Už je to dlouhých 2379 let, co se jeden mladý Řek rozhodl, že se stane stůj co stůj slavným. Dokázat něco velkého bylo na dlouhé lokte, navíc to vyžadovalo i jakési mimořádně schopnosti, jichž se mu zjevně nedostávalo. A tak Hérostratos, jak se onen mladík jmenoval, zapálil 21. července roku 356 před Kristem proslulý Artemidin chrám v Efesu, jeden z pozdějších sedmi starověkých divů světa, postavený kolem roku 550 před Kristem.

Stavba byla sice po ničivém požáru obnovena, v pozdním starověku ale zanikla.

Zapomeňte na Hérostrata

Žhář Hérostratos byl odsouzen k trestu smrti, a aby řecké úřady odradily případné další šílence, kteří se budou chtít proslavit podobným činem, vydaly nařízení přísně zakazující vyslovovat Hérostratovo jméno a odsoudily jej k zatracení památky a věčnému zapomnění. Rodiče to dětem odmala vštěpovaly. Budily je o prý půlnoci a ptali se: „Na koho musíš zapomenout?“ „Na zlosyna Hérostrata,“ odpovídala poslušně drobotina.

Jen díky tomu dodnes známe jméno muže, který zničil jeden ze sedmi divů světa. Jeho čin se stal námětem řady uměleckých děl a psychologie používá termín herostratismus pro chorobnou touhu proslavit se za každou cenu.

Víme tedy, kdo chrám zničil. Ale kdo jej postavil a kdo jej obnovil, to už se nikdy nikdo nedoví.

Samotná Artemis přitom požár přežila bez úhony. Bohyně lovu, Měsíce a ochránkyně matek byla tou dobou na míle daleko, protože měla jiné starosti. Podle pověsti totiž dohlížela na narození budoucího slavného vojevůdce Alexandra Velikého, který přišel na svět přesně téže noci.

Artemidin chrám v Efesu, jeden ze sedmi divů světa | zdroj: Profimedia