V Olomouckém kraji bychom nejspíš těžko hledali úředníka, jehož práci v posledních letech tak často řešila média i opoziční politici na veřejných jednáních zastupitelstva. Vedoucího prostějovského stavebního úřadu Jana Košťála doprovází jedna aféra za druhou. Před dvěma lety byly zveřejněny jeho fotografie, jak přímo v kanceláři pije alkohol nebo se chlubí svou sbírkou lahví ve skříni. Pití na pracovišti přitom zakazuje zákoník práce. Vloni v srpnu pak na Tiscali.cz vyšlo svědectví Košťálových bývalých podřízených, které potvrdily, že se dopustil sexuálního obtěžování. Zaměstnankyním následně dala za pravdu Košťálova nadřízená, tajemnice magistrátu Blanka Vysloužilová, když mu udělila výtku a odebrala část platu.

Co se vlastní činnosti stavebního úřadu pod Košťálovým vedením týče, opakovaně ji kritizovala kancelář ombudsmanky. Například v kauze povolení kontroverzní střelnice u obce Hradčany-Kobeřice nebo ledabylosti postupu stavebního úřadu ve věci neoprávněného oplocení městského pozemku v prostějovské místní části Domamyslice.

Vloni v červenci jsme navíc upozornili na kreativní způsob, jakým Košťálův úřad povoluje problematické stavby: Se stavebníkem uzavře takzvanou veřejnoprávní smlouvu, vyšachuje skutečné sousedy a existenci smlouvy v rozporu se zákonem zatají. Na základě článku Kvůli díře ve stavebním zákoně si můžete postavit cokoliv pak požádala sama tajemnice magistrátu Vysloužilová krajský úřad, aby problematiku veřejnoprávních smluv zkontroloval. Výsledkem byl protokol, v němž úředníci, kteří se zaměřili na veřejnoprávní smlouvy uzavřené v letech 2016 a 2017, vyjmenovávají desítky pochybení. Některá se týkala pouze konkrétních namátkově vybraných smluv, jiná se vyskytovala u všech, které prověřovali, a pro Košťála tak představují obecný dlouhodobý problém. Jedním z nich bylo právě dlouhodobé nezákonné nezveřejňování smluv na úřední desce.

Teď však "neprůstřelný úředník" čelí problému zásadnějšího významu, než je kontrola z nadřízeného úřadu. V kauze, která se týká povolení fotovoltaické elektrárny ve Vřesovicích na Prostějovsku, totiž Košťál stane před soudem. "V předmětné věci jsme podali obžalobu 4. dubna," uvedl státní zástupce Hynek Olma z Krajského státního zastupitelství v Brně s tím, že více se jejich úřad ke kauze vyjadřovat nebude.

Čeká se na hlavní líčení

Krajský soud pak potvrdil, že věc u něj leží na stole. K detailům skutku se ale nevyjádřil s tím, že ještě nebylo stanoveno datum hlavního líčení a nebyla přednesena obžaloba.

Právě skutečnost, že záležitost projednává už v první instanci krajský soud, a nikoliv soud okresní, dává sama o sobě tušit, že věc je závažná. "Krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest," definuje obecnou věcnou příslušnost soudu zákon.

Hledání v paragrafech

Více informací ale poskytuje vyjádření tiskového mluvčího Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje Libora Hejtmana. Ten prozradil právní kvalifikaci: "Danou věc jsme šetřili pro podezření z trestných činů podvod dle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku a zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. f) tr. zákoníku," napsal poručík Hejtman.

Co na první pohled nesrozumitelné paragrafy, odstavce a písmena znamenají? U podvodu policie odkazuje na ustanovení, že odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem škodu velkého rozsahu. Škodou velkého rozsahu se přitom rozumí škoda dosahující nejméně částky pěti milionů korun. Právě kvůli výši škody u trestného činu podvodu věc spadá do působnosti brněnského krajského soudu.

Košťálovi hrozí 10 let vězení

Pokud jde o trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby, ze kterého je Košťál obžalovaný, dopustí se jej úřední osoba, "která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu". Toť litera zákona. Pokud je tímto jednáním spáchána značná škoda (tedy alespoň 500 tisíc korun), jak uvádí policie odkazem na ustanovení zákona, pachatel může být potrestán odnětím svobody na tři až deset let.

O samotném obsahu jednání, které policisté a státní zástupci Košťálovi kladou za vinu, se dá v současnosti jen spekulovat. Jisté je, že v souvislosti s fotovoltaickou elektrárnou ve Vřesovicích padlo trestní oznámení už před lety. "Energetický regulační úřad podal trestní oznámení na neznámého pachatele 20. listopadu 2013 pro podezření z protiprávního jednání v souvislosti s udělením licence společnosti Solar Global a.s.," uvedl mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort s tím, že zda bylo právě toto oznámení podkladem pro obžalobu, by musela potvrdit přímo Policie ČR. Ta ale spis dávno předala státnímu zástupci, a tudíž se její mluvčí k věci nebude vyjadřovat. Státní zastupitelství též dalo najevo, že ani stručný komentář se od něj nedá očekávat.

S nejvyšší pravděpodobností je tak předmětem Košťálova stíhání skutečnost, že při výkonu funkce na stavebním úřadě povolil, respektive zkolaudoval solární elektrárnu ve Vřesovicích. Za podobné jednání byl obviněn i bývalý referent stavebního úřadu ve Vranově nad Dyjí Ctirad Pisk v souvislosti s povolením fotovoltaické elektrárny Stálky u Vranovské přehrady.

Nevinen? "No samozřejmě!"

A jak na fakt, že vysoce postavenému úředníkovi magistrátu hrozí až deset let vězení, pohlížejí jeho nadřízení, tajemnice magistrátu a primátor města? Nijak. Na dotaz, jaké hodlají učinit ze své pozice kroky v situaci, kdy úředník opakovaně porušoval zákony, sexuálně obtěžoval podřízené, zatajoval veřejnoprávní smlouvy a nyní je obžalován pro poměrně závažný trestný čin související s výkonem jeho funkce, neodpověděli. Po urgenci přišla reakce tiskové mluvčí města Jany Gáborové: "Magistrát města Prostějova se k uvedeným dotazům nebude vyjadřovat."

Mlčí také Košťálovi obhájci. "Advokáti mají zákonem stanovenou povinnost mlčenlivosti, která se vztahuje mimo jiné i na informaci, zda někdo klientem je. Nezbývá mi tedy, než Vám na Váš dotaz slušně sdělit, že se jím věcně zabývat nebudu," reagoval na dotaz advokát Martin Kalabis z kanceláře Burget Kalabis. Ta zastupovala také prostějovskou exprimátorku Alenu Raškovou, když se bránila proti označení "malý Babiš", nebo skupinu úředníků prostějovského magistrátu, kterým se nelíbilo zveřejnění fotografií z jejich alkoholového dýchánku v regionálním tisku.

Sám Košťál k případu "nemá, co by řekl". Na dotaz, zda nezmocní alespoň svého obhájce, aby za něj veřejně mluvil, reagoval záporně: "Můj obhájce se k ničemu vyjadřovat nebude a já se taky k ničemu vyjadřovat nebudu."

O jedné věci má jasno. Na otázku, jestli se cítí být nevinen, odpovídá kategoricky: "No samozřejmě!" Vloni stejně nekompromisně popíral vyjádření bývalých zaměstnankyň o sexuálním obtěžování. O pár měsíců později za něj byl potrestán.

Obvinění úředníci můžou být v klidu

Trestně stíhaný úředník může nicméně dál působit ve své funkci a povolovat stavby. Ustanovení zákona, které nařizovalo úředníky trestně stíhané pro úmyslné trestné činy či skutky související s jejich působením ve veřejné správě, totiž zákonodárci odstranili v roce 2006 na návrh senátora Adolfa Jílka (tehdy KDU-ČSL, nyní TOP 09). Právník z organizace Frank Bold Jiří Nezhyba tehdy novelu tvrdě kritizoval: "Poslanci se rozhodli preferovat udržení obviněných zaměstnanců na jejich pozicích za každou cenu, namísto toho, aby posilovali důvěru občanů v to, že se na úřadech setkávají s nestrannými, kvalifikovanými a především nekompromitovanými úředníky."

Ani riziko odvolání z funkce kontroverzního úředníka trápit nemusí. Tento krok by totiž musela učinit Rada města Prostějova, tedy politické vedení radnice. Jeho představitelé už v minulosti dali najevo, že za Košťálem stojí.