Tajemství volných pracovních míst. Marný lov českých pracantů

MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Česko je ekonomickým tygrem Evropy a lepší časy zažívá také náš pracovní trh, který v současné době nabízí 130 tisíc volných pracovních míst. Není o ně ale zájem a firmy si stěžují, že jim chybí lidi. Jsou nezaměstnaní Češi líní a nechtějí pracovat, nebo mají od nich firmy přehnaná očekávání?

České firmy mají největší zájem o kvalifikované pracovníky z technických oborů. Ilustrační snímek

České firmy mají největší zájem o kvalifikované pracovníky z technických oborů. Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Nikdy v minulosti nepracovalo tolik Čechů jako dnes. Nižší mírou nezaměstnanosti, která v současné době činí v Česku 4,2 procenta, se může v Evropské unii pochlubit je Německo. Úřad práce aktuálně eviduje 395 tisíc nezaměstnaných, z nichž by mohlo nastoupit okamžitě do práce 376 tisíc lidí. Vybrat by si mohli z 130 tisíc volných míst, takže na jedno místo připadají tři lidé bez práce. Proč tedy nepracují?

Průmysl táhne ekonomiku, ale ne nové zaměstnance

Ještě loni nabízely úřady práce 70 tisíc volných pozic, dnes je to téměř dvojnásobek. Masivní přírůstek nových pozic přinesla rozjetá průmyslová výroba. I z toho důvodu je regionem, které trpí přebytkem volných míst, Ostravsko. Bývalá průmyslová bašta přitom paradoxně vykazuje velkou nezaměstnanost. Ještě více pracovních míst nabízí Praha, především v administrativě a obchodních službách.

Nejvíc pracovních míst nabízejí technické obory (tři čtvrtiny z nabízených pozic). A nejvíc poptávaní jsou v Česku aktuálně pomocní pracovníci ve výrobě. Zaměstnavatelé touží i po dalších kvalifikovaných zaměstnancích, jako jsou svářeči, obráběči kovů, zámečníci, elektrikáři, nástrojáři, seřizovači, soustružníci, či mechanici. Jenže obsadit takové pozice představuje pro firmy velký problém.

Češi s adekvátní kvalifikací nemají dostatečnou praxi, a ti, kteří ji mají, jsou už zaměstnaní jinde. Potenciální zaměstnance odrazují i náročné pracovní podmínky, které panují v průmyslové výrobě. Dvanáctihodinové směny, turnusy, střídání dlouhého a krátkého týdne nejsou pro řadu nezaměstnaných zrovna největším lákadlem.

Hodně práce za málo peněz

Firmy ale shánějí lidi i bez kvalifikace, třeba skladníky, nebo pracovní sílu na výpomoc. Ani tato místa nejsou pro lidi bez práce příliš přitažlivá - často jde o sezónní práce bez jistoty do budoucna, a navíc mnohdy málo placené. 

Pro leckterého nezaměstnaného je pak výhodnější zůstat na dávkách, než pracovat za málo peněz. Ani vládou zvýšená minimální mzda  (9 900 korun) českého pracovníka vzhledem k současným cenovým relacím z existenciální tíže zrovna nevytrhne.

Současná nouze o pracující nutí zaměstnavatele bojovat na dvou frontách zároveň. Aby získali nové pracovníky, snaží se je přetáhnout konkurenci. Zároveň ale musí udržet vlastní lidi. Obojí znamená investovat do pracovníků více peněz, pokud ovšem nechtějí jít ještě třetí cestou a najmout někoho, kdo bude požadovanou práci dělat i za méně peněz.

V takovém případě jsou ideální volbou cizinci. V dělnických profesích jde už v podstatě o tradiční způsob, jak získat levnou pracovní sílu, především z východní Evropy.

Že firmy zajímají hlavně kvalifikování pracanti jako řidiči a stavební dělníci, ovšem stále ještě nepochopila česká vláda, která sice podpořila plán obsadit volná místa zahraničními pracovníky, jenže její projekt z loňského listopadu zaměřený na zaměstnání ukrajinských vysokoškoláků skončil fiaskem. Z roční kvóty 500 míst se obsadilo jen 69.

Mýtus nepracující menšiny

O něco složitější je to s cizinci, pokud jde o nekvalifikovanou práci. Proti jejich umisťování do pozic, které kvalifikaci nevyžadují, se staví mimo jiné i odbory. Současný stav na pracovním trhu je podle odborářů důsledkem nízké ceny práce, která nemotivuje nezaměstnané Čechy vzdát se pobírání dávek.

Odbory navíc popouzejí zaměstnané, aby využili aktuální situaci a přitlačili na firmy, aby jim zvýšily mzdy. Vysloužily si tím obratem kritiku hospodářské komory, která upozornila, že to neskončilo ničím jiným než růstem nezaměstnanosti. 

Jenže řada ekonomů tvrdí, že problém netkví v nepřitažlivých platech, ale v tom, že počet nepracujících Čechů se přiblížil ke stavu takzvané přirozené míry nezaměstnanosti

Polovina ze současných téměř čtyř set tisíc nezaměstnaných nepracovala více než rok. Absence pracovních zkušeností znamená ztrátu pracovních návyků, nikoli jen ztrátu zájmu o práci. Navíc dlouhodobá nezaměstnanost je stigmatizuje v očích potenciálních zaměstnavatelů.

Současný stav, kdy firmy nabízejí v podstatě neobsaditelná místa, znamená, že pracovní nabídka dál poroste a možná se dočkáme i překonání dosavadního rekordu, kterým bylo 150 tisíc volných pracovních míst v letech 2007 a 2008. Ale vzhledem k problému s jejich obsazením není příliš velký rozdíl, zda je volných pracovních míst příliš mnoho nebo naopak příliš málo. Faktem ale je, že nulová nezaměstnanost je utopií a tak může Česko těšit, že v současné době dosáhlo na trhu práce takřka ideálního stavu. 

Tagy: Česko nezaměstnanost domácí práce a odbory domácí ekonomika

Zdroje: aktualne.cz,Vlastní,Echo24