Kráva a tele stojí na Pankráci už přes čtyřicet let

MAGAZÍN - Magazín autor: Jindra Pelikánová

Přežvýkavci uprostřed hlavního města? Kdepak. "Kráva a tele" se říkalo pražským budovám na náměstí Hrdinů, kde kdysi sídlil podnik Centrotex.

Budova Centrotexu na Pankráci

Budova Centrotexu na Pankráci,zdroj: Profimedia.cz

Čím si dvojice staveb Centrotexu vysloužila tuto nepříliš lichotivou přezdívku? Betonové střešní nástavby se strojovnami výtahů a vzduchotechniky totiž z dálky připomínají kravské rohy. Oba domy, které byly postaveny v 70. letech u stanice metra Pražského povstání, ovšem mají nesporné kvality.

Československý textil měl ve světě vždy dobré jméno. V roce 1948 vznikla společnost Centrotex, která měla v socialistickém hospodářství na starost dovoz a vývoz oděvního a textilního zboží. Společně s dalšími podniky zahraničního obchodu sídlil Centrotex v holešovickém Veletržním paláci, ten ale koncem šedesátých let přestal "pézetkám" stačit. Začalo se proto uvažovat o nové budově, která měla vyrůst na pankrácké pláni.

profimedia-0219340270

Budova Centrotexu na Pankráci,zdroj:Profimedia.cz

Požár stavbu urychlil

O změně sídla Centrotexu se rozhodlo ještě dříve, než Veletržní palác v srpnu 1974 vyhořel. Budoucí centrum textilního obchodu mělo vyrůst na pankrácké parcele v blízkosti čerstvě dostavěné stanice metra Pražského povstání. Ve vypsané architektonické soutěži nejlépe obstál návrh dvojice Václav Hilský a Otakar Jurenka. Zejména Hilský už v té době patřil k architektonické špičce. Měl za sebou například Kolektivní dům v Litvínově, výstavbu nových Lidic nebo válečný památník ve Slivicích. Centrotex se měl stát jeho nejvýznamnější pražskou stavbou. S pracemi se začalo v roce 1974 a svěřeny byly jugoslávské firmě Ingra. Stavba trvala čtyři roky, což dosvědčuje i bronzová plaketa u vstupu.

Dvě propojené budovy

Nejedná se o jednu, ale dvě vzájemně propojené budovy. Do té vyšší - osmáctipodlažní - se nastěhovali zaměstnanci Centrotexu. V sedmipodlažním sousedství se pak usídlil Výzkumný ústav plánování a řízení národního hospodářství. "Na první pohled zaujmou jejich fasády s plastickým rastrem vystupujících slunolamů. Tento funkční prvek je silným vizuálním činitelem, neboť za slunného počasí se díky němu fasády opticky proměňují podle úhlu dopadajících paprsků. Navíc se jedná o jednu z posledních dochovaných fasád své doby,“ vysvětluje architekt Tomáš Beneš.

Dodává, že kromě pláště z eloxovaného hliníku má stavba ještě jeden výrazový prostředek: rozšíření půdorysu v úrovni prvního a druhého patra, což také dodává stavbě osobitý charakter.

Prostory zdobila umělecká díla

Většinu reprezentativních prostor zdobila umělecká díla, a to především textilní, jako jsou tapisérie, závěsy nebo koberce. Kromě toho se v interiérech objevila svítidla od Stanislava Libenského nebo velkoformátové fotografie Dagmar Hochové.

Venku na ulici je žulový reliéf Stanislava Honzíka s námětem pražské barikády. Součástí architektonického řešení je kromě dvojice budov také terasa nad vestibulem metra. Sem ústí výstupní eskalátory a zároveň tu je místo pro automobily. Ve sníženém atriu pak vznikly prodejní prostory, které si svůj původní účel uchovaly dodnes.

Společnost Centrotex sídlila v budově do roku 2000. Dnes tu je ministerstvo vnitra.

Tagy: Česko Praha socialismus domácí Československo kulturní památky památky a architektura budovy

Zdroje: vlastní