Nejnebezpečnější profese v Česku: Smrt a úrazy číhají v lese, na silnici i ve škole

MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Nejnebezpečnějším povoláním na světě je rybolov na Aljašce. Nepřízeň počasí, pád přes palubu, nebo poruchy přístrojů stojí život téměř každého stého rybáře. V Česku se největší rizika pracovního úrazu skrývají v mnohem prozaičtějších profesích. I když nebezpečí číhá i ve zdánlivém klidu moderních kanceláří.

Nejrizikovější profesí je práce v lese (Ilustrační snímek)

Nejrizikovější profesí je práce v lese (Ilustrační snímek),zdroj: ThinkStock

"Vysvitlo slunce, zavřel oči a srazil se s kamionem," zní popis jednoho pracovního úrazu, jak ho zaznamenal Státní úřad bezpečnosti práce (SÚBZ). I když v tomto případě měl projektant štěstí, že nehodu přežil, právě dopravní nehody byly v loňském roce nejčastější příčinou úmrtí v povolání. Jenom v loňském roce zemřelo na silnicích 37 lidí z celkových 122 pracovních úmrtí.

V minulých letech patřilo právě řízení nákladních kamionů mezi nejsmrtelnější povolání v Česku."Obecně lze říci, že nejčastěji dochází k pracovním úrazům ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a dopravě. Řada úrazů či smrťáků se přihodí při dopravní nehodě na služební cestě," potvrdil Oldřich Kolínský z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce pro server iDnes.cz.

Zatímco české pojišťovny považují za nejnebezpečnější povolání cirkusové akrobaty, střelmistry nebo krotitele zvířat, nejvíc smrtelných úrazů postihlo loni řemeslníky, zpracovatele a opraváře, tedy profese obnášející časté cestování, obsluhování strojů, ale i prací ve výšce. 

Činnosti, při kterých loni lidé při práci nejčastěji umírali
Činnost Počet úmrtí
Řízení motorových vozidel - dopravní nehoda 37
Obsluha technických zařízení a strojů 15
Pád z výšky 13
Oprava a údržba technických strojů 12
Pád konstrukcí, předmětů a materiálů, zával horninou 11

Zdroj: SÚBZ

Riziková příroda i kolegové

Češi loni celkově utrpěli v souvislosti s prací více než 41 tisíc úrazů. Na první pohled vysoké číslo není zase tolik alarmující, když se srovná s minulostí. Ještě v roce 1998 bylo úrazů hlášeno přes 85 tisíc. Radikální pokles souvisí s úbytkem nebezpečných profesí, ale i přísnějšími požadavky na bezpečnost pracovníků.

Tím vůbec nejrizikovějším pracovištěm u nás jsou lesy. V loňském roce se zranil každý sedmdesátý pracovník dřevozpracujícího průmyslu. "Musíte vzít motorovku, a to hned ty úrazy naskakují," vysvětloval možné příčiny Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. Práce s nebezpečnými nástroji i pády stromů přispívají k vysokému riziku úrazů v české přírodě.

Ale i myslivci patří mezi rizikové profese, i když počet smrtelných úrazů v jejich případě v poslední době výrazně klesl. Navzdory jejich počtu v řádech tisíců ještě v uplynulém desetiletí zemřelo průměrně kolem pěti myslivců ročně. A zodpovědnost za to nesli jejich příliš nepozorní kolegové. Přísnější předpisy a kontroly vedly k tomu, že v současné době nezemřou víc než dva hajní za rok.

Podíl spolupracovníků na pracovních úrazech a nehodách není úplně zanedbatelný. Kvůli odvádění pozornosti při práci, žertů nebo hádkám loni zemřeli na pracovišti čtyři lidé. Za polovinu loňských smrtelných nehod ale mohl špatný odhad pracovního rizika, který souvisí i s častými pády z výšky ve stavebních profesích.

Strasti učitelů a kancelářských krys

Podobné nebezpečí jako na silnicích, stavbách a lesích číhá na pracanty v českém zemědělství. K nějakému úrazu loni přišel každý osmdesátý zemědělec. Riziková povolání přidělávají zaměstnavatelům více vrásek i kvůli tomu, že musejí v případě smrti způsobené pracovním úrazem nemálo zaplatit. Firmy musejí podle zákoníku práce uhradit pohřeb a odškodnit rodinu. Pozůstalý partner a děti mají nárok na minimálně 240 tisíc korun. I za pracovní úraz, který nekončí smrtí, musí zaměstnavatel platit. 

Výrazně méně nebezpečná jsou nemanuální profese. Ale i tam se ukrývá riziko úrazů. Kanceláře a vědecké instituce nezajistí dokonalou ochranu před úrazy, jak ukazují statistiky. Loni se v práci vážně zranilo 55 vědeckých a odborných duševních pracovníků, 42 úředníků či 15 zákonodárců, vedoucích či řídících pracovníků.

Nejčastější příčinou kancelářských úrazů jsou různá zakopnutí a pády. Jeden z typických případů popisuje zpráva SÚBZ: "Nesla šanony do spisovny, špatně našlápla na hranu schodu a upadla".

Vážné zranění se nevyhýbají ani prostředí škol. "Při vycházce v okolí školy zalétl míč na zahradu softbalového hřiště. Učitelka přelézala plot, zvrtla se jí noha a při pádu došlo k zachycení prstu za prstýnek do plotu," uvedla k jednomu z případů zpráva úřadu bezpečnosti práce

Tagy: Česko domácí zdraví a životní styl práce a odbory

Zdroje: aktualne.cz,Vlastní,iDnes.cz