Uhlíková daň, kterou se chystá zavést "klimatický" kabinet Angely Merkelové bude mít dalekosáhlé důsledky. Pocítí ji nejen Němci, dopadnou i na obyvatele Česka, "17. spolkové země" zaříznuté mezi Bavorskem a Saskem. Zvednou jim ceny.

Co se změní?

Bude zdaněn oxid uhličitý (CO₂) z dopravy a bydlení. Od příštího roku se za tunu CO₂ v těchto sektorech zaplatí 35 eur. To znamená, že litr benzinu v průměru podraží o 10 centů, litr nafty o 11 a zemní plyn bude stát zhruba o cent za kilowatthodinu víc.

To ale bude jen začátek. Daň se má postupně zvyšovat. V roce 2030 mají Němci za tunu skleníkového plynu platit téměř 180 eur. Přepočteno na litr nafty či benzinu o 57 centů víc.

Klimatická Angela (Merkelová) s klimatickou Gretou (Thunbergovou) | zdroj: Profimedia

Cílem zvažované uhlíkové daně je motivovat Němce, aby přesedli z aut se spalovacími motory do vozítek poháněnými elektřinou. Ale nejen to - vláda chce podpořit přechod na nízkouhlíkové nebo bezemisní technologie jak v dopravě, tak ve vytápění ze zdrojů o tepelném příkonu pod 20 megawattů, v zemědělství nebo ve stavebnictví – tedy v odvětvích, na které se nevztahuje evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS).

Chtěl to už Kalousek

Našinci to může vzdáleně připomenout uhlíkovou daň, kterou před sedmi lety prosazovalo ministerstvo financí. Bylo to v době, kdy ho řídil Miroslav Kalousek.

Finance tehdy zdůrazňovaly, že chtějí narovnat podmínky pro znečišťovatele, protože teplárny například za emise musí platit emisní povolenky, zatímco domácnosti tuto povinnost nemají.

Samosebou, že nikomu na ministerstvu neleželo na srdci nějaké "narovnání". Cílem dostat do státní kasy víc peněz, podojit spotřebitele, byť náklady na povolenky platí v cenách energií.

Návrh počítal s tím, že se dodatečné zdaní zemní plyn pro domácnosti a zvýší daně na uhlí a topné oleje. Ztroskotal ale ve sněmovně.

Proč to zaplatíme

Teď tedy mnohonásobně ambicióznější a rozsáhlejší uhlíkovou daň zavedou Němci. Bude fungovat jako emisní povolenky. Jednoduše řečeno, znečišťovatelé zaplatí státu. Stát dá část peněz těm, kteří životní prostředí šetří a část si samosebou ponechá.

Stát potom příjem z daně použije na financování klimatických opatření.

Nižší daňová sazba zase bude platit pro elektrickou energii, jízdenky na vlak a leteckou dopravu. Elektromobily budou do roku 2025 od daně z motorových vozidel osvobozeny.

Vláda také zvýší finanční podporu zateplení domů a výměnu starých kotlů.

Dražší zboží, dražší úvěry

Důsledkem uhlíkové daně budou zejména vyšší náklady na dopravu, což se odrazí v cenách zboží i služeb. Vyšší ceny za německé zboží přirozeně pocítíme také v Česku.

Protože německé zboží tvoří podstatnou část dovozů, dá se předpokládat mírný vzestup celé cenové hladiny.

Inflační tlaky by mohly pomoci Evropské centrální bance, která se snaží inflaci dostrkat ke dvěma procentům. V Česku, kde je inflace "bezpečně" nad touto hranicí, by naopak bankéře mohla přimět k tomu, aby inflaci začali krotit. Důsledkem by byly vyšší sazby, tím pádem dražší úvěry.

Jiné Německo

Na to, aby ozdravila životní prostředí, vyčlení spolková vláda v klimatickém balíku 60 miliard eur. To je víc než půldruhého bilionu korun, víc než letošní výdaje českého státního rozpočtu.

V Česku by něco podobného patrně možné nebylo. Češi žijí jinými tématy, klimatický balík by je rozpálil tak, že by globální teplota vzrostla nejméně o další stupeň Celsia.

Německo je ale jiné. Z nedávného průzkumu pro televizi ARD vyplynulo, že dvě třetiny Němců dávají přednost ochraně klimatu před hospodářským růstem.

Uhlíkovou daň si nevymyslela německá vláda | zdroj: Profimedia

Poté, co kabinet klimatický balík schválil, nezačali ho cupovat daňoví poplatníci, rozhořčení sumou, kterou chce utratit. Naopak, hněv je slyšet z radikálního zeleného bloku, který uhlíkové regulace označuje za nedostatečné i skandální.

Německo je opravdu jiné. Jaké? Našinec to může vidět dvěma způsoby:

A) Němci jsou odpovědnější k příštím generacím a k planetě vůbec.

B) Němci jsou alarmisté a panikáři.

A co vy? Volíte A), či B)?