Z prezidenta Akademie věd prezidentem na Hradě?

Končící předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš o kandidatuře na hlavu státu seriózně uvažuje, definitivně se ale ještě nerozhodl. O post hlavy státu by se ale chtěl případně ucházet nezávisle na politických stranách, i když jejich podpoře by se nebránil. Možná kandidatura byla také jedním z témat posledního sněmu akademie před Drahošovým koncem ve funkci.

Sněm Drahošově nástupkyni Evě Zažímalové vybral novou akademickou i vědeckou radu a zhodnotil výsledky vědecké práce a hospodaření.

Drahoš otevřel jubilejní padesátý sněm projevem, v němž za nejvýznamnější úspěch Akademie věd v posledních letech označil to, že ji lidé začali vnímat jako nezpochybnitelnou součást vědy a vzdělávání. Za zdar svých dvou funkčních období považuje to, že byl stabilizován rozpočet a zachován demokratický charakter řízení akademie. Nedostatky vidí v nízké podpoře výzkumu ze strany podnikatelské sféry.

Drahoš také varoval před tím, aby se formulování představ budoucího vývoje společnosti ujali extremisté a populisté. Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček na twitteru uvedl, že by měl Drahoš konkrétně sdělit, kdo podle něj populisté a extremisté jsou.

Současného prezidenta Miloše Zemana vyzvou ve volbách textař a podnikatel Michal Horáček a lékař Marek Hilšer. Kandidaturu vedle Drahoše zvažuje například diplomat Petr Kolář či ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Před týdnem o své kandidatuře informoval bývalý šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl.

Politici ocenili Drahošovo osmileté působení v čele akademie, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) uvedl, že by ho Česko mělo využít v nějaké veřejné funkci. Autoritu podle Štěcha získal Drahoš nejen pro sebe, ale i akademii.

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) Drahošovi nabídl, aby pokračoval jako jeho poradce. Zda by mohli lidovci končícího šéfa akademie podpořit v prezidentské volbě, nechtěl prozradit. Jeho kandidaturu naopak na twitteru výslovně podpořil šéf hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) popřál nastupující šéfce Zažímalové hodně sil a ostré lokty. Bude je podle něj potřebovat při vyjednávání o financích. Pro vědu se loni podařilo vybojovat slušný rozpočet i rozpočtový výhled, uvedl. Ve svém vystoupení Sobotka zdůraznil důležitost akademie a výzkumu pro další konkurenceschopnost ČR. Varoval před odlivem mozků z ČR.

Vědecká pracoviště v ČR potřebují větší podporu podniků, řekl na sněmu Bělobrádek. Připomněl, že vláda schválila růst peněz na vědu, dodal ale, že v budoucnu nebude snadné celý systém vědy financovat. Věda a výzkum jsou podle něj podfinancované dlouhodobě. Akademii věd Bělobrádek hodnotí pozitivně.

Bioložka Zažímalová, která se vedení akademie ujme v sobotu, plánuje přesvědčit vládu, aby ročně dávala instituci až sedm miliard korun. Nyní od státu dostává přes 4,5 miliardy korun, což je zhruba 29 procent z jejího celkového rozpočtu.

Akademie loni podle výroční zprávy hospodařila celkem s více než 14 miliardami korun, z nichž zhruba 4,7 miliardy pocházelo z vlastní kapitoly státního rozpočtu. Z neinvestičních nákladů dala akademie nejvíce peněz na mzdy, zhruba 5,4 miliardy korun. Počet zaměstnanců AV ČR se loni meziročně zvýšil přibližně o 150 osob na 8759. Průměrný měsíční výdělek v akademii byl 37 537 korun. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku loni činila podle údajů Českého statistického úřadu 27 589 Kč.