvětlovat, co je to menší zlo a proč je to menší zlo. Kdybychom začali jenom křičet, jak je všechno špatně a hanba kapitalismu a hanba Babišovi, voliče si tím zpátky nepřitáhneme. Je to složitější. Kdežto kdybychom do něj mohli kopat z opozičních lavic, to je strašně jednoduchý život.

  • Zároveň je ale menší zlo pokračovat v tom manévru než dopustit vládu s ODS?

V tomhle období by pravděpodobně nevznikla. Máme rok a půl do voleb a jediné, co by mohlo změnit, že to doklepeme do října 2021, jsou předčasné volby. Nemyslím si, že je tady potenciál k zásadní změně. Miloš Zeman je na Hradě ještě do roku 2022, takže Andrej Babiš se s ním musí dohodnout. A Babiš může spustit předčasné volby, když si spočítá, že se mu to hodí. Protože samozřejmě musí sledovat své preference a musí to zaranžovat tak, aby za případné předčasné volby, které volič většinou nemá moc rád, mohli druzí a svezl se ještě na vlně své popularity.

Nemyslím si, že to nutně musí nastat, dokonce to nejspíš ani nenastane, ale hypoteticky si dovedu představit, že Babiš se Zemanem spustí předčasné volby, aby měli šanci, že to, co se děje teď, ještě zopakují na čtyři roky. To je jediné.

RV1_0611 Jiří Dolejš, zdroj: René Volfík/Tiscali.cz

Jinak to doklepeme do voleb a volič rozdá karty v roce 2021. Potom by pro nás jako stranu, teď neříkám pro jednotlivce, kteří něco mají z toho, že jsou dnes ve vyjednávací pozici, bylo jednodušší, kdybychom byli v opoziční roli. Mohli bychom znovu pracovat na tom, aby se díky tomu mohl obnovit klasický spor pravice versus levice, a nastolovat témata už nikoli z taktických, ale jen strategických pozic.

Společnost někam během deseti, patnácti let dojde a musí si udělat jasno ve spoustě věcí – restrukturalizace ekonomiky, stabilizace veřejných služeb. Teď neřeším, jestli bude kapitalismus, nebo ne. Ten prapor musíme držet dál, ale asi si každý dovede spočítat, že za tři roky ve čtvrtek ráno nepadne kapitalismus. Z tohoto pohledu je pro nás důležité udržet Českou republiku v pozici, aby její občané měli šanci, že bude na to tady udržet slušnou životní úroveň. Druhá věc jsou veřejné služby, kde spolu se zvětšujícími se problémy na ně budou sílit tlaky. Čili reforma důchodů, otázka dostupnosti zdravotnických služeb atd.

  • Když si představíte koalici Babiše a ODS: Je podle vás reálné, že by Babiš úplně obrátil a najednou začal demontovat sociální stát? Měla by ODS na něj tak velký vliv?

Teď po mně chcete, abych se ponořil do strategického myšlení Babiše, respektive jeho poradců. Nevím, co se mu honí v hlavě, ale můžu vycházet pouze z logiky. A logika je to, že si uvědomuje, že ještě ve volbách v roce 2021 si musí kupovat levicového voliče. V roce 2013 přetáhl pravicového voliče, protože ODS byla v krizi. V roce 2017 získal levicového voliče, protože ekonomika šlapala a dala mu na to prostředky.

V roce 2021 to může být někde mezi, nebude chtít moc ztratit levicového voliče, ale bude muset počítat s tím, že se bude muset třeba dohodnout s někým jiným než s levicí. To je rámec jeho úvah. A teď nevím, jestli druhé volební období ho už uspokojí – je to pán v letech, jestli bude pomýšlet na Hrad nebo jestli za další čtyři roky už odejde z politiky úplně.

Můžete si spočítat, kolik mu bude v roce 2025, ale pokud bude končit, už si nebude tak klást taktické otázky. Bude chtít mít odchod se vším všudy a nebude řešit, jestli dá stovku důchodcům tamhle, nebo nedá. To už pak nebude jeho problém, ve volbách 2021 však nepochybně takto uvažovat bude, protože by bylo nelogické, kdyby neuvažoval. Přece nezahodí svého voliče.

Somnambulové, culíkatá holčina a bilionový byznys

  • Trochu jsme se odchýlili od klimatického náboženství. Proč je to podle vás náboženství?

Kubera říkal posedlost, Zeman říkal náboženství.

  • A vy se ztotožňujete s tím, že to je náboženství.

Ne, takhle, to je téma, které zejména v Evropě určitá skupina lidí skutečně traktuje iracionálně. Když se s nimi bavíte, oni jsou jako somnambulové.

  • Teď myslíte politiky v Německu, nebo nějaké aktivisty?

Ne politiky, myslím zejména aktivisty. Jsou skutečně jak somnambulové, kteří říkají, když nezavřeme komíny, bude v několika málo letech kolaps a krize. A teď běhají kampaně, že se nesmí jíst vepřové, jezdit auty. To je obecně koncepčně, logicky takový bizár, který podle mého názoru poškozuje i ekologickou politiku, protože ekologická politika by měla mít taky racionální základ.

Nelze ji dělat bez ekonomiky a musíme si uvědomit, že jakákoliv modernizace, tedy i zelená, musí stát na technologiích. Každá technologie se vyvíjí a má určitou ekonomiku. Tohle všechno mi v těch úvahách naprosto chybí, a teď když se tenhle bizár ještě přenese do podmínek České republiky.

Němci si schválili Energiewende, to je jejich svaté právo. Chtějí to mít, mají to, ale my jsme v České republice. Zaprvé máme úplně jinou ekonomickou sílu, zadruhé máme jiný energetický mix a zatřetí u nás není prostor pro klasické obnovitelné zdroje jako jinde.

Pokud se teď schvaluje státní energetická koncepce – její aktualizace by měla být schválená letos nebo v příštím roce, jsme v době, kdy se to láme. I když je to papír, přece jenom konvenuje k tomu, co musíme říkat v Bruselu atd., má to určité vazby. Zkrátka měli bychom to brát vážně. A je přece jasné, že jestliže plníme závazky, pokud jde o procenta obnovitelných zdrojů, ten prostor tam není nekonečný a potenciál v Čechách je slabší než jinde. Jsme ekonomika s jinými strukturálními parametry.

Na rozdíl od jiných zemí – Poláci to mají ještě víc – máme uhlí, takže jeho budoucnost je jeden ze sporů, který by se opět měl vést racionálně. Iracionální jsou dekarbonizační ultimáta, kdy se aktivista jak netopýr přibije na vrata elektrárny a začne vykřikovat, že umře hlady, pokud zítra neskončí, přitom za zády mu prodají Počerady a všechno je jinak. Iracionalita je tady opravdu velká. A teď když to ještě zarámujete, že ta kampaň není naivní z pohledu ekonomických zájmů. To jsou pochopitelně velké ekonomické zájmy.

  • Velké ekonomické zájmy čí?

Nositelů té technologie. Jestliže někdo nechce, abychom měli uhlí, logicky bude dodávat energii anebo technologie alternativní, a to je byznys jako hrom. To je bilionový byznys. Tohle nepodceňuji, i když teda si někdy říkám, proč si zrovna vybrali takového maskota, jako je ta holčina, protože člověk by ji za normálních okolností buď neřešil, po světě běhá spousta různých...

  • Opravdu si ji vybrali?

Jistěže ano. Myslíte si, že nějaká culíkatá se najednou dostane na půdu OSN a národních parlamentů a papež a všichni ji přijímají? To přece není, že je tak úžasná, ale to někdo aranžuje, za tím je marketing.

  • Ale počkejte, je přece rozdíl, jestli se vám něco hodí do krámu, anebo jestli si někoho vyberete.

Ne, to není žádná konspirační teorie. Myslím si, že za tím je cílený, profesionální marketing. A jenom si kladu otázku, proč zrovna tenhle typ, protože pochopitelně dětská tvářička může mít marketingově význam, ale zase ten kontramarketing, který zdůrazňuje to, že je to osoba nějakým způsobem limitovaná, nechci rozebírat její diagnózy a to, jak trpěla depresemi, ale je limitovaná. Je limitovaná i tím, že je sedmnáctiletá.

Když vybrali Brigitte Bardotovou nebo nějakou takovou herečku, že má ráda zviřátka a chce chránit velryby, to je o něčem jiném, protože ta dala všanc svou slávu a má zviřátko, to se nosí. Ale co tahle holčina? Nic. Takže z tohoto pohledu je to skutečně svým způsobem iracionální záležitost. Lidé, kteří jsou osloveni tou iracionalitou, tou emocí, mi připadají opravdu někdy až jako somnambulové, jako náměsíční.

RV1_0540 Jiří Dolejš, zdroj: René Volfík/Tiscali.cz

To není konzervativní reakce nerudných starců, které trápí hemeroidy, tak nemají rádi mládí, o tom to není. Ale jsou to soudní lidé, uvažují: Ano, životní prostředí řešme, ano, součástí životního prostředí je průmyslová civilizace, emise a tyhle věci, fajn, řešme to, ale teď jde o to jak.

A v Čechách je nesmysl chtít šibeniční dekarbonizační lhůty, když víme, že to uhlí máme a že ho můžeme odstavit jedině tehdy, když zaprvé budeme mít ekvivalent a zadruhé ten ekvivalent bude ekonomický. Teď neřešme Evropu, ta se k něčemu přihlásila. Nyní je tlak na to, aby to byl rok 2040, 2050, což mně přijde vůbec bizarní, že se o těchto lhůtách mluví v termínech, které normují jak nějací plánovači, jak to bude v roce 2050, když nevíme, jak to bude za 10 let, protože tam je jeden zásadní parametr, který dnes neví nikdo. To jsou ceny.

A druhá zásadní věc je možnost šířit alternativní technologie. Některé jsou v počátku inovačního cyklu. Ještě se budou vyvíjet a u některých nevíme, jak budou ekonomicky aplikovatelné, protože alternativní technologie vítězí tehdy, když jsou ekonomické. To se nedá nadiktovat, že nějaká zelená autorita řekne 'a teď si mrcho musíš pořídit tuhle technologii'.

  • Tím, že se napálí například různé povolenky, se přece vytváří tlak na to, že je pak ekonomičtější rozvíjet nové technologie.

To ano. Samozřejmě, že ekonomiku můžete ovlivnit, ale teď je otázka, jestli úspěšně. Když Zeman mluvil o soláru, můžete ho mít nerad, ale objektivně solární tunel v téhle zemi je známý.

Testování hypotézy a klimatické modely

  • Tehdy se ale podporovaly velké solární parky a teď můžeme jít cestou decentralizace energetiky a podpory toho, aby každý měl na baráčku svůj panel atd.

Dobře, ale řešme až výsledek celého procesu. Nevíme, jestli Německo půjde na uhlíkovou daň, carbon tax, nebo nepůjde. Možná ano, ale sami o tom vedou velký spor, dokonce i to jejich zavírání energetických kapacit je předmětem diskuze. Byť teda běží, to je třeba uznat, ale dobře, bude jinde carbon tax, nebo nebude? Jaký to bude mít dopad na energetické trhy celé Evropy?

Pokud by nám v konkrétních lhůtách klekly některé kapacity, začneme být závislí. Samozřejmě plynová elektrárna se dá postavit relativně rychleji než jaderná, ale odkud bude brát plyn? Zase budeme řešit energetickou bezpečnost, protože buď to poteče Nordstreamem, nebo kudy? A za jaké ceny? Tohle je věc reálných propočtů.

Nepochybně, uhelná doba jednou skončí. Už jenom z důvodu, že uhlí není nekonečné množství a že se třeba někdo rozhodne, že lepší než ho prohnat komínem je využít ho například v chemickém průmyslu. To všechno je možné, ale musí to mít ekonomickou racionalitu.

Před volbami jsem říkal, že české uhlí skončí zhruba do roku 2040. To, když řeknete před klimatickým náměsíčníkem, tak se s vámi přestane bavit. Věří tomu, že kolaps je na spadnutí. To je mimochodem pak ta debata, jak mají uhlířskou víru, že je přesně spočítané, kdy to klekne.

  • Zmiňují rok, kdy ta změna už bude nezvratná.

To je debata o kredibilitě výsledků zpráv klimatického panelu. Teď nechme ty, co tomu nerozumějí a vykřikují nesmysly. Extinction Rebellion jsou někdy dost extatičtí ohledně toho, co předvádějí, ale to nechme být. Můj asistent se kolem toho motá, říkám mu: 'Protože seš doktorand, tak si řeknu, že jsi romantik. Kdybys nebyl doktorand, tak řeknu, že jsi blbej.' Dobrý, ale jde přece o to umět si spočítat, co je reálné, a tohle mi tam chybí.

Klimatický panel je jenom testování hypotézy. Mají to jako svůj deal, hájí svou stavovskou čest, drží pohromadě, stále vykládají, že kolektivně 90 procent všech klimatiků si to myslí, což je mimochodem pravda. No a co? Názorový konsensus není vědecký důkaz. Testují svou hypotézu na simulacích, které jsou samozřejmě propracované. Jsem inženýr, bývalý prognostik, tak vím, co je simulace, byť klimatické modely jsou super složité. To není jako ekonomické modely. Pořád je to ale jenom simulace, na které si testují hypotézy.

Neexistuje exaktní tvrdý důkaz. Skleníkový efekt je poznatek, skleníková hypotéza je hypotéza. Ať děláte, co děláte, to je prostě fakt. Neříkám, že neexistují klimatické změny. Neříkám, že klimatické změny neovlivňuje lidská činnost. To všechno je pravda, ale nikdo vám nespočítá, pokud je čestný člověk, že když nezavřete tu elektrárnu, notabene v Čechách – což je další komický prvek, protože my zavřeme jednu elektrárnu a deset takových postaví v Indii a dvacet v Číně, z pohledu globální bilance je to blbost – co přesně se stane, protože to nikdo ani nemůže vědět.

Simulace jsou schopné dávat hezká čísla, ale jsou dosahovaná v rámci určitého intervalu spolehlivosti, a ta je závislá na předpokladech. Ještě před pěti lety ti samí vědci, fyzici a geologové atd., protože klima je interdisciplinární záležitost, říkali, že je tady přesně opačná alternativa: Když neplánovaně nám začne sluníčko méně svítit, přijde doba ledová. I to je hypotéza. Nic víc, možná méně pravděpodobná než ta o koncentraci uhlíkových plynů.

To všechno vede k tomu, že ta debata je taková zmatená, kdy pár lidí, kteří si dají práci a přemýšlejí o tom, říká: Proboha, vraťme se zpátky na zem, přemýšlejme věcně a přemýšlejme i v zájmu českého státu. Co si může dovolit Německo, nemůžeme si dovolit my. Jestli skončíme s uhlím v roce 2040, konec světa nenastane.

  • A podle vás je rok 2040 reálný?

Řekl jsem ho tehdy jako svůj odhad, ale vycházel jsem z toho, že 40 procent výroby elektrické energie je postavených na kapacitách, které mají určitou životnost. Starší modernizujete, mladší doběhnou a je to hodně o tom, jak bude nastavená ekonomika. Když pracujete se současnými cenami, predikce za dvacet, třicet let má slabou vypovídací hodnotu.

Mimochodem, to je přesně problém debat kolem jádra. Vím, že Zelení bývají antijaderní, ale česká politická scéna je v podstatě projaderná. Když pominu Bursíkovo období, všichni chtějí jádro. Jak to, že ještě není? Jedna vada je výběrové řízení, protože se hádají, jestli to budou dělat Francouzi, Korejci, Číňané, Rusové nebo Američané. Neumějí se dohodnout a melou se mezi sebou, byť by se to mělo objektivizovat výběrovým řízením.

RV1_0567 Jiří Dolejš, zdroj: René Volfík/Tiscali.cz

Druhá vada je, že v délce životnosti jaderné elektrárny, když nevíte, za jaké ceny se prodej elektřiny bude realizovat, si nespočítáte ani návratnost. Protože ČEZ je sice státní, ale ne úplně, má minoritní akcionáře, a ti mohou dělat problémy, tak chtějí vědět, jak to bude garantované. Takže buď bude stát garantovat výkupní ceny, anebo ztráty společnosti.

Energetika je klíčová věc pro vývoj společnosti a je třeba tady postupovat daleko racionálněji. Politické strany, možná s výjimkou Pirátů a topky, která loví liberální voliče mezi aktivisty, pro racionální řešení jsou. Říkají: Fajn, plníme to, co jsme slíbili v Bruselu, ale nenafukujte nám to, to už nemůžeme. Dopřejte nám atom a útlum uhlí bude takový, aby to mělo ekonomickou racionalitu. To je tak lapidární záležitost, že mi dělá trochu problém pochopit, proč se aktivisté tolik vztekají, protože kdo si dá práci, asi pochopí, že se to do těch parametrů musí vejít.

  • Ohledně uhlíkové neutrality do roku 2050 ovšem nakonec Andrej Babiš obrátil.

To má ale nulový význam, to je deklarace. Deklarovat mohu cokoliv: Tak - a za 20 let budeme v komunismu, říkají třeba v Číně nebo nevím kde. Jakmile bych to však chtěl normovat, je to cíl, a musím ho rozfázovat do jednotlivých etap a plnit. A už je problém.

  • Zaujalo mě, že jste na sociálních sítích psal, že klimatičtí aktivisté jsou obchodníci se strachem a že je to populistické.

Pokud někdo nepřistupuje na věcnou debatu a trvá na tom, že se na nás valí hrůza, konec světa, pomřou zviřátka, celé Holandsko bude pod vodou atd…

Biblický prorok, jezdci apokalypsy a vyčůránkové

  • Ale pokud většina občanů sdílí spíš náhled Andreje Babiše a Miloše Zemana, tak tohle asi není populistické…

No, pozor, pozor, naši aktivisté se zarámovávají do evropské nebo světové kampaně.

  • Takže je to populistické v evropském kontextu, ne však v českém?

V českém taky, akorát to má méně posluchačů. Bohužel podle mého názoru jsou posluchači zejména u mladých.

  • Takže to je populistické v kontextu mladých?

Vybraná cílovka, ale taky si lze všimnout, že ti, kteří k té cílovce mají blíž, jako jsou Piráti nebo topka, ta hesla opakují. Ovšem jestliže lidi děsím, že bude konec světa, je to klasický chiliasmus. Přišel biblický prorok a řekl: Apokalypsa bude, jezdci apokalypsy se objeví, konec, hrůza, plameny. Tohle je něco podobného.

  • Znamená to, že aktivisté, když jsou to obchodníci se strachem, podle vás sledují své zájmy, nebo jsou jenom pomatení?

Připodobním to k něčemu, co někomu může být naprosto cizí, ale úplně stejný byznys se strachem je přece tematika migrace. Myslíte, že všichni ti, kteří na sociálních sítích umírají s každým migrantem, bojují div ne vlastní hrudí s migranty, jsou obchodníci se strachem?

Ne, obchodníci se strachem jsou ti, kteří tu kampaň organizují, ale lidé jsou zblblí. Nějaký Véna z Krušných hor, který má pocit, že už na dvorku vidí migranta, ten je jenom vyděšený.

  • Když mluvíte o obchodnících se strachem, myslíte Greenpeace, Hnutí DUHA, Fridays for Future, Extinction Rebellion? Tohle všechno jsou obchodníci se strachem?

Upřímně řečeno, nerozebírám to až do konkrétních individuálních adresátů, ale myslím si, že je povinnost toho, kdo má hlavu na krku k přemýšlení, si uvědomit tu dimenzi. Nejvíc jsem v rozpacích u těch, u kterých vím, že vzdělání mají. A neomlouvám humanitní vzdělání, protože i humanitní vysokoškolák by měl být racionální člověk a vědět, co je metoda vědy a jak souvisí ekonomika, technologie a ekologie.

Vysokoškolsky vzdělaný člověk by to mohl chápat nebo - když se o to bude zajímat - to pochopit. Takže čím větší dispozice, kompetence, tím víc se obávám, že to nejsou oběti té kampaně, ale nechci ukazovat prstem.

RV1_0626 Jiří Dolejš, zdroj: René Volfík/Tiscali.cz

Samozřejmě dnes jsou vědci, kteří věří v pánaboha nebo v Alláha, tak proč by někdo nevěřil v tyhle věci? Ale musím mít jasnou mez mezi ideologií nebo něčím takovým a praktickou činností, ať už je to věda nebo politika. Když by se Einstein vykašlal na teorii relativity a začal chodit po světě a vykládat, že bude konec světa, řeknu si: přišli jsme o vědce.

Každý máme právo něčemu věřit, ať už jsou to ufoni, to je mi jedno, ale je tady jistá míra společenské odpovědnosti, a ta musí být o tom, že oddělím ty role. Jestliže jsem politik, mám odpovědnost za tuhle republiku a zájmy lidí, kteří tady žijí. Jestli jsem vědec, mám odpovědnost za autoritu vědy a nemůžu směšovat vědecký důkaz třeba s názorem atd.

To jsou pro mě důležité věci a člověk, který tohle nedělá, to buď nedělá proto, že mu to někdo dostatečně nepřipomínal, proto to připomínám stále na každém kroku, anebo mu na tom nezáleží, a to už je trochu problém, protože těch vyčůránků na světě je hodně. Svým způsobem jsou to politické protipóly, ale jak se liší člověk, který obchoduje se strachem z migrantů a který obchoduje se strachem z klimatického kolapsu, že požár zachvátí celou naši planetu? Je to politické zobchodování té fobie.

  • Jde o to, jestli ten člověk z toho má zisk, nebo ne, pokud je někdo aktivista…

Proto nechci být individuální, protože lidé jsou různí. Ve statistickém smyslu ve vztahu k určité profesní a sociální skupině volám po jistých nárocích na tento typ lidí a samozřejmě individuální jsme různě, to beru.

Tagy: Česko domácí česká politika KSČM klimatické změny hnutí Ano česká levice pravice a levice těžba uhlí uhlíková daň česká energetika ekologie a ochrana životního prostředí ODS

Zdroje: Vlastní