Velvyslankyně Filipi, rekordmanka české diplomacie. V Damašku začala už svůj desátý rok

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Česká velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi začala v říjnu desátý rok svého působení na ambasádě v Damašku. V délce svého pobytu v zahraničí nemá v českém diplomatickém sboru konkurenci. I když kritika jejího působení na Ministerstvu zahraničí narůstá, je to kritika velmi opatrná. Filipi se těší přízni prezidenta Miloše Zemana a na brzké střídání v Sýrii to nevypadá, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Do rukou syrského prezidenta Bašára Asada předala své pověřovací listiny česká velvyslankyně Eva Filipi ještě před válkou, v říjnu 2010

Do rukou syrského prezidenta Bašára Asada předala své pověřovací listiny česká velvyslankyně Eva Filipi ještě před válkou, v říjnu 2010 , zdroj: Profimedia.cz

Ambasáda v Damašku je z hlediska obtížnosti životních podmínek v tabulkách českého Ministerstva zahraničí v té nejhorší možné kategorii (podobně jako třeba Bagdád nebo Kábul) . Diplomaté by tam podle vnitřních pravidel MZV měli působit maximálně dva roky a bez rodinných příslušníků.

"V roce 2010 bylo velvyslanectví v Damašku zařazeno v kategorii D (standardní doba vyslání byla čtyři roky s rodinnými příslušníky), od 23. 7. 2013 je velvyslanectví v Damašku zařazeno do kategorie F se standardní dobou vyslání na dva roky bez rodinných příslušníků," potvrzuje mluvčí ministerstva Zuzana Štíchová

Eva Filipi působí v Sýrii nepřetržitě už devět let, po celou dobu je s ní v Damašku i její manžel.

Dotaz, zda je pravda, že má Filipi výjezd v Sýrii schválený ještě nejméně na dva roky, nechalo MZV bez odpovědi. Na zaslané dotazy nereagovala ani sama velvyslankyně. V dnešních dnech má s ohledem na dění na hranicích s Tureckem nepochybně napilno. 

Eva Filipi se dlouhodobě může opřít o podporu prezidenta Miloše Zemana. Ten jí v roce 2016 udělil medaili Za zásluhy o stát a veřejně ji za její působení opakovaně pochválil.

"Ji drží Zeman, ne Petříček," potvrzuje zkušený český diplomat, který podobně jako další oslovení zaměstnanci Ministerstva zahraničí – s výjimkou mluvčí – byl na téma Eva Filipi ochoten hovořit jen pod podmínkou anonymity. "Má tu pořád velký vliv," vysvětluje.

"Paní velvyslankyně odvádí mimořádně profesionální práci. Má plnou, jednoznačnou a neměnnou podporu prezidenta republiky. Platilo to v minulosti, platí to teď i pro budoucnost," konstatuje mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

"Zahraniční politiku ČR v současné době formulují vlastně tři entity: prezident, premiér a ministr zahraničních věcí, které jsou ne vždy ve shodě. Je tak možné, že syrská mise je projektem jen některého z nich," podotýká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Matěj Denk.

Ambasáda zůstane otevřená

Filipi je aktuálně nejstarší a nejdéle sloužící velvyslanec, kterého nyní Ministerstvo zahraničí v diplomatickém sboru má. Je ročník 1943 a kvůli ní a Livii Klausové, tehdy velvyslankyni na Slovensku, se měla v roce 2015 schválit výjimka ze služebního zákona, podle nějž je hranicí pro státní službu věk 70 let.

Navržená výjimka se sice nestihla včas schválit, prezident Zeman (který jmenuje a odvolává velvyslance) ale obě dámy v jejich angažmá podpořil s tím, že jejich stažení do Prahy by nepodepsal. S oběma proto Ministerstvo zahraničí v roce 2015 uzavřelo běžnou pracovní smlouvu a tím služební zákon obešlo. Zatímco Klausová již řady diplomatů opustila, stav v případě Evy Filipi trvá.

"Paní velvyslankyně Filipi je k MZV v pracovním poměru podle příslušných ustanovení zákoníku práce," potvrdila mluvčí ministerstva Zuzana Štíchová.

Své pověřovací listiny předala Eva Filipi do rukou syrského prezidenta Bašára Asada 7. října 2010. Když pak na jaře 2011 vypukla občanská válka, jež v zemi stále pokračuje, Damašek dílem z obav o bezpečnost, dílem na protest proti Asadovu režimu, opustil v roce 2012 jak velvyslanec USA , tak diplomaté většiny zemí Evropské unie i dalších států světa.

"Mezinárodní konsensus je, že tento režim ztratil svou legitimitu a jediné řešení pro Asada je odejít a odejít hned," citoval Washington Post například kanadského ministra zahraničí Johna Bairda, když Kanada uzavírala své velvyslanectví v Damašku. 

Česká ambasáda ale zůstala a získala i status "protective power" pro Spojené státy, tedy místa, kam se mohou v konzulárních záležitostech a v případě ohrožení obracet američtí občané. Od toho se také odvinulo svého času výjimečné postavení české velvyslankyně.

"Eva mi říkala, že její ambasáda zůstane otevřená. Měla také dobrý vhled do myšlení syrské vlády. Eva je i kanálem pro informace o amerických občanech v Sýrii včetně držitelů dvojího občanství," shrnul v roce 2017 pro časopis Foreign Policy zatím poslední americký velvyslanec v Sýrii Robert Ford. 

Do rukou Asada

Právě to je jedním za argumentů pro to, aby Eva Filipi v Sýrii nadále zůstávala. Už v květnu 2015 (tedy v době debat o služebním zákoně a možném odvolání velvyslanců s věkem nad 70 let) v rozhovoru pro HlídacíPes.org zformuloval důvody pro setrvání Evy Filipi "na dobu neurčitou" tehdejší šéf zahraničního odboru prezidenta Hynek Kmoníček:

"Poslat nového velvyslance znamená, že bude muset předat pověřovací listinu Bašáru Asadovi. Asad by tedy uděloval agrément velvyslanci, který představuje US protective power. Navíc to bude muset být člověk, který převezme dosti složitá vyjednávání v konzulárních případech nejen za nás, ale i za USA, což je nemožné bez slušné znalosti arabštiny a osobních kontaktů v Sýrii."

Faktem je, že česká ambasáda a Eva Filipi pomohla v několika případech v Sýrii USA i několika evropským státům, které v zemi pátraly po svých občanech.

Výše citovaný Hynek Kmoníček je dnes už velvyslancem Česka v USA a zdá se, že pohled na české angažmá v Sýrii se postupně mění v Praze i ve Washingtonu.

I když experti oceňují zkušenosti i jazykové vybavení Evy Filipi, v – nejen českých – kuloárech přibývá podivu nad tím, že český diplomatický sbor nedisponuje nikým, kdo by ji mohl v Damašku vystřídat.

"Už i Američané, i když zatím neoficiálně, nám říkají, že už je tam paní Filipi moc dlouho, že se příliš sžila s Asadem a s jeho režimem, a naznačují, že bychom tam mohli vyslat někoho jiného," konstatuje další z diplomatů z Černínského paláce.

"Největší problém zde představuje, zčásti pochopitelný, nedostatek veřejných informací o faktickém působení české ambasády v Sýrii. Pokud je tato přítomnost v zájmu zachování komunikačního kanálu mezi EU/USA a syrským režimem a je takto komunikována s našimi spojenci, dokáži si představit, že má velký význam," říká analytik AMO Matěj Denk.

"Pokud však, jak také zmiňujeme v naší nově vydané Agendě pro českou zahraniční politiku 2019, naše diplomatická přítomnost v Sýrii narušuje jednotný evropský a alianční postoj, pak to v zájmu České republiky není," dodává. 

Kdo měl chemické zbraně

Eva Filipi bydlí v Damašku ve vile v prominentní čtvrti Kura al-Asad. V sousedství bydlí podle lidí znalých místního prostředí několik význačných představitelů režimu, včetně těch na sankčních seznamech Evropské unie.

HlídacíPes.org ve svých předchozích textech popsal, že na velvyslanectví v Damašku získávají víza pro cesty do České republiky a do schengenského prostoru EU i prominenti režimu Bašara Asada.

"V baráku (ministerstvo zahraničí, pozn. red.) sílí přesvědčení, že Filipi už po tolika letech v Sýrii trpí stockholmským syndromem," říká výše citovaný diplomat.

Dokládá to na e-mailu, který prý po úřadu dodnes koluje: "Je to e-mail pro ministra (tehdy jím byl Lubomír Zaorálek, pozn. red.) ze 4. dubna 2017 s předmětem Idlib." 

Ten den při chemickém útoku v Chán Šajchúnu v provincii Idlíb zemřelo asi sto lidí. Spojené státy několik dní poté zaútočily raketami na pozice syrské armády.

"Filipi v tom mailu píše, že v dané oblasti syrská vláda ani Rusové rozhodně neútočili. Že režim se přece zbavil chemických zbraní už v roce 2014 a že to tedy musel být Islámský stát nebo Nusra. Hájit chemické útoky proti civilistům takovou historkou mi přijde už poněkud příliš," dodává.

Bezprostředně po chemickém útoku vyzývali opoziční politici, například tehdejší poslanec TOP 09 Marek Ženíšek či senátor Ivan Gabal, k uzavření české ambasády.

V září 2017 pak komise OSN pro vyšetřování válečných zločinů potvrdila, že za útok a použití bojového plynu sarin nese odpovědnost nálet letounu Suchoj Su-22 syrských arabských vzdušných sil.

Složité podmínky syrské reality

Proti působení velvyslankyně Filipi v Sýrii vloni v létě otevřeným dopisem vystoupila i česká europoslankyně Michaela Šojdrová.

Ministru zahraničí, kterým byl tehdy dočasně Jan Hamáček, napsala, že Eva Filipi "cíleně zkresluje obraz režimu vůči českým politikům a veřejnosti, aby se jevil více přijatelný" a že "úzké vztahy, které naše velvyslankyně s damašskou vládou udržuje, jsou nepřijatelné".

Text dopisu obsahoval i obvinění, že česká velvyslankyně nepomohla českým občanům pronásledovaným v Sýrii z politických důvodů.

Šojdrová se opírala zejména o veřejné slyšení k Sýrii, které se v květnu 2018 konalo v českém Senátu. Na něm vystoupili někteří v Česku žijící Syřané – právě i s kritikou práce velvyslankyně Filipi.

"Jsou to cílené útoky nezakládající se na pravdě. Naopak se opakovaně potvrzuje, že naše diplomacie byla vždy dva kroky napřed a že naše prognózy byly správné. Máme pro to cit a nejde vůbec o to, komu fandíme či nefandíme, o tom diplomacie není, ta je neutrální," reagovala tehdy Filipi.

Hájil ji i Jan Hamáček. Šojdrové napsal, že "paní velvyslankyně hájí ve složitých podmínkách syrské reality, poznamenané dlouhodobým konfliktem, zájmy České republiky a našich spojenců" a že "velvyslanectví v Damašku slouží jako důležitý komunikační kanál se syrskými politickými aktéry, včetně opozice".

Byl to právě Hamáček, kdo se v srpnu 2018 vydal do Sýrie českým vojenským speciálem přivézt do Evropy dva německé humanitární pracovníky, jejichž propuštění vyjednala s režimem Bašára Asada velvyslankyně Filipi.

"Zajímavé je, že Německo tehdy reagovalo poměrně chladně. Bylo to tím, že se vydání prodlužovalo kvůli lepšímu P.R., což Němci nelibě nesli, protože šlo o tvrdé vězení, kde byli zadržení pravděpodobně podrobeni i mučení. Když nakonec přiletěl speciál z Česka, režim pak návštěvu ministra ze země EU využil ke své propagandě," konstatuje již citovaný český diplomat.

"Mimochodem poslední dvě propuštění cizinců, jedním z nichž byl letos v červenci americký cestovatel Sam Goodwin, nedávno otevřeně vyjednala libanonská tajná služba. Služby paní Filipi k tomu nikdo nepotřeboval," dodává.

V Damašku má nyní své velvyslance zhruba 35 zemí světa. Ze zemí EU je to však jen Česko, i když trvale v Damašku působí na nižší diplomatické úrovni celkem jedenáct úřadů zemí EU.

Některé ambasády se v uplynulých měsících znovuotevřely – například Bahrajnu, Spojených arabských emirátů – spolu s tím, jak Asadův režim již drží kontrolu nad všemi velkými městy a většinou území Sýrie.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: Sýrie Česko Česká republika domácí Damašek Ministerstvo zahraničí velvyslankyně česká ambasáda česká politika česká diplomacie zahraniční diktatury a neliberální demokracie

Zdroje: HlídacíPes.org