Biorytmy ve válce s ručičkami

Naše tělo funguje podle vlastních hodin — cirkadiánních rytmů, které řídí spánek, vstávání, produkci hormonů a další biologické procesy. Když jednou za půl roku posuneme čas, spánek se zkrátí či prodlouží o hodinu, a to může být pro mnoho lidí šok. Například přechod na letní čas znamená, že „krademe“ tělu hodinu spánku — ráno musíme vstávat dřív a večer světlo „protahuje“ režim. Podle psychologů narušení tohoto přirozeného rytmu vede k únavě, potížím s usínáním a snížené výkonnosti.

Navíc výzkumy v Česku uvádějí, že posun času narušuje spánkový rytmus, oslabuje schopnost organismu se adaptovat a u citlivějších jedinců může vyvolat i deprese. 

Návrat do tmy aneb co dělá zimní čas s naším tělem

Když koncem října otáčíme ručičky zpět, většina lidí si pochvaluje „hodinu navíc“. Jenže to má háček. Zimní čas sice umožní delší spánek, ale zároveň znamená méně světla odpoledne — a právě to má vliv na naši psychiku. Kratší dny a brzká tma mohou vyvolat sezónní únavu, zhoršenou náladu a u citlivějších jedinců i příznaky lehké deprese. Tělo má totiž tendenci reagovat na nedostatek denního světla zvýšenou tvorbou melatoninu, hormonu spánku. Výsledkem je větší ospalost, menší energie a pocit, že „zima už začala“.

Zdravotní potenciál k překvapení

Zatímco většina lidí první dny jen pocítí únavu či malátnost, dopady mohou být i vážnější. Studie z České republiky uvádí, že přechod na letní čas je spojen se zvýšeným rizikem infarktu a dalších kardiovaskulárních onemocnění — uvádí se nárůst i o cca 10 % v důsledku posunu času o hodinu vpřed.

Další reportáž upozorňuje na zvýšený výskyt depresivních epizod po změně času, zejména u lidí s duševními obtížemi a starších osob.

K tomu se přidává vyšší riziko dopravních nehod a úrazů v týdnu po změně času — jednoduchý důsledek menší bdělosti, změněného světla a posunutého režimu. 

Dá se tomu vůbec ubránit?

Posun času nejspíš nezastavíme — ale můžeme se na něj připravit. Tady jsou osvědčené tipy:

• Pár dní před změnou choďte spát každý večer o 10–15 minut dříve, abyste tělu pomohli lépe se adaptovat. 

• Ráno hned otevřete závěsy nebo vyjděte na světlo – ranní expozice slunečnímu svitu pomáhá přenastavit rytmus.

• Pokud máte problémy se spánkem, srdcem nebo náladou, berte změnu času vážně – v týdnu po posunu buďte opatrnější, méně stresu, více odpočinku.

• Dávejte pozor na signály: neobvyklá únava, potíže s koncentrací, zhoršená nálada – to nemusí být jen „normální únava“, ale reakce těla.

Závěrem: Ta jedna hodina „zdánlivě nevinně“ změní více, než by se na první pohled zdálo. Vnitřní hodiny vašeho těla ji registrují jako zásah – a mohou zareagovat unaveností, chutí na méně činnosti nebo dokonce zvýšeným zdravotním rizikem. Když jste na to připravení, můžete tenhle posun zvládnout lépe a být zodpovědní sami k sobě.