Z mlžných a ponurých srbských hor Konvička vzkazuje ve videospotu lidem, že zakládá novou stranu s názvem Sedmá republika. Říká, že by chtěl, aby se nám dařilo stejně jako Srbsku, které označuje za hrdou a bezpečnou zemi, jež vždy tvořila hradbu proti islámu. Na závěr krátkého spotu slibuje, že "naši zemi dá do pořádku naprosto z gruntu". Otevírá tím další kapitolu svého "politického boje" za vymýcení islámu a očistu naší země.

Konvičkova válka s islámem začala už 11. září 2001, kdy se po teroristických útocích rozhodl studovat islám zejména ve spojitosti s terorismem. Jeho první viditelnější zapojení do veřejné diskuse přišlo v roce 2009, kdy založil facebookovou stránku Islám v České republice nechceme. Komunita se rychle rozrostla, v době svého vrcholu měla kolem 163 tisíc členů. To bylo ale až v roce 2016, a krátce na to Facebook tento profil zablokoval.

Už v roce 2009 ale stál Konvička podle některých informací u zrodu extremistické organizace Czech Defence League, která měla svůj vzor v britské ultrapravicové scéně, konkrétně v English Defence League. Zahraničními vzory se ostatně Konvička nechává inspirovat velice často.

Ovšem jeho CDL byla ministerstvem vnitra označena za extremistickou a nakonec zanikla. Konvička pochopil, že musí zakládat sdružení na profesionálnější a legálnější bázi. S další podivuhodnou osobou české politiky Janou Volfovou a také sociologem Petrem Hamplem založil Blok proti islámu, jakousi kopii německé Pegidy, která tehdy slavila poměrně velké politické úspěchy.

Jedna strana za druhou

Blok proti islámu se pro krajské volby spojil s Úsvitem - Národní Koalice a Konvička se postavil do čela kandidátky v Jihočeském kraji. Ve volbách sice zcela propadl, přesto byl potvrzen v roli stranického lídra strany.

Konvička se také snažil navázat další koalice a spojenectví. Zkoušel to u Okamury a jeho Svobody a přímé demokracie, Machových Svobodných nebo dokonce u ODS. Nikde však neuspěl. Navíc se na začátku loňského roku rozhádal i s Úsvitem kvůli nevyplaceným penězům a jejich spolupráce skončila velmi neslavně.

Rozchod s Úsvitem se zdaleka nelíbil každému, část členů byla proti a hnutí se začalo štěpit a drolit. Nespokojené bylo zejména křídlo kolem Jany Volfové, kterým se interně říkalo "vlčata". Strana se nakonec sama rozpustila na květnovém sněmu.

To už byl ovšem Konvička s Hamplem rozhodnut rozjet další projekt, tentokrát s názvem Iniciativa Martina Konvičky, která se následně připojila ke straně Alternativa pro Českou republiku, což byl jakýsi klon německé Alternativy pro Německo Frauke Petryové. Stranu vede Petr Štěpánek, který kdysi zasedal v Radě České televize.

V říjnu za tuto stranu Konvička kandidoval v senátních volbách na Táborsku. Nedostal se ovšem ani do druhého kola. Následně prohlásil, že k Alternativě pro ČR už nemá důvěru a ze strany na konci roku 2016 vystoupil.

Facebookový mág

Jeho nejnovějším projektem je tedy nyní Sedmá republika, slibující kromě boje proti islámu zřejmě i životní standardy Srbska. S těmito vizemi chce Konvička konečně uspět u voličů. Zkusit to může už v letošních parlamentních volbách.

Konvičkův politický život se z jednoho úhlu pohledu může jevit jako sled katastrof a neúspěchů. Rozpady stran, hádky, tahanice o peníze, problémy s policií, to vše provází celou jeho politickou kariéru.

Na druhou stranu minimálně na Facebooku dokázal vytvořit poměrně početnou komunitu podobně smýšlejících lidí. Vysloveně hvězdné okamžiky zažíval při demonstracích, zejména během mítinku, kdy stál na jednom pódiu s prezidentem Milošem Zemanem. Byl neúnavným řečníkem, vystoupil v pořadu České televize Máte slovo, byl u Martina Veselovského v jeho DVTV, dal nespočet rozhovorů pro různá média.

Za jeho politickým neúspěchem je nejspíš kromě jiného také skutečnost, že na xenofobní straně politického spektra je už zkrátka plno.

Vyniknout v mumraji

Na stejnou notu jako Konvička hrají i Tomio Okamura, Dělnická strana sociální spravedlnosti, z popela povstali i Sládkovi Republikáni, fungují stále i pohrobci Bloku proti islámu, kteří se jmenují Blok proti islamizaci, jsou zde také Patrioti České republiky, politické hnutí Řád národa českého a další menši či větší uskupení, která svou politickou ideologii staví na odporu proti islámu a podpoře všeobecné xenofobie.

Jak v takovém šíleném mumraji vyniknout? Konvička to má zkrátka těžké. Pro jedny je pořád ještě příliš měkký, pro jiné naopak příliš radikální. Se svou topornou mimikou působí mnohdy směšně, jeho výraz s vypoulenýma očima byl dokonce jednu dobu terčem posměchů na internetu.

Konvička ovšem dojíždí také na to, že je zkrátka nedůvěryhodný. Ten, kdo vystřídal za několik let tolik politických stran, tak jako on, to má u voličů i potencionálních politických spojenců těžké.

Jedno je však jisté, Konvička nejspíš neřekl v politice poslední slovo a dál se bude snažit dostat se z politického suterénu do první ligy. Se Sedmou republikou se mu to ale nejspíš nepodaří, takže zkusme hádat, jakou stranu či hnutí založí příště.