Vše, co byste měli vědět o nejsledovanějším hlasování v Evropě

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Co je brexit a co je bremain? Nemáte v tom zmatek? Nabízíme vám průvodce britským referendem o Evropské unii.

Britové si balí kufry. Zda skutečně nastoupí do pomyslného vlaku, který je odveze z EU, to se dozvíme nejpozději v pátek

Britové si balí kufry. Zda skutečně nastoupí do pomyslného vlaku, který je odveze z EU, to se dozvíme nejpozději v pátek,zdroj: Profimedia.cz

Británie je zase pupkem světa. Strhla k sobě pozornost, jakou mívala za starých dobrých časů, kdy byla impériem, nad kterým sluncem nikdy nezapadalo.

Čtvrteční referendum o členství Británie v Evropské unii bude nejsledovanějším hlasováním v Evropě za několik desetiletí. Poddaní královny Alžběty v něm budou rozhodovat o setrvání, nebo odchodu z unie – budou volit mezi "bremainem" (složenina slov Britain a remain – zůstat) a "brexitem" (Britain a exit).

Odpovědi na následující otázky shrnují to hlavní, co potřebujete znát o britském referendu:

Proč Britové hlasují o členství v Evropské unii?

Spory o účast v projektu evropské integrace vedou obyvatelé monarchie už desetiletí. Premiér David Cameron jim loni před parlamentními volbami slíbil, že pro jejich zemi vyjedná volnější členství v Evropské unii. Chtěl tím vzít vítr z plachet protiunijním vzbouřencům v jeho Konzervativní straně a zarazit vzestup Strany za nezávislost Spojeného království (UKIP), která konzervativcům bere hlasy. A protože konzervativci volby s přehledem vyhráli (získali většinu v Dolní sněmovně), tak mu nezbývalo, než splnit slib.

Jaká je otázka referenda?

"Mělo by Spojené království zůstat členem Evropské unie, nebo by mělo Evropskou unii opustit?" ("Should the United Kingdom remain a member of the European Union or leave the European Union?" – Hlasovací lístek zde.)

Kdo může hlasovat?

Britští občané starší 18 let i občané Irska, 52 států Společenství národů (Commonwealthu) – například Austrálie, Indie a Kanady – a zámořských území – Bermud, Gibraltaru a Falkland, kteří v Británii dlouhodobě žijí.

Celkem může svůj hlas pro nebo proti členství Británie v unii dát na milion lidí, kteří nemají britské občanství. Britové, kteří žijí v zahraničí déle než 15 let a po tuto dobu se neregistrovali k žádným volbám, zase hlasovat nemohou.

Kdo v Británii podporuje brexit?

V kampani za odchod z Evropské unie je nejvíc slyšet křídlo konzervativců vedené bývalým starostou Londýna Borisem Johnsonem a také strana UKIP Nigela Faragea, která vyhrála v Británii volby do Evropského parlamentu a získala poslance ve volbách do Dolní sněmovny.

Z celebrit jsou pro brexit frontmen Rolling Stones Mick Jagger a herec Michael Caine.

Kdo podporuje bremain?

Za další členství v unii se vehementně přimlouvá premiér Cameron, byť jeho strana je v přístupu k bruselské Evropě rozdělena – šestnáct konzervativních ministrů je pro členství, devět proti. Pro další účast v unijním projektu se vyslovil také šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn. (V roce 1975 přitom v referendu hlasoval proti členství Británie v Evropském hospodářském společenství.)

Z celebrit patří k zastáncům setrvání monarchie v unii hudebník Bob Geldof a moderátor pořadu Top Gear Jeremy Clarkson.

…a jak bude hlasovat královna?

Královna hlasovat nebude. Alžběta II. musí dodržet politickou neutralitu. Proto se k členství monarchie v unii ani nevyjadřuje a jako obvykle mlčí. (Pochopitelně, že důstojně – v rukavičkách a kloboučku.)

Jaké jsou hlavní argumenty pro brexit?

Evropská unie je příliš drahá. Skupina Business for Britain (Obchod za Británii) spočítala, že Brity stojí týdně 350 milionů liber, to je 12,3 miliardy korun. Tyto peníze by měly zůstat na ostrovech.

Británie by si podle euroskeptiků měla vzít zpátky svou suverenitu a převzít kontrolu nad legislativou. Měla by rozhodovat o všem – od pracovních předpisů po lidská práva. Pokud zůstane v Evropské unii, nebude to možné, protože v Bruselu může být kdykoli přehlasována.

"Chceme zpátky své pasy (bez nápisu Evropská unie), chceme zpátky své hranice a chceme vrátit vlast!" hřímá na mítincích Nigel Farage.

Odpůrci unie zdůrazňují, že Británie musí z unie vystoupit, aby měla jistotu, že bude kontrolovat imigraci, nejen z Blízkého východu, Asie a Afriky, ale také z nových chudších států evropské osmadvacítky. Teď se nemůže bránit tomu, aby unijní občané z kontinentu přijížděli na ostrovy pracovat a podle unijních pravidel jim a jejich dětem (které přitom často v Británii ani nežijí) musí vyplácet stejné sociální dávky, na které mají nárok Britové. (Od roku 2010, kdy Cameron začal vládnout, dorazilo do Británie půldruhého milionu imigrantů, většina z nových států unie.)

Jaké jsou hlavní argumenty pro bremain?

Ekonomika a peníze. Opakuje je zejména britský premiér. "Měli bychom myslet na obyčejné věci, jako jsou ceny v našich obchodech. Obávám se, že po vystoupení z unie bychom měli vyšší ceny, méně pracovních míst a méně investic," hlásá David Cameron.

Ti, kteří vedou tábor bremainu, většinou zdůrazňují, že Evropskou unii nemilují a že členství v ní pokládají za sňatek z rozumu. Často citují amerického miliardáře Wilbura Rosse, jenž brexit označuje za nejdražší rozvod v dějinách lidstva, a odkazují na studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD ), která odhaduje, že odchod z unie by Británii v příštích letech připravil o 3,3 procenta hrubého domácího produktu. To je vyjádřeno v librách 59 miliard (v korunách 2,1 bilionu).

Tyto ztráty by způsobily zejména nižší příjmy ze zahraničního obchodu. Londýnská ekonomická škola (LSE) je rozpočítala na britské domácnosti. Jejich průměrný příjem by podle její kalkulace klesl ročně nejméně o 850 liber (téměř 30 tisíc korun). Většina ekonomů předpokládá, že brexit by přiměl britskou centrální banku (Bank of England) zvýšit úrokové sazby, což by Britům prodražilo hypotéky.

Stoupenci bremainu také upozorňují, že dohody o volném obchodu unie se Švýcarskem či Norskem nezahrnují volný obchod se službami. Stejně by mohla dopadnout Británie. Bankovní centrum v londýnském City by se tak po brexitu muselo vypořádat s unijními přirážkami, které by jeho byznys poškodily.

Pro britskou ekonomiku jsou přitom bankovní služby klíčové. Vytváří víc než desetinu hrubého domácího produktu země.

Co se stane, pokud zvítězí stoupenci odchodu z unie?

Manuál pro odchod z Evropské unie je součástí Lisabonské smlouvy. V ní se píše, že vláda státu, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě a potom s unií vyjedná rozvodovou dohodu. Lisabon dává na dohodu dva roky. Pokud by do té doby dohoda nebyla, členství by Britům zaniklo automaticky.

Dá se předpokládat, že Britové by se sedmadvacítkou dohodli dvoustranné smlouvy, které by jejich zemi provázaly s unijním trhem. Podobně jako Švýcarsko.

Evropská unie by bez Britů každopádně zchudla. Čistý příspěvek Británie do společné pokladny (rozdíl mezi odvodem a příjmem) se pohybuje mezi osmi a desíti miliardami liber za rok, to je 280 až 350 miliard korun). Pokud by britské peníze z finanční bilance unie vypadly, pocítili by to zejména ti, kteří jsou napojeni na bruselský penězovod a čerpají ze strukturálních fondů a fondů soudržnosti. Přes Brusel by se recyklovalo méně peněz. Omezily by se dotace, a tím výstavba cyklostezek, rozhleden, čapích hnízd…

Bez Britů by Evropská unie v mezinárodní politice spadla do nižší váhové kategorie. Spojené království je jadernou velmocí s nejlépe vyzbrojenou armádou v Evropě. Je to země se silnou ekonomikou a velkou soft power, tedy schopností ovlivňovat chování jiných států. Má za sebou Commonwealth, je členem Rady bezpečnosti OSN a dalších globálních institucí. Její vliv by zbytku unie bezesporu chyběl.

Jaké budou dopady brexitu na Česko?

Brexit by mohl citelně zasáhnout zejména státy, které mají s Británií největší obchodní výměnu – Irsko a Nizozemsko. Projevil by se však také v Česku. Konzultační firma Deloitte odhaduje, že odchodem Británie z unie by česká ekonomika v dlouhodobém výhledu mohla přijít o 3,7 až 10,4 miliardy korun ročně.

Komerční banka upozornila, že brexit může Česko připravit o 38 miliard korun z evropských fondů.

Jak se po brexitu změní postavení Čechů, kteří pracují v Británii?

Dá se předpokládat, že Britové by se dohodli se sedmadvacítkou na volném trhu, kde se lidé mohou volně (bez omezení) stěhovat za prací. Strana UKIP, která vede kampaň za vystoupení z unie, požaduje, aby cizinci museli v Británii žádat o pracovní povolení. V takovém případě by unie totéž požadovala po desítkách tisíc Britů, kteří pracují v jiných státech společenství.

Zůstane po brexitu angličtina jako pracovní jazyk Evropské unie?

Dá se to předpokládat, ačkoli Francouzi by se nepochybně snažili, aby tuto výsadu získala jejich mateřština.

Angličtina v unii slouží jako prevence před babylonským zmatením jazyků. Osmadvacítka má 24 úředních jazyků. Za překlady a tlumočení více utratí ročně více než miliardu eur (přes 27 miliard korun).

V Evropské komisi se však překlady zpravidla omezují na anglickou, francouzskou a německou verzi. Na neformální schůzky komise, kde se připravují zásadní rozhodnutí, tlumočníci nejsou zváni, mluví se tam výhradně anglicky. Totéž platí pro zasedání komisariátů. Na tom se sotva co změní.

Výjimkou z převahy angličtiny je Soudní dvůr Evropské unie. Soudci v interní komunikaci používají francouzštinu, která platí za jazyk právníků.

Co se stane, když zvítězí zastánci členství v unii?

Nahlíženo z Česka – nic podstatné. Evropská unie by však měla dodržet sliby, které dala Britům. Neměla by tedy vůči Británii uplatňovat zásadu "stále užší unie" (prohlubující se integrace). Spojené království v případě bremainu dostane smluvní záruky, že nebude povinno zachraňovat státy eurozóny před platební neschopností. Spolu s dalšími státy bude mít možnost zarazit nechtěné direktivy.

Britům se také vrátí pravomoc upravovat (rušit) sociální benefity pro pracovníky z jiných zemi unie a omezovat přídavky na jejich děti, pokud nebudou žít v Británii.

A kdy bude znám výsledek referenda?

Volební místnosti budou uzavřeny ve čtvrtek v jedenáct hodin večer SELČ. Poté budou zveřejňovány průzkumy mezi lidmi odcházejícími z volebních místností (exit polls) a začne sčítání hlasů. Na základě zkušeností z britských voleb lze předpokládat, že výsledek bude znám nejpozději v pátek po páté hodině ráno SELČ.

Tagy: Velká Británie zahraničí Evropská unie evropská politika Brexit

Zdroje: Vlastní