Dnes je neděle 22. prosince 2024., Svátek má Šimon
Počasí dnes -1°C Slabé sněžení

Jak se před 57 lety stala z nýmanda lupičská legenda

Jak se před 57 lety stala z nýmanda lupičská legenda
Ronnie Biggs při prezentaci své autobiografie | zdroj: Profimedia

I zločinec se může stát slavným, je-li obzvlášť rafinovaný, povede se mu nějaký nadmíru vypečený kousek, anebo je třeba lupič-gentleman. Před 57 lety si na status mediální celebrity zadělal kriminálník, který přitom byl při proslulé loupeži v podstatě jen podržtaška.

Ve čtvrtek 8. července 1965 kolem třetí hodiny odpoledne uprchli z londýnské věznice Wandsworth čtyři odsouzenci. Přes zeď jim přehodili provazové žebříky, a třebaže byl vyhlášen poplach, vězni jednomu z dozorců sebrali pistoli, použili jej jako lidský štít, aby na ně nemohli střílet ze strážních věží, přehoupli se přes zeď a vzali roha v čekajícím autě.

Velká vlaková loupež

Šlo o dobře připravenou akci, která by možná nebyla ničím víc než trapasem pro britskou justici. Zájem médií ale vzbudil fakt, že jedním z uprchlých vězňů byl jistý 36letý Ronald Biggs – obyčejný zlodějíček, který ale byl jedním ze skupiny šestnácti gangsterů, kteří 8. srpna 1963 přepadli poštovní vlak na trase Glasgow-Londýn a ukradli 120 pytlů s bankovkami v hodnotě nejméně 2,6 milionu liber, což podle dnešní kupní síly zhruba odpovídá necelým čtyřem miliardám korun. Událost vešla do dějin jako slavná - a médii v jistém smyslu obdivovaná - Velká vlaková loupež.

Ronnie Biggs (1929-2013) se ale členem bandy stal jen proto, že potřeboval peníze a požádal jejího vůdce Bruce Reynoldse, aby ho vzal s sebou. Při samotné loupeži nesehrál žádnou významnou roli, sloužil spíš jako podržtaška. Měl navíc sehnat strojvedoucího, který by přepadený vlak byl schopen řídit, což pořádně zvrtal. Dokonce vinou jeho neopatrnosti Scotland Yard bandu brzy vypátral a velkou část pachatelů pochytal – Biggs totiž v úkrytu lupičů na jednom statku zanechal otisky prstů. Soud následně vynesl exemplární tresty odnětí svobody, Biggs a několik dalších dostali 30 let.

Útěk z vězení udělal z chmatáka celebritu

Po útěku z vězení se Biggs dostal přes Antverpy do Paříže, kde si nechal změnit obličej a identitu a kam za ním přijela manželka se dvěma syny. V roce 1966 uprchli do Austrálie, a když ho tady v roce 1970 vypátrali, pokračoval do Brazílie. V Riu de Janiero se mu v roce 1974 dostal na stopu vyšetřovatel Scotland Yardu Jack Slipper, brazilská justice však žádost o vydání zamítla, protože Biggsova zdejší přítelkyně, tanečnice z nočního klubu, byla těhotná.

Díky bulvárním médiím se stala z obyčejného chmatáka rázem celebrita a div ne hlava celého přepadení vlaku. A Biggs toho jaksepatří využil a ze svého života na útěku vytloukal kapitál, jak to jen šlo. Dělal reklamu na poplašná zařízení proti vloupání, za poplatek jste mohli k němu na zahradu přijít na grilovačku, nazpíval písně se Sex Pistols a Die Toten Hosen, navštěvovaly jej známé osobnosti, dával rozhovory a prodával svůj příběh, kde se dalo. Dokonce se v přístavu v Riu drze zúčastnil večírku na britské fregatě HMS Danae, což je přísně vzato britské území. Královské námořnictvo však z ohleduplnosti k brazilské vládě gangstera nezatklo, třebaže na něj byl stále vydán platný zatykač.

V roce 1981 Biggse uneslo několik bývalých vojáků, kteří se jej pokusili násilím odvézt do Velké Británie, aby získali vypsanou odměnu. U Barbadosu je ale zadržela pobřežní hlídka a poslala Biggse zpět do jeho adoptivní vlasti.

V roce 1993 byl Biggs finančně na mizině. Teprve v květnu 2001 se ale dobrovolně vrátil do Velké Británie (cestu soukromým letadlem mu zaplatil bulvární deník The Sun) a vydal se do rukou spravedlnosti. Věděl, že skončí za mřížemi, ale doufal, že se mu ve staré vlasti dostane lepší zdravotní péče, než jakou by měl na svobodě v Brazílii. Po osmi letech ve vězení byl v srpnu 2009 propuštěn těsně před svými 80. narozeninami. Tou dobou už byl vážně nemocen a v prosinci 2013 zemřel. V březnu téhož roku zemřel bez velkého zájmu médií i Bruce Reynolds, hlava celé vlakové loupeže. Většina ukradených peněz nebyla nikdy nalezena.

Zdroje:
Vlastní