S médii Eva Filipi – s poukazem na citlivost současné situace v Sýrii – v poslední době prakticky nehovoří. Opakovaně zdvořile odmítla i žádost serveru HlídacíPes.org.

Jednou z mála příležitostí, jak se od zkušené diplomatky a arabistky o jejím působení v Sýrii, kde pracuje už od roku 2010, něco dozvědět, byla proto nedávná veřejná diskuse v Černínském paláci.

Listiny Bašáru Asadovi

"Eva Filipi je jediným zástupcem ze zemí EU, kdo působí přímo v Damašku, v obtížných podmínkách země zasažené válkou. Působila dříve v Iráku, Libanonu, Turecku a nyní je v Sýrii, region zná jako málokdo a má velkou praktickou zkušenost," představil velvyslankyni na úvod politický tajemník ministerstva Petr Drulák.

Sama Filipi upřesnila, že většina ostatních evropských velvyslanců s pověřením i pro Sýrii dojíždí z libanonského Bejrútu. Výjimkou je Británie, Francie a Německo, které pro Sýrii své zastoupení aktuálně vůbec nemají. Ambasádu zavřely z obav před útoky teroristických organizací před několika lety i Spojené státy.

"Jedním z důvodů, proč v Damašku jsme je, že zastupujeme zájmy Spojených států amerických, což je veliká agenda a tam je potřeba udržet úroveň velvyslance," upozorňuje Filipi. Otázku HlídacíPes.org, v čem přesně spočívá agenda spojená se zájmy USA nechala bohužel bez odpovědi.

Tím, že Česko v Sýrii diplomaticky zastupuje Spojené státy v minulosti argumentoval i šéf zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček.

"Poslat nového velvyslance by znamenalo, že bude muset předat pověřovací listinu Bašáru Asadovi. Asad by tedy uděloval agrément velvyslanci, který představuje US protective power. Navíc by to musel být člověk, který převezme dosti složitá vyjednávání v konzulárních případech nejen za nás, ale i za USA, což je nemožné bez slušné znalosti arabštiny a osobních kontaktů v Sýrii," říkal v době debaty o možném stažení velvyslankyně Filipi kvůli tomu, že již přesáhla věkovou hranici, s níž pro velvyslance počítá nový zákon o státní službě.

Ministr zahraničí i kvůli specifickému postavení diplomatického sboru chystá předložit speciální zákon pro zahraniční službu.

Co je blíže pravdě

"Cítím to tak, že mohu udělat něco pro Evropu, něco pro naši zemi," říká Filipi, která těží i ze svých dobrých kontaktů v místě i dlouhodobé znalosti regionu.

Na otázku HlídacíPes.org, jak v zemi zmítané válkou získává informace a jak ověřuje jejich věrohodnost odpověděla: "Máme různé zdroje. Především si myslím, že musíte mít informací hodně. Krizová situace v Sýrii trvá už nějakou dobu a vedla mne až k postoji 'co nevidím, tomu nevěřím'."

"Těch informací je zároveň tolik, a tolik konfliktních, že musíte mluvit s jednotlivými aktéry. Jak s opozicí, tak s těmi, kdo jsou v dnešním establishmentu. A pak k tomu musíte dodat svůj cit. Když už ten region hodně znáte, dokážete vytušit, co by asi bylo blíže pravdě a co ne," dodává Filipi.

V Sýrii, kde již šestým rokem probíhá válečný konflikt, je celkově diplomaticky přítomno jen 37 států světa.

"Náš ministr zahraničí, v době, kdy se tato otázka diskutovala, celkem rozumně usoudil, že jízdy na trase Bejrút – Damašek – Bejrút jsou nebezpečnější, než zůstat v místě, schovat se a mít home office," říká Filipi, která podle svých slov se zástupci členských státu EU pravidelně komunikuje. Koordinační schůzky se konají minimálně jednou za měsíc v Bejrútu, případně i v Damašku.

Do Bejrútu se už dříve z bezpečnostních důvodů přesunula česká vízová sekce. "Byly to čistě bezpečnostní ohledy. Neměli jsme v té době k dispozici bezpečnostní tým URNA a potřebovali jsme snížit počet zaměstnanců. Nepochybně až se situace vyřeší, vrátí se i vízová sekce zpátky do Damašku," tvrdí Filipi.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky