Vydejte se za Pražským Jezulátkem

MAGAZÍN - Magazín autor: Antonie Franče

Světoznámá soška Pražského Jezulátka v kostele Panny Marie Vítězné v Praze na Malé Straně je každoročně cílem statisíců věřících z celého světa. Lidé zde prosí o pomoc, uzdravení i mír.

Pražské Jezulátko

Pražské Jezulátko, zdroj: Michal Šula / MAFRA / Profimedia

Soška Jezulátka láká denně návštěvníky z desítek zemí světa a mnozí se vracejí, aby jí poděkovali. Pravicí dítě žehná, v levici drží zemský globus s křížem - náš svět vlastně spočívá v jeho ruce. Půvabný Ježíšek pochází ze Španělska. Podle legendy se zázračně zjevil jistému mnichovi, který podle jeho podoby vymodeloval sošku.

Jezulátko přivezla ze Španělska vévodkyně Marie Manrique de Lara y Mendoza, která se roku 1555 vdala za Vratislava z Pernštejna. Sama ji pak odevzdala jako svatební dar své dceři Polyxeně z Lobkovic, která jíž se od ní mnohokrát dostalo útěchy a pomoci. Právě ona ji jako vzácný dar věnovala roku 1628 klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné. Ti ji umístili v kapli noviciátu, aby se mladí řeholníci učili ctnostem od malého Ježíše.

Novicové si sošku velmi oblíbili a konali před ní každodenní pobožnosti. V roce 1631, když Prahu obsadili Sasové a karmelitáni z kláštera uprchli, bylo Jezulátko poničeno a skončilo mezi starým harampádím.

Opětovné nalezení

V roce 1637 se řeholníci vrátili do Prahy. Byl mezi nimi také otec Cyril od Matky Boží, který sošku našel. S bolestí však zjistil, že má ulomené obě ruce. Při modlitbě se mu zdálo, že mu Ježíšek říká: "Smilujte se nade mnou a já se smiluji nad vámi, dejte mi moje ruce a já vám dám svůj pokoj, jak mne budete ctít, tak já vám budu žehnat!"

Základní barvy oblečení Jezulátka
Bílá - barva slávy, čistoty a svatosti – pro slavnosti, dobu velikonoční a vánoční
Červená - barva krve a ohně – pro Svatý týden, Svatodušní svátky a svátky sv. Kříže
Fialová - barva pokání – pro dobu postní a adventní
Zelená - barva života a naděje – pro liturgické mezidobí (nejčastější barva)

Otec Cyril nakonec dosáhl toho, že Jezulátku byly vyrobeny nové ručičky. Malý Ježíšek začal žehnat klášteru, místním lidem i celé Praze. Byla mu připisována zázračná uzdravení a mimo jiné i záchrana Prahy při obležení Švédy roku 1639.

V roce 1641 byla soška umístěna do kaple v kostele, vlevo za vchodem (dnes kaple sv. Kříže). V roce 1655 bylo Jezulátko slavnostně korunováno pražským biskupem. Kapacita kaple však přestala stačit, a proto byla soška v roce 1741 přesunuta na dnešní místo na pravé straně uprostřed lodi kostela.

Oblékání Jezulátka

Právě oblékání Jezulátka zdůrazňuje jeho pravé lidství – tak jako matka obléká své dítě, tak sestry karmelitky oblékají Ježíška. Jezulátko se jako kněz u oltáře převléká do oděvů barvy daného liturgického období, které se řídí podle církevního kalendáře.

První vrstvou oděvu je spodní košilka. Přes ni se obléká barevná košilka. Navrch se obléká pláštík, který se barvou i vzorem shoduje s košilkou. Levá strana splývá volně přes rameno, zatímco pravá přední strana je nad žehnající rukou přeložena, čímž se stává viditelnou spodní část pláštíku. Na závěr se na ruce a na krk navlékají okruží, pokud nejsou součástí košilky. Do levé dlaně se Ježíškovi vkládá královské jablko a nad hlavou má připevněnou korunu. Šatník sošky čítá okolo tří set oděvů.

Chrámové muzeum

V muzeu Pražského Jezulátka najdete vybrané historické šaty Pražského Jezulátka i oděvy z celého světa. Prohlédnout si můžete také betlémy z různých zemí. Do muzea se vchází přes kostel, vpravo od hlavního oltáře.

Tagy: domácí Česko Praha Pražské Jezulátko památky a architektura kulturní památky dějiny a fakta víra a náboženství Španělsko Ježíš ježíšek turistika a cestovní ruch

Zdroje: vlastní