Dnes je pátek 23. dubna 2021., Svátek má Vojtěch
Počasí dnes 1°C Oblačno

Cizinci v Česku nově smí volit v místních volbách a zakládat odbory

Cizinci v Česku nově smí volit v místních volbách a zakládat odbory
Cizinci budou smět od podzimu mimo jiné volit v místních volbách. Podmínkou je minimálně pět let legálního pobytu | zdroj: Profimedia

Česko ratifikovalo Úmluvu o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni, jak v pátek oznámila Rada Evropy. Co všechno z toho pro cizince v Česku vyplývá?

Právo všech cizinců z kteréhokoli světadílu budovat v České republice svá místní sdružení pro obhajobu zájmů a projevů kulturní svébytnosti, právo cizinců zakládat vlastní odbory, právo cizinců volit v místních volbách nebo povinnost Česka seznámit cizince s jejich právy se stane od 1. listopadu 2015 realitou.

Usídlování cizinců na území jiných států je dnes trvalým rysem evropských společností a usídlení cizinci mají na místní úrovni v zásadě stejné povinnosti jako státní občané, uvádí se v preambuli úmluvy.

Státy jsou si proto vědomy "aktivní účasti usídlených cizinců na životě místního společenství a na růstu jeho prosperity a jsouce přesvědčeny o nutnosti posilovat jejich začlenění do místního společenství, zejména rozšiřováním možností jejich účasti na místních veřejných záležitostech", jak stojí dál v preambuli.

Z těchto důvodů se státy zavazují zajistit cizincům na svém území kromě práva na svobodný projev také právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich.

Právo na svobodu sdružování zahrnuje zejména právo usídlených cizinců zakládat svá vlastní místní sdružení za účelem vzájemné pomoci, zachovávání a projevování své kulturní svébytnosti nebo hájení svých zájmů ve věcech spadajících do působnosti místních orgánů, jakož i právo vstupovat do jakéhokoli sdružení.

Úmluva přitom nerozlišuje, zda jde o usídlené cizince z Evropské unie, členského státu Rady Evropy či o osobu z některé z afrických nebo arabských zemí, z Číny nebo z USA. Cizince definuje úmluva takto: "Pro účely této Úmluvy termín 'usídlení cizinci' znamená osoby, které nejsou občany státu a oprávněně sídlí na jeho území."

Česko se ratifikací úmluvy rovněž zavázalo poskytnout všem cizincům bez rozdílu právo volit v místních volbách, pokud splní podmínku legálního pobytu v minimálním limitu pěti let.

"Každá strana se zavazuje, že s výhradou ustanovení článku 9 odstavce 1 poskytne každému usídlenému cizinci právo volit a být volen ve volbách do místních orgánů, splňuje-li tytéž zákonné požadavky, které se vztahují na státní občany, a splňoval-li navíc podmínku zákonného a obvyklého pobytu na území daného státu po dobu pěti let předcházejících volbám," píše se v textu úmluvy

Vytvářet spojovací články mezi cizinci

Kromě práv cizinců vyplývá z dokumentu také závazek Česka, že místní orgány, na jejichž území se nalézá "významné množství usídlených cizinců" mají bez překážek přijímat institucionální opatření a vytvářet spojovací články mezi cizinci a místními orgány nebo poskytovat platformu pro formulaci názorů a přání usídlených cizinců ve věcech, které se jich zvláště dotýkají ve vztahu k místnímu veřejnému životu.

Úmluvu o účasti cizinců na místním veřejném životě nepodepsaly zdaleka všechny státy Rady Evropy. Spolu s Českou republikou ji zatím ratifikovaly Švédsko, Norsko, Holandsko, Itálie, Finsko, Dánsko a Albánie.

Úmluvu o usídlených cizincích naopak neratifikovaly ostatní státy Rady Evropy. Nepodepsalo ji Slovensko, Německo, Francie, Švýcarsko, Belgie, Bulharsko, Irsko, Maďarsko, Rusko a další státy.

Z poslanecké sněmovny a ze senátu, kde byl text úmluvy odsouhlasen, putoval dokument k prezidentovi republiky Miloši Zemanovi 30. června 2015 po dlouhém politickém a legislativním procesu. Usnesení vlády o podpisu úmluvy s podpisem tehdejšího místopředsedy vlády Pavla Rychetského pochází z března roku 2000.

Česká justice zdroj: Česká justice

Zdroje: