V Česku se po deseti letech uskuteční sčítání lidu. Celostátní akce začne o půlnoci z pátku na sobotu a potrvá do 11. května.

V Česku loni týdně v průměru zemřelo 2477 lidí, nejvíc za nejméně deset let. O rok dřív bylo úmrtí průměrně 2155 za týden. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). 

Lidé někdy říkají, že politické dění se stalo příliš složitým. Rozhodnutí jsou prý technokratická a příliš detailní, přijímají se daleko od občanů, stále se mění… Aneb jinými slovy – "kdo se v tom má vyznat"! Zamýšlí se nad tím Pavel Fischer na serveru Hlídací Pes. 

Míra nezaměstnanosti je vizitkou ekonomické úspěšnosti každé vlády. A tak není divu, že politici využívají každý způsob, který může vylepšit konečné číslo. Některé metody přitom neznamenají obyčejné vytváření nových pracovních míst, ale mají podobu šikovných her s čísly nebo flexibilních úvazků.

Počet obyvatel Česka se oproti roku 2013 zvýšil o 25,9 tisíce, k 31. prosinci 2014 jich tak měla republika 10 538,3 tisíce. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) jde o nejvyšší přírůstek od roku201. Za nárůstem stojí větší počet narozených dětí, nižší počet úmrtí a příchod 21,7 tisíce cizinců.

Ve srovnání s obdobím před sametovou revolucí umírá méně Čechů nepřirozenou, násilnou smrtí. Zatímco v roce 1989 přišlo o život vraždou, sebevraždou, při dopravní nehodě nebo jiné nešťastné náhodě přes 9 tisíc lidí, loni to bylo jen 5,6 tisíc. Sestupnou tendenci násilných úmrtí prokazuje ve svých průzkumech Český statistický úřad.

Na Jižním Městě a také v Praze 10 dostali voliči do schránek vadné lístky, rozdělené do dvou listů. Jenže takový lístek je podle zákona neplatný. Zjistil to deník Právo.