Slavnostní ceremoniál k otevření města plánuje indonéská vláda na 17. srpna příštího roku. V ten den zároveň Indonésie slaví Den nezávislosti.

Indonésie zahájila budování nové metropole v polovině loňského roku, když prezident Joko Widodo oznámil, že Jakarta ztratí funkci administrativního centra země. Jakarta je teď přelidněné a znečištěné hlavní město, které ohrožují zemětřesení a záplavy.

Plány na novou metropoli, která má být dvakrát větší než New York, jsou velkolepé. Indonéští činitelé hovoří o futuristickém zeleném městě plném lesů a parků, které bude využívat obnovitelné zdroje energie a „chytrou likvidaci odpadků“.

Digitální prezentace sdílené vládou ukazují město, kde se po chodnících lemovaných stromy procházejí lidé, střechy budov jsou pokryté vegetací a obklopené rybníčky a čistými potoky. Výstavba kombinuje moderní mrakodrapy s tradiční indonéskou architekturou: prezidentský palác má mít tvar garudy, mytického ptáka a národního symbolu Indonésie. U některých domů jsou patrné prvky využívané původním obyvatelstvem souostroví.

Indonéský ministr pro veřejné práce a bytovou výstavbu Basuki Hadimuljono v únoru prohlásil, že infrastruktura města je dokončena ze 14 procent. Výstavba nejdůležitějších budov, jako je prezidentský palác, by měla být dokončena do srpna 2024.

Nyní je na většině míst vidět jen hromady čerstvě navršené hlíny, bagry a jeřáby. Na některých staveništích je tabule, na níž se píše, jaká budova tam vyroste. Minimálně na jednom ze stavenišť byl k dispozici i QR kód, po jehož naskenování se návštěvníkům zobrazí trojrozměrná vizualizace stavby.

Vláda tvrdí, že budování nového města je citlivé k životnímu prostředí. Ekologičtí aktivisté ale varují, že projekt urychlí odlesňování v oblasti, kde se nachází jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších pásů tropického deštného pralesa. Ostrov Borneo, kde nová metropole vznikne, už v minulosti trpěl zřizováním plantáží olejových palem a provozem uhelných dolů.

Dwi Sawung z nevládní ekologické organizace Indonesian Forum for Living Environment, která výstavbu nové metropole monitoruje, uvedl, že projekt nebere ohledy na unikátní druhy živočichů, jako jsou orangutani či medvědi malajští. Nové město podle něj protíná důležitý koridor, který zvířata využívají k migraci.

„Nejdřív by měli být živočichové přemístěni, pak teprve by se mělo začít s výstavbou. Protože ale pospíchají, zastavují oblast rovnou,“ prohlásil Sawung.

Experti také vyjádřili obavy ohledně toho, jak bude město zásobováno energií. Vláda slíbila, že se bude spoléhat na „chytrou energetiku“, ekologičtí aktivisté se ale domnívají, že krátkodobě budou využívány i současné uhelné elektrárny. Slibovaná veřejná doprava podle aktivistů možná sníží množství aut v ulicích města, dá se ale předpokládat čilá letecká doprava mezi novou metropolí a Jakartou, vzdálenou asi 1300 kilometrů.

Původní obyvatelé, kteří kvůli projektu již ztratili část svého území, mají strach, že městský ruch jim život ještě více zkomplikuje. „Nechceme být přesídleni. Nechceme, aby hýbali s hroby našich předků a měnili věci,“ prohlásil vůdce domorodé komunity Sibukdin, který žije v blízkosti staveniště. Úřady slíbily, že budou práva domorodců respektovat a odškodní ty, kdo přišli o své domovy.