Syrští sirotci existují, našli jsme je. Reportáž ze sirotčince v syrském Mambidži

MAGAZÍN - Magazín autor: red

V souvislosti s kauzou "50 syrských sirotků" v Česku někteří hlasitě pochybovali, že se vůbec nějaké sirotky v Sýrii podaří nalézt. UNICEF přitom potvrdil, že podle střízlivých odhadů se v Sýrii nachází 100 tisíc, ale zřejmě mnohem více osiřelých dětí. HlídacíPes.org (kolegyně Tereza Engelová) se spojil se sirotčincem v syrském Mambidži a jeho ředitel potvrdil, že během války počty sirotků a dětí bez domova výrazně vzrostly, píše Tereza Engelová na webu Hlídací pes. 

Stávající sirotčinec má 13 pokojů. Trvale v něm žije 18 sirotků. Dalších 865 dětí žijících u pěstounů

Stávající sirotčinec má 13 pokojů. Trvale v něm žije 18 sirotků. Dalších 865 dětí žijících u pěstounů,zdroj: Hlídací Pes

"Před válkou se o sirotky staraly často buď rodiny nebo širší sousedská komunita, ale hodně lidí ve válce o tyto vazby přišlo. Válka trvá osm let a sirotků je víc a víc," potvrzuje ředitel sirotčince Světlo budoucnosti, Ahmad Al-Fakhoury.

Na ruku si bere miminko staré několik týdnů. „Tohle je naše nejmenší dítě. Mělo jen matku a ta ho opustila, protože ho neměla jak uživit. Byly mu čtyři dny, když se k nám dostal,“ líbá na čelo chlapečka, kterého pojmenovali Usáma, a bere za ruku smutně vyhlížející holčičku se světlými vlásky.

"Tohle je Aya. Našla ji u dveří jako novorozence jedna rodina. Chtějí ale odjet pryč a holčičku si s sebou vzít nemůžou, tak ji přinesli k nám," říká.

Traumata i obchod s orgány

Ve dvoraně přízemní budovy pobíhají další děti různého věku. Některé ukazují do fotoaparátu prsty písmeno V coby symbolu vítězství. Pro sirotky, kteří zažili život na ulici, je nový domov skutečně životní výhrou.

"Dvě dívky jsme našli kolem desáté večer v parku. Dělily se o kus chleba, co tam našly, a jedna z holčiček, bylo jí osm, měla zranění na noze. Když jsme se ji snažili ošetřit, nechtěla, hrozně se bála, jakmile se jí někdo dotknul. Zjistili jsme, že ji někdo napadl," poukazuje pan Al-Fakhoury na traumata, která si děti do sirotčince přinášejí.

Sexuální zneužití nebo dokonce obchod s orgány jsou bezprostředním nebezpečím, které dětem bez rodinného zázemí v zemi zmítané válkou hrozí.

Renomovaná mezinárodní média, včetně britské BBC, zveřejnila zprávy o černém obchodu s orgány, především ledvinami, které syrští uprchlíci prodávají, aby měli peníze na obživu. V případě dětí bez rodiny dokonce hrozí, že je obchodníci s orgány unesou a připraví o život.

I v případě, že je nic z těchto nejhorších scénářů nepotká, utrží většina hluboké šrámy na duši. Ztráta blízkých, střelba, nálety, hlad a strach o život jsou traumatizující i pro dospělé, natož pro děti.

U dětí jsou tato traumata o to nebezpečnější, že když je nevyřešíme a nepopíšeme teď, můžou vést k zásadním psychickým problémům v dospělosti,“ vysvětluje při prohlídce sirotčince pan Al-Fakhoury.

Je pyšný na to, že 18 sirotkům, kteří v domově nadace Světla budoucnosti žijí trvale, ale i dalším 865 dětem, které sem docházejí od příbuzných nebo pěstounů, poskytují kromě pokrytí základních potřeb také vzdělání, řemeslné kursy nebo odbornou péči, když ji potřebují.

Pomoc i doživotní péče 

"Naše nadace funguje od roku 2003. Před válkou jsme se hodně starali o handicapované děti, kterých je tu dost v důsledku sňatků mezi blízkým příbuzenstvem. V posledních letech ale přibyly děti s následky válečných zranění, přišly třeba o končetiny, nebo máme dítě se zlomenou páteří."

Kromě potřebné fyzioterapie se snaží v rámci jejich možností děti také vzdělávat, aby byly schopné se o sebe po dosažení plnoletosti postarat.

Chlapci navštěvují počítačové kursy a dívky se učí na krejčové a kadeřnice. "Naším cílem je, aby se děti staly plnohodnotnými členy společnosti. Ty, které potřebují doživotní péči, samozřejmě neopustíme. V rámci chráněných dílen u nás budou pracovat. Ale děti, které jsou zdravé, se budou díky dosaženému vzdělání schopné samy uživit," říká Al-Fakhoury.

Hlavním problémem je pro sirotčinec v současné době kapacita. Přízemní budova s 13 pokoji nestačí a nadace Světla budoucnosti zatím nesehnala prostředky na její rozšíření.

"Nemáme dost místa, pořád máme nově příchozí. Máme zpracovaný projekt na výstavbu další vícepatrové budovy s 24 pokoji, ale nedaří se nám sehnat na stavbu sponzora," vysvětluje náš průvodce.

Nadaci financují z části příbuzní dětí, které docházejí do sirotčince na kursy, a částečně podnikatelé z Mambidže prostřednictvím almužen, tzv. zakátu. Jejich dary ale pokrývají stávající provoz. Podle ředitele Fakhouryho poptávka po sirotčincích roste i v dalších městech.

Co nemáme, jsou peníze

"Samozřejmě, že sirotci jsou i v jiných městech. Nedávno k nám přivezli dva sirotky z Rakká. Konkrétní počty osamělých dětí tam zatím nikdo nezná, protože situace tam je stále nestabilní. Hodně dětí tam ale žije na ulici, vybírají z popelnic odpadky. Mám obavu, že až ta čísla zjistíme, a to nebude už dlouho trvat, bude to něco děsivého. Přišly k nám také prosby z Tabqah, kde vím, že je hodně osamělých dětí, a místní chtěli, abychom se o ně postarali. Máme lidi i zkušenosti. Co ale nemáme, jsou finance," shrnuje situaci ředitel Al-Fakhoury.

Statistiky o počtech sirotků v Sýrii zatím neexistují. Válka ještě neskončila.

Jak nám ale potvrdila mezinárodní humanitární organizace Save the Children, počty dětí, ať už osiřelých nebo bez doprovodu, rozhodně během posledních osmi let vzrostly.

"Je pravda, že obvykle se o děti, které přišly o rodiče, postarají příbuzní, ale ti jsou někdy příliš chudí, takže nemají na péči prostředky nebo je rodina příliš rozdělená. V některých případech zemřou všichni příbuzní nebo se nedají dohledat. Nedávno jsme řešili případ novorozené holčičky, kterou našli v sutinách domu po náletu. Nenašli jsme žádné příbuzné, tak byla umístěna do pěstounské péče," uvádí zdroj ze Save the children.

Podle ředitelky české pobočky UNICEF Pavly Gomby je v zemi, která se nachází ve válce, velmi složité potvrdit, jestli rodiče dítěte zemřeli nebo jsou jen nezvěstní: "UNICEF a další mezinárodní humanitární organizace považují za sirotka dítě, které objektivně ztratilo jednoho nebo oba rodiče. Takových dětí je v Sýrii mnoho, nejstřízlivější odhady mluví o 100 tisících."

Vzhledem k situaci v Sýrii, rozvratu infrastruktury včetně evidence obyvatel a jejich masivním přesunům, ale nelze objektivně ověřit, že jsou rodiče skutečně mrtví. "Rozhodně však v Sýrii existují děti, které nemají dospělého, který by o ně pečoval, což dokládá i podpora UNICEF dětským domovům a různým azylovým zařízením typu sirotčinců," dodává Gomba.

Podle ředitele mambidžského sirotčince je pomoc pro děti v současné situaci v Sýrii naprosto zásadní.

"Ty děti nemůžou za to, že osiřely. Mají hlad a můžou být snadným terčem zneužití například teroristickými organizacemi, můžou se stát ohrožením pro společnost, pokud se jim nedostane správné péče," varuje Fakhoury.

Při otázce, jak on sám zvládá práci, při které vidí tolik smutku a bolesti, se pousměje: "Víte, to, co cítím se nedá popsat slovy. Kdo to nezažil, nemůže to pochopit. Já hlavně chci, aby se moje děti tady smály a nemůžu být šťastnější, než když se dítě, které ztratilo všechno a všechny, usmívá ve chvíli, kdy to nejvíc potřebuje."

Tereza Engelová pro Ústav nezávislé žurnalistiky 

 

 

Tagy: Sýrie zahraničí Humanitární pomoc války a ozbrojené konflikty sirotčinec

Zdroje: Hlídací Pes