Začneme-li se ptát na tuto otázku veřejnosti, vyjde nám z toho časem zajímavý vývoj. Od roku 1994 totiž na otázku: "Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?" odpovídají lidé u nás poměrně rovnoměrně. Nenajdeme zlomové okamžiky, které by odpovídaly období nových voleb do parlamentu. Nenajdeme ani nějaké výrazné předěly. Dokonce celkový trend, přestože kreslí určitou sestupnou křivku, nemá nějaký zásadní vývoj.

Hranice čtyřicet procent

Přesto zde určitý vývoj naznačen může být. Křivku bychom mohli rozdělit na dvě části. Tam, kde je na připojeném grafu umístěna elipsa šedou barvou, jsou totiž hodnoty častěji nad hranicí 40 %. Počátkem roku 2003 klesají pod čtyřicetiprocentní hranici a už ji nepřekračují. Proč?

Vyznají se lidé v současném politickém dění? (Pro detailnější náhled rozklikněte) | zdroj: STEM/Hlídací Pes

Souvisí to s vývojem v politických stranách, které se generačně i politicky proměnily, a tedy s tím, jak je lidé vnímali? Nebo zde měl nějaký dopad závěr mandátu Václava Havla? Tedy končilo období, v němž do značné míry interpretoval dění ve světě a politice, přičemž ustoupil do ústraní? Jaký vliv by na to pak mohl mít příchod jeho nástupce, který přeci politiku uměl nejen prosazovat, ale i interpretovat s velkým mistrovstvím? A mají dnes lidé vůbec ještě zájem v politice se orientovat? Anebo to vše nějak souvisí i s termínem vstupu do Evropské unie (v roce 2004), jímž se stalo politické rozhodování vesměs provázanějším a tedy i méně srozumitelným?

Pokud by se potvrdil poslední výrok, pak by bylo namístě věnovat dění v Evropské unii pozornost, více vysvětlovat, interpretovat, diskutovat a tázat se. To rezonuje s tím, co pozorujeme i jinde – potvrzují to dlouhé řady dat, která sbíráme v české společnosti k tématu integrace EU. Je jich tolik a jsou natolik zajímavá, že se k nim ještě vrátíme.

Pavel Fischer pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Autor je ředitel agentury STEM