Ruský vyšetřovací výbor, jenž plní roli kriminální ústředny, konkrétně začal stíhat hlavního prokurátora ICC Karima Khana, který podle něj požádal o vydání zatykače, a další tři soudce. Výbor uvedl, že stíhání Putina a Lvové-Bělovové má „vědomě nezákonný charakter, protože důvody pro přivedení k trestní odpovědnosti chybí“.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes krok ICC označil za jasnou známku nepřátelství vůči Rusku i samotnému Putinovi. Sdělil také, že Rusko na jednání soudu reaguje s klidem, a že rozhodnutí ICC Putinovi nijak nebrání v práci.

Soud v Haagu Putina a Lvovou-Bělovovou stíhá v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dříve uvedla, že rozhodnutí ICC nemá pro Rusko žádný význam, protože Rusko není součástí Římského statutu, na jehož základě ICC vznikl.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv dnes v reakci na vydání zatykače na Putina pohrozil raketovým útokem na sídlo ICC v Haagu. „Všichni chodí pod Bohem a raketami. Lze si docela dobře představit bodově přesné použití hypersonického nosiče z ruské lodi v Severním moři na budovu haagského soudu,“ napsal Medveděv na Telegramu.

O začátku ruské invaze na Ukrajinu to není poprvé, co Medveděv otevřeně pohrozil Západu zničujícím útokem. Jeho útočná rétorika ale ještě nikdy nepřešla do reality, připomíná ruská verze stanice BBC.

Vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Veronika Bílková ale upozornila, že ač Rusku ze zatykače žádné povinnosti nevyplývají, přes 120 států, které soud v Haagu uznávají, má nyní povinnost Putina zatknout.

Rusko je otevřené jednáním ohledně Ukrajiny, řekl Putin čínskému prezidentovi

Na neformální schůzce se dnes v Kremlu s Putinem sešel jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Návštěva podle agentury AP posílá silný vzkaz západním vůdcům, že jejich úsilí o izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině neuspělo. Cesta čínského vůdce také představuje povzbuzení Putina jen několik dní poté, co na něj ICC vydal zatykač.

Putin označil postoj svého kolegy k mezinárodní situaci za vyvážený. Uvedl také, že se Rusko zabývalo čínským návrhem na vyřešení konfliktu na Ukrajině a že je otevřené jednání. „Podrobně jsme se seznámili s vašimi návrhy na vyřešení akutní krize na Ukrajině. Samozřejmě, že budeme mít možnost to probrat,“ řekl Putin.

Si Ťin-pching a Vladimir Putin | zdroj: Profimedia

Si Ťin-pching pak Putinovi řekl, že čínská strana si velmi cení vztahů s Ruskem a že tyto kontakty mají „dějinnou logiku“. Putinovi také poděkoval za to, že Rusko podle něj Čínu podporuje.

Oba státníci si v úvodu schůzky vyměňovali poklony a používali oslovení „přítel“. Putin pogratuloval svému čínskému protějšku k obhájení funkce ve volbách. Čínský lídr pak vyjádřil přesvědčení, že Putin taktéž napřesrok uspěje ve volbách, a prohlásil, že Rusko pod Putinovým vedením v posledních letech dosáhlo značných úspěchů.

„Vím, že příští rok se ve vaší zemi uskuteční další prezidentské volby. Díky vašemu vedení dosáhlo Rusko v posledních letech značných úspěchů a rozkvětu. Jsem přesvědčen, že ruský lid vás silně podpoří ve vašich dobrých záměrech,“ řekl Si.

Šéf Kremlu dosud neoznámil, zda bude kandidovat.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rychle poukázal na to, že Si Ťin-pching konkrétně nehovořil o Putinově účasti ve volbách v příštím roce, ale dodal, že Kreml může jen sdílet jeho důvěru, že Rusové podporují Putina.

Deník Kommersant připomněl, že s možností Putinova znovuzvolení počítá novelizace ústavy, schválená v roce 2020 v referendu. Příští prezidentské volby by se měly konat 17. března 2024. Podle deníku v lednu v Kremlu začaly přípravy na volby.

Když se Putin poprvé dostal k moci, slíbil, že skoncuje s chaosem, který zachvátil Rusko po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Ale invaze na Ukrajinu spustila zdaleka největší problémy, s jakými se Putin za své vlády střetl, poznamenala agentura Reuters.

Válka zahájila nejvážnější konfrontaci Ruska se Západem od kubánské raketové krize v roce 1962. Ruská armáda utrpěla na Ukrajině sérii porážek, zatímco Západ uvalil na ruskou ekonomiku dosud nejtvrdší sankce. Ruskému partnerství s Čínou se nyní dostává větší pozornosti, přičemž USA se obávají, že Peking možná zvažuje dodávky zbraní Moskvě. Peking to popřel a na oplátku obvinil Západ z rozdmýchávání války na Ukrajině.

Si také poděkoval Putinovi za podporu Číny a prohlásil, že si Rusko vybral jako cíl své první zahraničí cesty po znovuzvolení, stejně jako před deseti lety, kdy se poprvé stal předsedou ČLR, protože Rusko a Čína jsou dobří sousedé. Hovořil také o „všezahrnující strategické spolupráci“ mezi oběma zeměmi, které mají „hodně společných či podobných cílů“.

Ruský prezident zase ocenil „kolosální krok vpřed“, jaký podle něj Čína udělala za posledních deset let pod vedením jeho hosta, což Rusko „trošku závidí“. Ruský a čínský systém hospodářského rozvoje a posilování státu je podle Putina „mnohem efektivnější“ než v mnoha jiných zemích, což je „zjevný fakt“. Číně se podle ruského prezidenta daří slaďovat tržní mechanismy s „přesvědčivým politickým kurzem“. V úterý mají být na pořadu otázky ekonomické spolupráce.

Obě velmoci popsaly návštěvu jako příležitost k prohloubení „neomezeného přátelství“. Čína pohlíží na Rusko jako na zdroj ropy a plynu pro svou energeticky hladovou ekonomiku a jako na partnera, který se staví tomu, co obě velmoci považují za americkou nadvládu nad globálními záležitostmi. Obě země, které patří mezi pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, také pořádají společná vojenská cvičení.