Kvůli díře ve stavebním zákoně si můžete postavit cokoliv

MAGAZÍN - Magazín autor: Jakub Čech

Šéf prostějovského stavebního úřadu Jan Košťál, který měl v minulosti problémy s alkoholem na pracovišti, vynalezl způsob, jak povolit jinak nezákonnou stavbu odporující územnímu plánu. Proti takzvaným veřejnoprávním smlouvám neexistují kontrolní mechanismy, zejména pokud jejich existenci stavební úřad veřejnosti tají, jako to roky dělal ten prostějovský. Do té doby, než jsme se o ně začali zajímat.

Podle spolku Prostor Prostějov odporuje stavba na Plumlovské územnímu plánu města

Podle spolku Prostor Prostějov odporuje stavba na Plumlovské územnímu plánu města,zdroj: Jakub Čech

Rozestavěná budova "objektu k bydlení" na kraji Prostějova v městské části Čechovice je už několik měsíců jedním z často zmiňovaných témat hovorů místních. Čtyřpatrová stavba, která svou výškou bohatě převyšuje okolní zástavbu, působí v lokalitě rodinných domů a obchodů už na první pohled nepatřičně. Velký dům, obehnaný vysokou zdí, si staví podnikatel, jednatel a faktický spolumajitel fabriky Slévárna Anah Tomáš Pour.

Prostějovský stavební úřad v čele s jeho vedoucím Janem Košťálem uzavřel s Pourem takzvanou veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahrazuje stavební povolení. Pour o ni požádal 5. října 2016, stavební úřad mu vyhověl den poté. Podle Košťála to není nestandardní. "Pokud návrh veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby byl úplný a bez chyb, bylo běžné, že veřejnoprávní smlouva se uzavřela bez zbytečných odkladů v řádech dnů, jelikož nebylo nutno předem vyvěšovat informaci o podání návrhu na úřední desku," vysvětlil Košťál.

Učebnicové obcházení zákona

Jenže: aby bylo možné stavbu povolit veřejnoprávní smlouvou, museli s ní souhlasit ti, kteří by za normálních okolností byli účastníky stavebního řízení, tedy majitelé sousedních pozemků, kterých se stavba dotkne. I s tímto si ale Pour dovedl poradit: svůj pozemek rozdělil tak, aby plánované stavbě byl pouze on sám jediným sousedem. "Jedná se o přímo učebnicový způsob obcházení zákona," komentuje to bývalý právník stavebního úřadu Radoslav Strouhal.

Pour

Mapa z katastru nemovitostí,zdroj:ČÚZK

Manévrem v katastrální mapě a dohodou s Košťálem se tak podařilo obejít standardní stavební řízení, kde by se ke stavbě vyjadřovali sousedé a kde by mohl být s jejím povolením problém. Podle spolku Prostor Prostějov totiž stavba odporuje územnímu plánu města. "Není umístěna svým hlavním průčelím na hranici s veřejným prostorem a nerespektuje uvedený typ jednotlivé stavební čáry, která má být pro toto území stanovena v územní studii," napsali za spolek architekti Jiří Zakopal a Vojtěch Jeřábek s tím, že není dodržen ani blokový typ zástavby předpokládaný územním plánem. "Názor spolku Prostor Prostějov je chybný, sledovaná stavba je v souladu s územním plánem Prostějov," oponuje architektům Košťál.

Přezkoumávat veřejnoprávní smlouvu lze jenom rok. Platí dva roky

Když se ale Zakopal s Jeřábkem obrátili na Krajský úřad Olomouckého kraje, neuspěli. Úředníci jim sdělili, že uzavřenou veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumávat pouze rok od jejího uzavření. Pro postavení nezákonné stavby tak stačí uzavřít veřejnoprávní smlouvu a samozřejmě se stavbou počkat rok, aby ji do té doby nemohl nikdo napadnout. Po jejím uplynutí už nikoho nebude zajímat, jestli byly splněny podmínky dané zákonem nebo územním plánem. Stavba přitom může být zahájena do dvou let od uzavření smlouvy.

Není to ovšem první případ zneužití tohoto právního nástroje. "Víme o případech, kdy se tak dělo, tedy že byli například osloveni jen majitelé přímo sousedících pozemků, a ne i dalších dotčených vlastníků pozemků v okolí záměrů. Ale nemáme k tomu žádná tvrdá data," vyjádřil se právník Lukáš Prnka z organizace Frank Bold, která se zabývá bojem proti korupci a fungováním veřejné správy.

Stavebník Pour na zaslané dotazy, mimo jiné zda nepovažuje rozdělení svého pozemku za účelové, nereagoval. Na tuto otázku neodpověděl ani Košťál.

Účelovým rozdělením pozemku se přitom už zabývaly i soudy. Podle zákona totiž musí být pozemek napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci. "Smyslem předmětných ustanovení je zajištění vzniku pouze takových pozemků, které budou trvale přístupné. Je tudíž ve veřejném zájmu omezit vznik takových pozemků, které by se v budoucnu mohly stát nepřístupnými, a bylo by proto nutné zasahovat do vlastnického práva jiných vlastníků," konstatovali soudci Nejvyššího správního soudu.

"Když bylo potřeba vyšachovat účastníky, uzavřela se veřejnoprávní smlouva"

Problémy vedoucího prostějovského stavebního úřadu Jana Košťála s veřejnoprávními smlouvami jsou však širšího významu. Jak potvrdili bývalí úředníci stavebního úřadu, tuto oblast si nechává Košťál výhradně ve své kompetenci. "Veřejnoprávní smlouvy si dělá jen on sám. Jakákoliv pochybení jdou pouze k jeho tíži. On to ani nekonzultoval a k této agendě nepouštěl nikoho z jiných pracovníků," popisuje Radoslav Strouhal, který na stavebním úřadě pracoval do loňského jara. Odešel poté, co upozornil na letité okrádání úředníků magistrátu, kteří byli zařazeni v nižší platové třídě, než na jakou měli nárok. Díky Strouhalovi sice došlo k nápravě poměrů, k potrestání viníků nikoliv. Právě Košťál byl jeden z hlavních aktérů kauzy a podle bývalé personalistky radnice o chybných platových třídách úředníků několik let věděl.

Košťál kromě toho proslul loni zveřejněnými snímky dokazujícími opakované pití alkoholu přímo v jeho kanceláři. Na jedné z fotografií pak pózuje na pracovišti u skříně a chlubí se svými zásobami. Jeho kolegové, vedoucí odborů a tajemník magistrátu kvůli fotografiím z alkoholového dýchánku v Košťálově kanceláři (on osobně na této fotografii nebyl) žalovali regionální Hanácký Večerník, který snímky zveřejnil. Žalobu však vzali zpět.

kostal

Ing. Jan Košťál,zdroj:Hanácký Večerník

Podle Strouhala, který si při vyjadřování o Košťálových způsobech práce nebere servítky, je využívání veřejnoprávních smluv promyšleným způsobem, jak se zbavit potenciálních účastníků řízení. "Když to povolení stavby naráželo na spoustu námitek a problémů a bylo to sporné, tak to Košťál řešil veřejnoprávní smlouvou, a tím pádem vyšachoval všechny potenciální účastníky, aby nemohli uplatňovat svoje námitky. On se domluvil se stavebníkem, že půjdou cestou veřejnoprávní smlouvy, řekl stavebníkovi, co má dodat, stavebník to dodal a on mu obratem 'vyrobil' tu smlouvu. To šlo ráz naráz. On kolikrát ani nevěděl, co v tom projektu bude," vysvětlil Strouhal.

Podle něj se ale atmosféra na úřadě pomalu mění, i když stále existují metody, jak zařídit, aby věc byla rozhodnuta dle přání stavebníka. "Co jsem se dozvěděl, Košťál kolikrát pracovníkům úřadu řekl: 'Rozhodneš tak a tak!' A od té doby, co si oni podepisují rozhodnutí sami, mu řeknou, že takhle to nevydají, že takhle to nejde. Tak se to udělá tím způsobem, že žadatel vezme to podání zpět, vzápětí ho podá znovu, a to už si vezme pod sebe Košťál osobně a povolí to. Kdyby to tomu úředníkovi odejmul, působilo by to okatě," popsal Strouhal současné metody.

Na dotaz, zda je Strouhalův popis poměrů v podobě opakovaného zpětvzetí žádosti a následného vyřízení přímo Košťálem správný, reagoval Košťál následovně: "Není zřejmé, kam Váš dotaz směřuje. Jako vedoucí stavebního úřadu v průběhu roku vyřídím desítky, respektive stovky podání od žadatelů."

Úřad roky tajil smlouvy, zveřejnil je, až když jsme se o věc začali zajímat

U veřejnoprávních smluv nahrazujících územní rozhodnutí nařizoval zákon už v minulosti, aby bylo na úřední desce zveřejněno oznámení o tom, že tato smlouva byla uzavřena, a to po vyznačení účinnosti na dobu 15 dnů.

Když si autor tohoto článku podal 9. února letošního roku žádost o zaslání těchto oznámení od roku 2016, Košťál jich 14. února vytvořil a zveřejnil 32. Vysvětlil to tak, že "provedl nápravu, protože je toho názoru, že musí být splněny veškeré požadavky, které stavební zákon vyžaduje."

Mezi smlouvami, jejichž existenci takto dodatečně (i dva roky poté) stavební úřad odtajnil, je třeba smlouva na čerpací stanici LPG a myčku aut předsedy oblastního sdružení hnutí ANO 2011 Zdeňka Šestořáda, několik logistických či skladovacích hal, rodinných a rekreačních domů anebo třeba olympijské sportovní centrum, kontroverzní tělocvična, na jejíž stavbě se kromě prostějovské radnice a olomouckého hejtmanství podílí také Tenisový klub sportovního bosse Miroslava Černoška. Stavba je hrazena z dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Nemusíme jednat bez zbytečného odkladu, hájí se Košťál. Právníci oponují

Že byla oznámení zveřejněna až několik měsíců i let po uzavření smluv, nepovažuje šéf stavebního úřadu Košťál za problém. Vysvětlil, že zákon pro oznámení nestanoví žádnou lhůtu. Na námitku, že podle správního řádu je povinností úřadu jednat bez zbytečného odkladu, reagoval: "Toto ustanovení se vztahuje na úkony v průběhu správního řízení a má chránit žadatele před zbytečnými průtahy. Oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy se však provádí až po ukončení celého procesu, kdy veřejnoprávní smlouva je již účinná a žadateli nic nebrání využívat práva nabytá touto veřejnoprávní smlouvou. Nelze tedy ustanovení paragrafu 6 správního řádu aplikovat na oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy."

Nad touto argumentací ale právníci kroutí hlavou. "Postup stavebního úřadu spočívající v tom, že některé návrhy na uzavření veřejnoprávních smluv byly podány již v roce 2016, avšak oznámení o nich bylo zveřejněno až v únoru 2018, není v souladu s obecnými zásadami činnosti správních orgánů. Při opožděném oznámení o uzavření předmětných VS tak správní orgán postupoval v rozporu s tímto principem," komentuje Košťálův postup právník Prnka z organizace Frank Bold. S ním souhlasí i bývalý zaměstnanec stavebního úřadu Radoslav Strouhal. "To je úplná hloupost, co Košťál tvrdí. To je musí vyvést z omylu každý právník. Správní orgán se řídí správním řádem i v případech, kdy se nevede řízení, vždy se řídí správním řádem, ten je pro něj absolutně závazný. Jestliže má povinnost, že tu smlouvu musí zveřejnit, musí ji zveřejnit. Ale ne za dva roky, to by pak mohl zveřejnit třeba za 100 let, až se ta stavba bude bourat," vysvětlil Strouhal.

Když zatajíš smlouvu, nikdo ji nemůže napadnout

Nezveřejnění informace o uzavření smluv je však závažný problém. Pokud je lze napadnout podnětem k přezkumu na krajský úřad do roku od jejich uzavření a Košťál je zveřejnil až více než rok po uzavření, fakticky tak znemožnil jejich kontrolu. "Občan nemohl dát podnět k přezkumu na kraj, když se nemohl dozvědět, že ta smlouvy byla uzavřena," shrnul Radoslav Strouhal s tím, že krajský úřad se tím nemůže zabývat, protože uplynula jednoroční lhůta. "Myslíme si, že znemožněním přezkumu VS správní orgán neumožnil dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy, což zaručuje správní řád," doplnil Lukáš Prnka. Proti takto postavené stavbě tak nezmůžou nic ani bezprostřední, úřadem opomenutí sousedé.

Fotografie-0176

Ing. Jan Košťál,zdroj:Hanácký Večerník

Naopak podle Košťála nemá termín oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy dopad na možnost využít přezkumného řízení. "Nic nebrání komukoliv po nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy požádat v zákonem stanovené lhůtě odvolací orgán o zahájení přezkumného řízení," argumentuje Košťál, aniž by vysvětlil, jak může občan podat podnět k přezkumu smlouvy, o níž se v rozporu se zákonem neměl možnost dozvědět.

Tagy: domácí Prostějov Prostějovsko stavební úřad české zákony zákony a vyhlášky uzavření smlouvy regionální politika

Zdroje: vlastní