Ian Miller – mistr snových ilustrací

MAGAZÍN - Magazín autor: Michal Kukla

Jméno Iana Millera sice asi laikovi mnoho neřekne, přesto ale patří mezi ilustrátory 20. století s nesmírně zajímavým, ale hlavně osobitým stylem. I mezi desítkami jeho souputníků a desítky let po proudu času zůstává jeho tvorba stejně výrazná jako dřív.

Brad Pitt ve snímku Senzační svět (Cool World)

Brad Pitt ve snímku Senzační svět (Cool World) , zdroj: Profimedia.cz

Ian Miller se narodil v Londýně po 2. světové válce do rodiny s dlouhou uměleckou tradicí. Jeho matka, která sama byla respektovanou kostymérkou a designérkou v londýnské divadelnické komunitě, rychle rozpoznala dispozice svého talentovaného syna a už odmala ho v jeho uměleckých ambicích podporovala.

Obsáhlé portfolio

Miller tedy vystudoval londýnskou školu výtvarných umění Saint Martin's, kde nejdříve experimentoval se sochařinou, nicméně nakonec se zhlédl v ilustracích, což se pro něj stalo celoživotní láskou.

Divadlo a film, s nimiž se Miller jako ještě mladý chlapec díky matce úzce seznámil, měly silný vliv na jeho ranou tvorbu. Ostatně sám Ian Miller také pracoval hned na několika filmech.

V 90. letech byl jedním z hlavních kreativců při produkci filmu Senzační svět (Cool World) z dílny režiséra Ralpha Bakshiho, který má, co se vizuálního provedení týče, mnoho společného s o pár let starší americkou kultovní klasikou Falešná hra s králíkem Rogerem (Who Framed Roger Rabbit). Přestože film měl hvězdné obsazení, s Bradem Pittem a Kim Basingerovou v hlavních rolích, a mistrně spojoval animované sekvence s hranými scénami, nikdy se nedočkal valného úspěchu a dodnes zůstává smutně nedoceněný.

Miller také později pracoval na přípravě předprodukce pro dnes už legendární animovaný film Shrek anebo na snímku Maska zrcadla (MirrorMask), na němž se také podílel cenami ověnčený spisovatel a scenárista Neil Gaiman.

Největšího úspěchu se ale dočkal jako ilustrátor příběhů zapadajících do žánrů fantasy a science fiction, kam také patří valná většina jeho portfolia.

Velikán hororu, otec fantasy a bílý trpaslík

V 70. a 80. letech byla malba s fantasy motivy jednou z dominant alternativních kulturních proudů, a konkurence tak byla obrovská. S rychle rostoucí popularitou heavy metalu, který je s fantasy motivy už od svého prvopočátku úzce propojený, na scénu vstoupila řada nových umělců, kteří byli připraveni ukázat světu, co v nich je, a fantastická témata od konce 70. až do začátku 90. let bezpečně kralovala obálkám amerických a anglických hudebních a herních časopisů.

Miller si rychle vytvořil osobitý styl, díky němuž se na tomto přesyceném trhu dokázal prosadit. Ačkoli během let experimentoval s takřka všemi možnými výtvarnými styly, počínaje olejomalbou a konče koláži, jeho specialitou vždy byly černobílé kresby perem a tuší.

Snadno rozpoznatelným a nepřehlédnutelným rysem jeho tvorby je tendence kreslit figury z profilu – jistě pozůstatek jeho dětské fascinace egyptskými hieroglyfy. To společně s až snovou deformací reality, která mísí strojovou geometrii s asymetrií rostlinné přírody, tvoří jádro jeho tvorby.

Tento unikátní přístup se ukázal být klíčem k úspěchu. Miller ilustroval několik edicí díla jednoho z praotců fantasy žánru J.R.R. Tolkiena, což mu otevřelo řadu dalších příležitostí. Vytvářel ilustrace pro řadu hrdinských či karetních her, z nichž je bezpochyby nejznámější celosvětově populární Magic: The Gathering.

Millerova kariéra vyvrcholila, když začal ilustrovat dílo H.P. Lovecrafta, jedné z největších osobností hororového žánru a kultovního amerického spisovatele z první poloviny 20. století. Je známo, že Lovecraft nešetřil na bizarních, místy až groteskních popiscích a slova jako 'nepopsatelné' nebo 'nepředstavitelné' patří mezi běžné výrazy jeho repertoáru.

Ta část Millerovy tvorby, která se dlouhodobě stala tou nejikoničtější, je ovšem jeho spolupráce s předním anglickým fantasy magazínem White Dwarf, neboli Bílým trpaslíkem. Zde opravdu popustil uzdu své fantazii a vytvořil některé ze svých nejlepších kousků.

Ačkoli je dnes Millerovi už 72 let, je stále umělecky aktivní a jednou za čas své fanoušky potěší novým kouskem. Sice nepatří mezi nejznámější jména umělecké tvorby 20. století ani dneška, ale jeho styl (ZDE) je skutečně unikátní a takřka nekopírovatelný. A jako takový bude vždy stát za povšimnutí.

Tagy: Velká Británie zahraničí výtvarné umění fantasy komiksy ilustrace film a divadlo

Zdroje: vlastní