(AKTUALIZOVÁNO, 21:52) Prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu bude požadovat souhlas, aby mohl zahájit vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině.

THE HAGUE, Netherlands (AP) — #ICC prosecutor to open probe into possible war crimes or crimes against humanity in #Ukraine.

— Matt Lee (@APDiploWriter) February 28, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 18:36) Tisíce lidí se již nabídly Ukrajině, která se od čtvrtka brání ruskému útoku, že vstoupí do její nově vytvořené cizinecké legie. Dnes to uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová.

„Máme již několik tisíc žádostí od cizích občanů, kteří se chtějí připojit k odporu proti ruským okupantům a chránit světovou bezpečnost před Putinovým režimem,“ napsala Maljarová na facebooku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli opět vyzval cizince, aby přijeli bránit Ukrajinu po boku ukrajinské armády, a informoval o vytvoření cizinecké legie.

Češi se mohou legálně zapojit do obrany Ukrajiny pouze v případě udělení výjimky od prezidenta republiky. Prezident Miloš Zeman se staví k možnosti vydání výjimek „v principu příznivě“, řekl dnes ČTK Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Ředitel think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda odhadl, že na Ukrajinu by chtělo odjet několik set Čechů. Kvůli společnému postupu je vyzval k registraci.

(AKTUALIZOVÁNO, 17:29) Maďarsko oznámilo, že nenechá přes své území transportovat zbraně na podporu Ukrajiny.

BREAKING: Hungary does not allow arms to be transferred through its territory to Ukraine - foreign minister Szijjártó announced. #RussiaInvadesUkraine

— Sándor Zsíros (@EuroSandor) February 28, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 17:21) Na internetu se objevují videa z ostřelovaného Charkova.

This is what they are doing now to Kharkiv - a city that they totally believed was part of the "Russian world". What will they do to the OTHERS?? pic.twitter.com/PXKVVG5snq

— Christo Grozev (@christogrozev) February 28, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 17:20) Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal oficiální dokument, požadující vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Meanwhile, Ze has signed an official letter requesting EU membership for Ukraine under a quick procedure.
I’ll be laughing like really hard if the answer is yes. pic.twitter.com/nrtAkoJW8M

— Illia Ponomarenko (@IAPonomarenko) February 28, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 15:46) Ruská armáda opakovaně bombardovala město Ochtyrka s asi 50 000 obyvateli na severovýchodě Ukrajiny vakuovými bombami. Uvedl to starosta města Pavlo Kuzmenko na sociálních sítích, napsala agentura Unian.

„Nepřítel válčí zbaběle. Na Ochtyrku znovu shodili vakuovou bombu, na sklad ropných paliv. Ropnou nádrž to vyhodilo do povětří,“ uvedl starosta a dodal, že tyto zbraně jsou zakázané ženevskou konvencí.

Vakuové bomby Rusové již dříve shodili na syrské město Halab, známé též jako Aleppo, poznamenal Unian.

Tvrzení starosty města Ochtyrka nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko ještě v roce 2007 oznámilo, že úspěšně vyzkoušelo vakuovou bombu, jejíž síla je srovnatelná s jadernou pumou. Z letadla vypouštěná vakuová bomba je satelitně naváděná. Ruská verze bomby přezdívané „otec všech bomb“ obsahuje méně výbušnin než americká „matka všech bomb“, ale čtyřikrát přesahuje její ničivou sílu. Rovněž v epicentru výbuchu vytváří teplotu dvakrát vyšší, uvedla tehdy ruská televize.

„Testy ukázaly, že nové zbraně jsou srovnatelné s jadernou bombou co do účinnosti i schopnosti,“ prohlásil tehdejší zástupce náčelníka generálního štábu ruské armády Alexandr Rukšin v televizním vysílání. „Zároveň chci zdůraznit, že tato zbraň nekontaminuje prostředí na rozdíl od jaderné bomby,“ dodal.

Exploze vakuové bomby má za následek rozsáhlou devastaci. V první fázi výbuchu se otevře ve stanovené výšce kontejner a vypustí palivový mrak, jenž se smísí s kyslíkem. Druhá nálož zapálí mrak, který může následně pohltit objekty či budovy.

Kromě vakuových bomb o síle exploze srovnatelné s jadernou bombou existují i slabší nálože, obvykle označované za termobarické. Poprvé je podle internetové encyklopedie použili Američané ve Vietnamu.

(AKTUALIZOVÁNO, 14:24) Americká vláda uvedla do praxe avizované sankce proti ruské centrální bance. Odstřihla ji od aktiv ve Spojených státech a s okamžitou platností zakazuje Američanům veškeré transakce jak s ruskou centrální bankou, tak s ruským ministerstvem financí. V tiskové zprávě to dnes oznámilo americké ministerstvo financí.

Americký vládní činitel podle agentury Reuters uvedl, že kroky mimo jiné „odstraňují pojistku“ v podobě ruských rezerv. Ty jsou v objemu 630 miliard dolarů (14,1 bilionu Kč) a patří k nejvyšším na světě.

(AKTUALIZOVÁNO, 12:40) Ruská a ukrajinská delegace v pondělí zahájily první společné vyjednávání od chvíle, kdy Vladimir Putin minulý týden nařídil svým jednotkám invazi na Ukrajinu, uvedla běloruská státní tisková agentura Belta.

#UPDATE Russian and Ukrainian delegations on Monday began their first talks since Vladimir Putin ordered his troops to invade Ukraine last week, Belarusian state news agency Belta reported

A woman walks past a destroyed building in the Ukrainian town of Vasylkiv pic.twitter.com/9sO3NFqfoG

— AFP News Agency (@AFP) February 28, 2022

Začátek jednání mezi ruskými a ukrajinským vyjednávači na utajovaném místě na běloruských hranicích provází čekání na příchod obou delegací a protichůdné zprávy ohledně okamžiku startu vůbec prvního jednání bojujících stran od začátku ruské invaze. O tom, že rozhovory začaly, už informovala například agentura Interfax či běloruská televize, ale BBC s odvoláním na reportéry na místě uvedla, že se stále ještě čeká na příchod obou delegací do jednacího sálu. Ukrajinská agentura Unian s odvoláním na zdroj z prezidentské kanceláře nyní napsala, že se skutečně začalo jednat.

Klíčovým požadavkem Kyjeva bude okamžité příměří a stažení ruských vojsk z ukrajinského území, uvedla ukrajinská média s odvoláním na komuniké prezidentské kanceláře poté, co ukrajinská delegace dorazila na místo. Kreml se před jednáním zdržel oznámení ruských požadavků.

(původní zpráva, 10:55) Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury, uvedl v dnešním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Prezident je přesvědčen, že Ukrajina by si to zasloužila a že je to možné,“ napsala agentura Unian.

„Obracíme se na Evropskou unii kvůli bezodkladnému připojení Ukrajiny podle nové speciální procedury,“ prohlásil dnes šéf země, která od minulého týdne čelí ruské invazi. Ukrajina je podle něj vděčná partnerům za to, že solidárně stojí po jejím boku. „Ale naším cílem je být spolu se všemi Evropany a hlavně být rovnoprávní,“ řekl Zelenskyj.

„Jsem přesvědčen, že jsme si to zasloužili. Jsem přesvědčen, že vše je možné,“ zdůraznil.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v nedělním rozhovoru s Euronews uvedla, že Ukrajina patří do Evropské unie a blok by si přál, aby se časem stala její součástí. O vstupu nových zemí však rozhodují členské státy, které nemusí s názory EK souhlasit.

Bělorusko mění ústavu, umožní umístění jaderných zbraní

V referendu v Bělorusku byly schváleny ústavní změny, které mají podle kritiků dál upevnit moc běloruského lídra Alexandra Lukašenka, informovala agentura Reuters. Změny také zahrnují zrušení neutrálního bezpečnostního statusu, díky kterému budou moci být na běloruském území rozmístěny jaderné zbraně jiných států, například Ruska. Tento bod zároveň umožní stálou přítomnost ruských sil na běloruském území.

Podle běloruské centrální volební komise pro změny ústavy hlasovalo 65,2 procenta účastníků. Běloruská opozice hlasování již dříve prohlásila za nezákonné. Opoziční představitelé také voliče vybídli, aby znehodnotili lístky na nichž byla jediná otázka: „Souhlasíte se změnami ústavy Běloruské republiky a jejími doplněními?“

Podle nové ústavy bude moci jedna a táž osoba zastávat úřad prezidenta maximálně po dobu dvou funkčních období. Lukašenka, který vládne od roku 1994, se ale toto pravidlo týkat nebude. Norma totiž vstoupí v účinnost až v den nástupu do funkce nově zvoleného prezidenta. Tímto způsobem se Lukašenkovi bude jeho působení počítat od nuly, až mu v roce 2025 vyprší současný mandát.

Díky změnám ústavy by se na běloruském území mohly objevit jaderné zbraně poprvé od doby, kdy se jich země po rozpadu Sovětského svazu vzdala. To podle Reuters zvyšuje sázky v době, kdy Lukašenko stojí za invazí ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu.

Běloruský lídr v neděli v jedné z volebních místnosti řekl, že by mohl požádat Rusko, aby Bělorusku vrátilo jaderné zbraně. „Pokud vy (Západ) umístíte jaderné zbraně do Polska nebo Litvy, k našim hranicím, pak se obrátím na Putina, aby mi bez jakýchkoli podmínek vrátil jaderné zbraně, které jsem odevzdal,“ řekl Lukašenko.

Referendum vyvolalo v nejméně 12 městech demonstrace proti invazi na Ukrajinu. Podle lidskoprávního centra Vjasna bylo v neděli zadrženo přes 500 účastníků protestů. V metropoli Minsku lidé pochodovali s ukrajinskými vlajkami a pokládali květiny před budovu ukrajinského velvyslanectví.