Nová koaliční vláda v Německu chce každoročně přilákat 400 000 kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí.

Jednou z příčin růstu nerovnosti mezd v USA za poslední čtyři desetiletí je to, že pracovní trh ve stále větší míře přál vzdělaným. Od roku 1963 se reálné mzdy vysokoškoláků zvýšily o více než třetinu, zatímco u těch, kdo vysokoškolský diplom nemají, naopak klesaly. Současně s tím, jak se šíří automatizace a robotizace, se pesimisté obávají, že tato propast se bude ještě dále prohlubovat. Historie nás však učí, že to tak být nemusí, píše magazín The Economist.

Spolková republika Německo a Francie se rozhodly uplatňovat institut minimální mzdy novým způsobem, který má za úkol diskriminovat zaměstnance a zaměstnavatele z novějších zemí Evropské unie. Výsledkem je protekcionistické opatření, které vyloučí české zaměstnance z možnosti být vyslán na práci do Francie nebo SRN, píše v textu pro HlídacíPes.org právník Aleš Rozehnal.

Firmy dlouho volaly po tom, aby vláda uvolnila vízovou politiku a umožnila přísun pracovních sil ze zahraničí. České firmy nejvíce stojí o Ukrajince či Vietnamce. Na středečním jednání kabinet – i přes odpor odborů – vyšel vstříc a rozšířil projekt zaměstnávání Ukrajinců o nízko a středně kvalifikované pracovníky. Pro vládu může být přijímání migrantů z Ukrajiny i argumentem, proč odmítat uprchlíky z dalších zemí.

Přestože žijeme v 21. století, ženy stále ještě dostávají zaplaceno za stejnou práci méně než muži.  A pokud se to bude dál vyvíjet stejně, jako v posledních deseti letech, smazat platové rozdíly potrvá 118 let. Platové rozdíly u mužů a žen přitom nejsou problémem nějakých méně rozvinutých zemí, který by se nás netýkal.  Česko je na tom dokonce hůř než Mongolsko nebo Thajsko. 

Trend posledních let, kdy lidé na zakázku či zavolání plní drobné úkoly za účelem přivýdělku, vypadá na první pohled jako skvělá záležitost. Skrývá však mnohé nástrahy v podobě nejistoty práce, ztráty volného času a téměř nulových práv pracujících. Sen o svobodě se snadno může proměnit v noční můru.

Vedení společnosti Uber, která zajišťuje alternativní taxislužbu, slibuje v letošním roce v Evropě až 50 tisíc nových pracovních míst. Podle generálního ředitele a spoluzakladatele společnosti Travise Kalanicka k tomu mají pomoci nová partnerství s evropskými městy, uvedla BBC.