Vědci konečně zjistili, kdy jsme v životě nejšťastnější. Výzkum s 460 tisíci lidmi přinesl jasnou odpověď
16. 3. 2026 – 11:02 | Magazín | Jana Szkrobiszová
Otázka, kdy je člověk v životě nejšťastnější, fascinuje psychology i filozofy už po staletí. Někteří by tipovali bezstarostné dětství, jiní období mladé dospělosti, kdy se před člověkem otevírá celý svět. Nová mezinárodní studie ale ukazuje, že odpověď může být úplně jinde.
Výzkum německých a švýcarských vědců analyzoval data více než 460 tisíc lidí z různých částí světa. Odborníci se zaměřili na to, jak se v průběhu života proměňuje subjektivní pocit štěstí a spokojenosti. Řada studií ukazuje, že pocit životní spokojenosti má během života tzv. U-křivku. Posuzovali především tři klíčové složky: celkovou životní spokojenost, pozitivní emoce a negativní emoční stavy.
Výsledky naznačují, že pocit štěstí se během života výrazně proměňuje – a ne vždy roste tak, jak bychom očekávali.
Nejlínější pes, který má smysl pro humor. Majitelé říkají, že jim někdy rozumí lépe než lidé
Dospívání přináší první pokles
Zajímavé je, že první výraznější pokles pocitu štěstí přichází už během dospívání. Mezi devátým a šestnáctým rokem života podle výzkumníků klesá subjektivní spokojenost poměrně výrazně.
Toto období je totiž spojeno s intenzivními fyzickými i sociálními změnami. Puberta často zesiluje emoce a běžné situace mohou působit jako velké životní problémy. Mění se vztahy s rodiči, přáteli i vlastní sebepojetí.
V mladé dospělosti se pozitivní emoce opět zvyšují, ale zároveň přichází nové výzvy – hledání identity, profesní nejistota nebo první velká životní rozhodnutí.
Největší štěstí přichází překvapivě pozdě
Možná překvapivě vědci zjistili, že skutečný vrchol pocitu štěstí přichází kolem sedmdesátého roku života.
V tomto období podle výzkumu převažují pozitivní emoce nad těmi negativními. Mnoho lidí má za sebou největší životní stresy spojené s kariérou, finančními starostmi nebo výchovou dětí. Zkušenosti a životní nadhled pak mohou přispívat k většímu vnitřnímu klidu.
Po sedmdesátce se však křivka štěstí postupně začíná opět měnit. S přibývajícím věkem totiž roste vliv zdravotních potíží a dalších faktorů, které mohou negativní emoce znovu posilovat.
Štěstí ale není jen otázkou věku
Vědci zároveň upozorňují, že výsledky nelze brát jako univerzální pravidlo. Pocit životní spokojenosti je totiž silně ovlivněné individuálními okolnostmi.
Velkou roli hrají například sociální vztahy, finanční stabilita, zdravotní stav nebo míra fyzické aktivity. Studie tak nabízí spíše obecný pohled na to, jak se lidské emoce během života vyvíjejí.
Jedno je ale jisté. Štěstí není pevně daný bod, kterého jednou dosáhneme. Je to spíš proměnlivý stav, který se během života mění – a někdy nás může překvapit právě v období, kdy bychom ho čekali nejméně.
