BIS ve své výroční zprávě podotýká, že je to i "díky diplomatickému působení přímo v Damašku." Tyto pasáže z nedávno zveřejněné výroční zprávy BIS potvrzují informace, které již dříve přineslHlídacíPes.org.

Tedy to, že do Česka za dobu trvání války v Sýrii přijela na zotavenou, na léčení i na oficiální návštěvu řada blízkých spolupracovníků Bašára Asada. Branou je pro ně právě české velvyslanectví v Damašku. Obyčejní Syřané musejí s žádostí o vízum do Libanonu.

Lidé blízcí Asadovi 

V letech 2013 až 2017 vydal zastupitelský úřad ČR v Damašku 309 schengenských víz. Víz s omezenou územní platností jen pro území České republiky bylo ve stejném období 95.

"Valná většina víz, která byla udělena na našem úřadu, vycházela z požadavku Bruselu a Švýcarů, a to jak víza pro vládní, tak opoziční delegace na opakovaná ženevská jednání," vysvětlovala již vloni na dotaz HlídacíPes.org Eva Filipi.

Ta post velvyslankyně v Sýrii zastává už od roku 2010. Její působení někteří označují za kontroverzní, Filipi má však podporu vlády i prezidenta Miloše Zemana.

České ministerstvo zahraničí na otázku, v jakém smyslu je ČR pro prominenty Asadova režimu "klidovou zónou", reagovalo s tím, že "jednotlivé pasáže zprávy BIS nebudeme komentovat". 

"Víza jsou udělovaná v souladu s platnými pravidly ČR a schengenským kodexem EU," doplnil mluvčí ministerstva Michal Bucháček.

Podle informací HlídacíPes.org byli mezi těmi, kteří víza do Česka už dříve dostali, i blízcí spolupracovníci prezidenta Bašára Asada. Například Luna Al Chebelová – mediální poradkyně syrského prezidenta či Rana Obied – zástupce ředitele Asadova prezidentského protokolu.

Mezi dalšími jmény jsou Buchra a Aniseh Chawkat, neteře prezidenta Bašára Asada. Vízum do Česka získal například i Rida Jawad, podle dostupných informací syn Asadovy poradkyně Buthainy Shaaban. Ta je už od června 2012 na sankčním seznamu EU.

Zajímavá je i zmínka BIS o tom, že na českých školách studují potomci prominentů Asadova režimu.

Po studiu a válce domů 

Podle statistik Ministerstva školství na tuzemských vysokých školách v roce 2017 studovalo 166 občanů Syrské arabské republiky.

Rozklíčovat, kolik z nich patří do pomyslné kolonky "potomci prominentů" není možné. Při studiu se však mohou setkat v posluchárně vysokých škol i s těmi, kteří ze Sýrie naopak kvůli válce či pronásledování režimem museli utéct.

Syrských uprchlíků v Česku studuje nyní s podporou české vlády celkem osmnáct. "MZV se podílelo na výběru 18 kandidátu z řad syrských uprchlíků v Jordánsku, kteří byli zařazeni do programu Nové elity pro Sýrii," potvrzuje za Ministerstvo zahraničí mluvčí Michal Bucháček.

Projekt schválila vláda v květnu 2015, o rok později jej prodloužila o jeden rok, do roku 2022.

"Po několika měsících intenzivní práce vyhodnotilo vedení Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Praze, že studenti jsou dobře vybraní, dobře se sžívají s prostředím, o studium mají zájem a snaží se o co nejlepší přípravu na ně," shrnulo před dvěma lety počáteční zkušenost Ministerstvo zahraničí.

Nyní již všichni Syřané z tohoto programu studují na tuzemských vysokých školách v akreditovaných studijních programech.

"Stipendijní program splnil svůj původní humanitární záměr ve smyslu pomoci uprchlíkům. Průměrné roční náklady na jednoho studenta jsou cca 230 tisíc Kč. Náklady zahrnují stipendium, náklady na vzdělávací činnost a na stravování," odpovědělo na dotaz HlídacíPes.org Ministerstvo školství.

Po ukončení studia a po ukončení konfliktu v Sýrii se počítá s návratem syrských absolventů do vlasti.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky