Odkašlávejte si do lokte, nedotýkejte se rukama tváře a myjte si pravidelně ruce. Od začátku epidemie covidu-19 úřady odpovědné za veřejné zdravotnictví zdůrazňují význam základní hygieny v boji proti koronaviru. Avšak karanténa, poslední opatření v době, kdy ještě není vakcína, má zřejmě negativní dopad na celkovou hygienu Francouzů, vyplývá z šetření Ústavu pro výzkum veřejného mínění (IFOP).

Téměř každá desátá žena už nenosí podprsenku. Dnes je to podle IFOP osm procent, zatímco před karanténou to byla tři procenta. U žen mladších pětadvaceti let se 20 procent bez podprsenky obejde.

Je známo, že karanténa vede k jisté nedbalosti, pokud jde o oblékání a úpravu zevnějšku. Jestliže bychom odpustili, že muži nenosí oblek a že se ženy nelíčí, opomenutí vysprchovat se už odpustit nelze. Podle IFOP se jen dva Francouzi ze tří denně myjí, zatímco před covidem to bylo 76 procent. A tento podíl je ještě vyšší u osob izolovaných geograficky i sociálně. Je to důkaz toho, že úroveň hygieny z velké části závisí na tom, zda jsme vystaveni pohledům ostatních. Péče o vzhled (a o tělesný pach) klesá s tím, jak roste sociální odloučenost. Muži a ženy však nepečují o vlastní hygienu stejně intenzivně.

Na stejnou situaci jsou jejich reakce rozdílné. Jestliže se 73 procent žen nadále denně myje, u mužů to dělá jen 61 procent. Muži si také přestávají vyměňovat denně spodní prádlo. A když jsou izolováni sami, je to ještě horší: polovina z nich se denně nesprchuje a také si přestávají vyměňovat spodní prádlo.

Naopak téměř všechny ženy (91 procent) si berou denně čisté kalhotky. Ale jen 68 procent mužů si denně mění slipy. Není žádným překvapením, že tato nedbalost roste s tím, jak jsou lidé sociálně izolováni: 41 procent mužů si za karantény ponechává prádlo z minulého dne, ale u žen to je jen 15 procent.

Zachovat si dobré hygienické návyky neznamená jen pečovat o čistotu. V takové situaci, jako je karanténa, jde i o psychickou pohodu. Zachovat si rutinu, sprchovat se, oblékat se do čistého, jíst zdravě a v určitou hodinu, to je způsob, jak o sebe nadále dbát. A to je klíčové v tomto období, které tak můžeme prožívat v lepších podmínkách, konstatuje francouzský deník Le Figaro.

Proti koronaviru pomáhají i obyčejné roušky, tvrdí německá studie

Předcházet šíření koronaviru přitom pomáhají i ty nejobyčejnější textilní roušky, ačkoli nejsou tak spolehlivé jako certifikované jednorázové roušky či respirátory. Vyplývá to ze studie Německého střediska pro letectví a vesmír (DLR), která se věnovala tomu, zda má i improvizovaná ochrana nosu a úst vůbec smysl.

"Testy jasně ukázaly pozitivní přínos nezdravotnických roušek, ačkoli menší aerosoly dokázaly přes látku proniknout," uvedl Andreas Schröde z institutu aerodynamiky DLR. Velká část vydechovaných aerosolů měří méně než pět mikrometrů (0,005 milimetru), zatímco oka v tkanině jsou výrazně větší, takže kapénky mohly nerušeně rouškou pronikat. Zásadní ale bylo to, že látková rouška i tak dokázala zpomalit a odklonit směr vydechovaných látek.

Potenciálně infekční částice, které se díky roušce udržely v blízkosti těla, následně za pomoci tělesného tepla vystoupaly ke stropu, odkud se šířily místností. Další pohyb kapének prostorem spolu s dopady vzdušného víření pak ještě více snižují potenci těchto částic.

Studie uvádí, že je nadále i přes nošení roušek důležité pravidelně v místnostech větrat, aby se zabránilo zvyšování koncentrace aerosolů ve vzduchu. DLR na základě svých zjištění doporučuje, aby od sebe udržovali odstup lidé i tehdy, když mají roušky nasazené.