Příchod většího počtu lidí z Ukrajiny může být i živelný; očekává se, že v nejbližších době Evropská komise rozhodne o zavedení bezvízovém styku s Ukrajinou.

"Pro tuhle zemi je důležité, aby sem přišli Ukrajinci, protože v takovou chvíli sem nemusejí přicházet jiní. Víme, že integrace těchto lidí do české společnosti bude bezproblémová," tvrdil ředitel odboru azylové a migrační politiky Tomáš Haišman na dubnovém Exportním fóru Asociace exportérů.

Nejsou lidi, nejsou lidi

Zahraniční pracovníky – mezi nimi i ty ze vzdálených zemí jako je Indie, Mongolsko či Nepál – již nyní zaměstnává přes 60 % firem sdružených Asociaci exportérů.

V současné uprchlické krizi však ani tyto firmy nevidí žádnou příležitost. Například potenciální možnost zaměstnat Syřany zaujala v anketě Asociace exportérů jen osm procent ze stovky firem.

Vláda zatím přišla s dvěma programy zaměřeném na Ukrajince. Projekt 500 má přilákat hlavně vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílu, filtrem má být podmínka minimálního platu ve výši 1,5 násobku průměrné české mzdy.

Druhý projekt 5000 je zaměřený na středně a nízko kvalifikované pracovníky. Novinkou je snaha ministerstva zdravotnictví přilákat do Česka až 300 zdravotních sester z Ukrajiny.

Podle Tomáše Haišmana se ministerstvo vnitra udělování většího počtu víz nebrání, požaduje ale posílení počtu zaměstnanců jak v Česku, tak na zahraničních konzulátech.

"Na tom ten projekt ztroskotává, protože nikomu se nechce do tohoto segmentu investovat. V Kyjevě je veliký tlak a je třeba tam mít více než šest úředníků," argumentoval v dubnu Haišman.

Nyní – ve středu 27. července – vláda schválila právě plán, který má podle Svazu průmyslu ČR umožnit rychlejší přijímání a vyřizování žádostí Ukrajinců o zaměstnanecké karty. Ročně může podle ministra průmyslu přijít až 5000 Ukrajinců.

"Vláda se racionálně rozhodla podpořit řešení krizové situace na trhu práce. Firmám chybí 140 tisíc pracovníků, a to i nízko a středně kvalifikovaných,ů přivítal krok kabinetu prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák.

Podle svazu průmyslovým firmám dlouhodobě chybí zaměstnanci technických profesí, jako jsou svářeči, obráběči kovů, zámečníci, seřizovači, elektrikáři, kovodělníci, operátoři CNC strojů. Poptávka je i po slévačích, soustružnících, nástrojařích, opravářích strojů a dalších oborech.

Migranty si chceme vybrat

Vláda se netají tím, že si chce (nejen pracovní) migranty cíleně vybírat. "Cílíme na země nábožensky a kulturně blízké – země bývalého SSSR a bývalé Jugoslávie. Podobě jako se nám daří brain-drain (lovení mozků) ze Slovenska, je třeba to cíleně dělat i vůči jiným zemím," říká ministr průmyslu Jan Mládek.

V zahraničí kvůli tomu vláda podporuje vznik kurzů češtiny zejména na technických školách. "Ti lidé by pak měli přejít k nám, studovat tu v češtině. Když budou studovat v AJ, odejdou dále. Pilotní projekty už existují, je třeba do toho dát víc peněz, aby naši učitelé jezdili do měst jako je Kazaň, Novosibirsk, Sarajevo," vypočítává Mládek.

Podle svých slov by byl opatrný s přijímáním nízko kvalifikované pracovní síly. "Podobné pokusy tu už byly. Ivan Langer vymyslel modré karty, pak přišla krize a za čtyři měsíce se posílali ti lidé zpět. Byly tím napáchány velké škody, ne finanční, ale zdiskreditováním té myšlenky," je přesvědčen Jan Mládek.

Projekt modrých karet stále v tichosti existuje. Za celý loňský rok ale kartu zahrnující v sobě právo dlouhodobého pobytu a pracovní povolení získalo jen 77 cizinců.

Naopak zaměstnaneckou kartu (od června 2014 nahradila vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání a zelenou kartu, které již nejsou vydávány) dostalo vloni 6937 lidí. Nejvíce Ukrajinců, Mongolů, Vietnamců a Rusů.

Pozor na druhou generaci

"Migranty potřebujeme, ale ty, kteří jsou schopni nejen pracovat, ale i integrovat se do české společnosti. Tak, aby v druhé generaci nebyli na dávkách, nebo ještě hůře neroznášeli bomby jako se to děje v Bruselu," říká Jan Mládek.

S masivním nabízením práce v Česku s cizincům nesouhlasí odbory. Podle předsedy Českomoravské komory odborových svazů Josefa Středuly je třeba cílit hlavně na 460 tisíc českých nezaměstnaných.

"Jednoznačně je nutné zvednout cenu práce, je tu 416 tisíc nezaměstnaných, nyní je ten správný čas navýšit platy a pokud se tak stane, myslím, že bude mnohem více lidí akceptovat nabídku zaměstnání," říká Středula.

Rozbor statistiky nezaměstnaných však ukazuje, že pro průmysl – který si na nedostatek zaměstnanců stěžuje nejhlasitěji – je využitelná sotva čtvrtina z nich.

"Na první pohled je volných uchazečů dost, ale 181 tisíc lidí je dlouhodobě nezaměstnaných. Mohou mít zdravotní problémy, možná nemají co nabídnout, možná pracovat nechtějí. A 219,5 tisíce nezaměstnaných jsou ženy. Zpracovatelský průmysl je ovšem hlavně doménou mužů. Pokud je vyloučíme, pro účely statistiky, jsme ne 140 tisíc potenciálních uchazečů," vypočítává Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

Dlouhodobá nezaměstnanost je v ČR jedna z nejnižších v Evropě, celkově má Česko nyní v EU po Německu druhou nejnižší nezaměstnanost.

"Hledat zde zdroje pracovní síly je opravdu běh na dlouhou trať. Jsou na to sice programy, jak ty lidi motivovat a dostat je do zaměstnání, ale není to otázka týdnů a měsíců, ale spíše let," říká Miroslav Novák.

Podle zástupců firem je jediným řešením "dovoz" pracovní síly ze třetích zemí.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky