Muzeum a galerie v Prostějově nemělo, zejména v poslední době, na své ředitele štěstí. V letech 2010 až 2014 funkci vykonával historik architektury Miroslav Chytil, v té době také nezávislý kandidát za KDU-ČSL do zastupitelstva města. Při obsazování funkcí ředitelů příspěvkových organizací hraje v Olomouckém kraji nemalou roli stranická knížka partaje, která se aktuálně podílí na řízení hejtmanství.

Chytil byl sice uznávaným odborníkem ve svém oboru, jako manažer ale absolutně selhal a podlehl své vášni: alkoholu. V roce 2012 odmítl v pracovní době absolvovat dechovou zkoušku na alkohol, za což mu zřizovatel po dobu roku odebral osobní ohodnocení. Muzeum stagnovalo, pozitivně se nevyvíjelo, utápělo se ve vlastních sporech.

Kavárna dostala zákaz koncertu a pak i výpověď

Počátkem roku 2014 Chytil sám z postu ze zdravotních důvodů odstoupil a na jeho místo přišel člen ČSSD, do té doby šéf radničního oddělení památkové péče Daniel Zádrapa. A ten se do práce pustil naplno. Začal se zbavovat nepohodlných lidí, do takto uvolněných míst dosazovat své lidi, rozdávat důtky neloajálním zaměstnancům.

Do regionálních médií se dokázal dostat v listopadu 2014, kdy krátce po komunálních volbách zakázal v kavárně v pronajatých prostorách muzea koncert vyjadřující nesouhlas s účastí komunistů v Radě města Prostějova. Nájemkyni Ivetě Valentové Zádrapa sdělil, že pořádání koncertů neumožňuje smlouva. Ta to však odmítla s tím, že hudební produkce k provozu kavárny patří.  

Kamila Husaříková na vernisáži děl Jana Kanyzy | zdroj: Facebook muzejní kavárny

"Je to velmi špatné. Zakazování koncertů je to, proti čemu jsme v listopadu 1989 bojovali. Nelíbí se nám, že se komunisté vracejí k moci a chtěli jsme to dát nějak najevo. Proto se naše akce jmenovala Festival nesouhlasu s rudou radnicí," vysvětlil tehdy pro iDnes.cz pořadatel festivalu Miroslav Hasa.

Pro danou kauzu je však příznačné, že Zádrapa právě z radnice vyšel a že je členem ČSSD, která komunisty do radniční koalice přizvala.

Muzeum uvaří lepší kávu, sliboval ředitel Zádrapa

Spor o pár měsíců později vyústil ve výpověď z nájemní smlouvy, přestože se oblíbené kavárny se zastala řada osobností veřejného života. "Je mi to hrozně líto. V Prostějově jde o jedinečný podnik, který má styl, atmosféru a ducha, a proto tam lidé rádi chodí," vyjádřila se tehdy bývalá ředitelka prostějovského divadla Jana Zikmundová, která také v té době vrátila Cenu města Prostějova.

Kuriózní bylo i zdůvodnění výpovědi nájmu. Nájem prý prostějovskému muzeu mnoho nepřinášel, a proto se rozhodlo provozovat kavárnu ve vlastní režii. "Naše káva bude lepší," sliboval v březnu 2015 Daniel Zádrapa. Avizovaný termín otevření v září téhož roku se mu podařilo překročit téměř o dva roky: došlo k němu na konci června 2017.

Mezitím prostor většinu času ležel ladem – muzeum tak vinou brzy podané výpovědi z nájmu přišlo o statisíce na nájemném. Nová muzejní kavárna se s úspěchem zrovna nesetkala: čas v ní tráví zejména zaměstnanci muzea a denní tržba se obvykle pohybuje kolem dvou tisíc korun, někdy však spadne i pod tisícovku.

Inspektoři zjistili pět pochybení

Kromě kavárny se ale obdobím Zádrapova vedení táhl jako červená nit jiný průšvih: chování k zaměstnancům a porušování zákoníku práce. Vyhazov bývalé konzervátorky Ireny Loubalové pro údajnou nadbytečnost vedl k jejímu podnětu na inspektorát práce. Podle všeho nebyl jediný a inspektoři tak v průběhu roku 2017 spustili rozsáhlá šetření, jejichž výsledkem bylo pět konstatovaných pochybení.

Kromě formálního nedostatku, kdy v potvrzení zaměstnavatele pro Úřad práce chyběl zákonem požadovaný údaj o druhu konaných prací nebo že v novém příplatku nebyl uveden důvod snížení osobního ohodnocení, je to také fakt, že o tento osobní příplatek přišla konzervátorka Loubalová v době výpovědní lhůty, kdy byla na překážkách na straně zaměstnavatele.

Jinými slovy, muzeum Loubalové odebralo příplatek udělovaný za kvalitní práci v době, kdy jí fakticky znemožnilo pracovat. Tento postup má však pro instituci do budoucna nepříznivý finanční dopad: podle nového platu Loubalové se počítalo také odstupné. Byla tak poškozena i na jeho výši. Tyto peníze hodlá bývalá zaměstnankyně, dnes důchodkyně, po muzeu požadovat zpět.

Chyby bývalý ředitel Daniel Zádrapa vysvětloval špatným nastavením softwaru anebo tím, že Muzeum postup konzultovalo s "renomovanou právní kanceláří, jejíž názor nemělo důvod zpochybňovat". Později vyšlo najevo, že se jednalo o olomouckou advokátní kancelář Ritter Šťastný, která zastupuje také prostějovskou radnici.

Dalším závažným problémem je, že jedna z pracovnic byla zařazena v nižší platové třídě, než na jakou měla nárok. Když to exředitel Zádrapa v Námitkách proti protokolu inspektorátu vysvětloval, sám přiznal, že nastavená náplň práce neodpovídá skutečnosti. "Bude tudíž nutno změnit pracovní náplň a přizpůsobit ji realitě prováděné práce, což bude plně odpovídat i současnému platovému zařazení," uvedl.

Nepříznivé pracovní podmínky anebo také tvrdá šikana

Páté – nejvýznamnější – pochybení, jaké v prostějovském muzeu inspektoři zjistili, působí literou zákona trochu tajemně. "Kontrolou bylo rovněž zjištěno, že kontrolovaná osoba (Muzeum a galerie v Prostějově – pozn. red.) nevytvářela zaměstnancům příznivé pracovní podmínky, a tím nesplnila povinnost dle ust. § 302 písm. c) zákoníku práce," sdělili inspektoři. V praxi to znamená brutální šikanu zaměstnanců, která v muzeu už léta probíhá.

Co se inspektoři dozvěděli z dotazníkového šetření u 31 současných a čtyř bývalých zaměstnanců instituce, nebylo dosud nikde publikováno. Z vyjádření zaměstnanců popisujících letitou šikanu, se tají dech.

Většina z nich se shodla na tom, že zdrojem nestandardního jednání je Kamila Husaříková, žena, která působila v pozici zástupce ředitele už za Miroslava Chytila a která má řízení muzea pevně v rukách. V muzeu přitom začínala jako knihovnice a odbornou kvalifikaci nemá. Je ale sestřenicí bývalého prostějovského primátora Miroslava Pišťáka (ČSSD). To je patrně důvod, proč stále působí v řídicí funkci.

"Sociopatička" ve vedoucí funkci

Několik zaměstnanců se v dotazníku shodlo, že někteří bývalí kolegové instituci opustili právě kvůli chování Husaříkové. "Bývalá kolegyně neustále čelila neoprávněné kritice," uvedla prvně dotazovaná zaměstnankyně s tím, že zejména mladší kolegyně byly dehonestovány.

"Možná by se dal vztah, přístup a chování Husaříkové charakterizovat jako nižší stupeň sociopatie. Vždy musí mít někoho, na kom si vylévá zlobu a evidentně ji to baví. Snaží se lidi manipulovat, dělá přesný opak toho, čemu se říká teambuilding. Pomlouvá, lže do očí, intrikuje. Nikdy nebylo poznat, že by jí šlo o rozvoj organizace, vždy šlo o osobní prospěch. Úspěchy kolegů vědomě podrážela a dehonestovala. I když se někomu podařilo udělat dobré jméno organizaci, byl za to potrestán, neboť to nebyl její úspěch," vyjádřil se v dotazníku další pracovník prostějovského muzea.

V některých případech šikana došla tak daleko, že šlo o zdraví. "Bývalá kolegyně neustálé ponižování, napětí, stres a nesmyslné pracovní úkoly odnášela špatným zdravotním stavem a po krátké době podala výpověď," uvedla další respondenta s tím, že viděla, jak jedna kolegyně, kterou Husaříková nenávidí, od ní odcházela s brekem.

"Používá lži, výhružky, má velmi velkou schopnost dostat člověka do psychické nepohody a stresu. Měla jsem s ní několik nepříjemných rozhovoru, tedy spíš každý rozhovor s ní je nepříjemný, protože se snaží člověka psychicky nalomit. Někteří kolegové se museli léčit u psychiatra, někdy tyto lidi pak, až jsou na dně, použije jako zbraň proti další," poznamenala.

Zaměstnankyně nemohla otěhotnět. Než dala výpověď v muzeu

Psychický tlak má podle dalšího zaměstnance značný dopad na jejich osobní život. "Jedna kolegyně kvůli stresu v práci potratila, jiná nemohla otěhotnět, měla velké zdravotní problémy, na doporučení lékaře odešla z práce a během měsíce otěhotněla. Husaříková zaměstnance ponižuje, znevažuje jejich práci, vyhrožuje jim."

Jiná zaměstnankyně byla "vystavena takovému tlaku, že byla po několika týdnech hospitalizována kvůli špatnému krevnímu obrazu v nemocnici. Neuróza, nespavost byly vlastní mnoha dalším takto stiženým zaměstnancům".

Jednotliví zaměstnanci se v dotazníku vzájemně shodli na tom, že Husaříková ráda znevažuje jejich práci. "Štve kolegy proti mně. Každý den chodím do práce s obavou, co bude, co si na mě zase vymyslí."

Manipulace, pomlouvání, intriky a udavačství na denním pořádku

Husaříková je i u veřejnosti známá svou schopností manipulovat. Lidi oslovuje zásadně zdrobnělinami (autor tohoto článku byl při rozhovoru osloven jako Jakoubek, pozn. red.) a má velmi svérázný způsob komunikace. "Je zlá na většinu zaměstnanců a obzvlášť na ty, co něco umí. Zaměstnanci se za ní bojí chodit po jednom, aby nemuseli čelit jejím výlevům a náladám," vyjádřil se další zaměstnanec.

Shoda panuje na tom, že její jednání je hrubé a povýšené. "Pomlouvá, lže do očí, intrikuje," stojí ve vyjádření v pořadí devátého dotazníku.

Řada popsaných praktik je ale na pracovištích docela běžná. "Vyžaduje loajalitu (donášení, udavačství). Přisvojuje si práci jiných. Empatie – cizí slovo. Protežování svých oblíbenců. Její přístup ke mně je špatný, nejsem její oblíbenec. Vytváří dusnou atmosféru, pocit nejistoty," vyjmenoval další zaměstnanec.

Cílený koncentrovaný nátlak

Cílené ponižování v kolektivu potvrdily i bývalé zaměstnankyně, s nimiž inspektoři mluvili. "Jakmile se naskytla vhodná příležitost, pokoušela se mě znemožnit před kolegy. Z její strany byla evidentní snaha mě lidsky, morálně i pracovně znemožnit. Xkrát jsme jako zaměstnanci uvažovali, jak proti ní postupovat, ale nikdo na to nemáme."

Několik zaměstnanců se shodlo, že nerovné zacházení se týkalo zejména mladých vzdělaných pracovnic. "Skupina neoblíbených zakoušela takřka nepřetržitý stresující atak, naschvály komplikující jejich práci. V hledáčku jejího ataku se vybraní zaměstnanci nacházeli prakticky neustále, ale zároveň se vždy zaměřila na jednoho vybraného zaměstnance, který se pak stal cíleně po několik týdnů terčem jejích velice koncentrovaných útoků, provázených nepravdivým slovním osočováním a tlakem," uvedla další expracovnice. Jednání se zástupkyní Husaříkovou prý bylo neustále doprovázeno obavami, "co zase vymyslí".

'Je mi jedno, co řeklo šestnáct zaměstnanců, na shledanou'

Zádrapa nicméně zjištění zpochybňoval s tím, že vzhledem k časové prodlevě mezi jednotlivým dotazováním se mohli respondenti domluvit a tlak sjednotit. Tvrdil také, že inspektorát jednal na základě vnější objednávky.

"Ve svém důsledku pak toto šetření má za následek snahu profesně i lidsky likvidovat konkrétní osoby pomocí médií a pošpinit dobré jméno Muzea a galerie v Prostějově," napsal Zádrapa v Námitkách s tím, že se v případě jejich zamítnutí se obrátí na soud.

Námitky zamítnuty byly a Zádrapa byl odvolán. Podle vyjádření náměstka hejtmana Františka Jury pro regionální televizi ZZIP byla právě zjištění inspekce jedním z hlavních důvodů odvolání.

Husaříková, která je nyní řízením muzea pověřena, nechce závěr o tom, že nevytvářela zaměstnancům příznivé pracovní podmínky, komentovat. "Mně to je jedno, co řeklo šestnáct zaměstnanců. Nestarejte se o to a v tuto chvíli se s vámi rozloučím, na shledanou," odpověděla na telefonický dotaz.

Postup kraje, kdy za odvoláním Zádrapy byly závěry inspektorátu, tak budí značné pochybnosti. "Je zvláštní, že i když Husaříková stála za vším, co se v muzeu dělo, tím myslím šikanu zaměstnanců, vyhazovy a podobně, tak byla krajem pověřena vedením. Opravdu bych si přála, aby už nikdo nemusel čelit jejímu ponižování, zastrašování a pomlouvání," kroutí hlavou nad postupem hejtmanství bývalá muzejní pedagožka Jitka Svozílková. Jedna z mála lidí, kteří jsou ochotni o poměrech v instituci hovořit neanonymně.