Médové a Lýdové žijící na území dnešního Turecka se rozhodně v lásce neměli. Je to už víc než dva a půl tisíce let, takže skutečnou příčinu se asi nedovíme. Mohlo jít o sporné území mezi oběma říšemi, ale také o něco úplně jiného. Podle řeckého historika Hérodota seřval médský král Kyaxarés jakési najaté lovce, kteří si dovolili vrátit se domů bez kořisti. Aby mu dokázali, že přece jen něco ulovit dokážou, zabili mu syna. Před královým hněvem pak utekli do sousední Lýdie, a když je tamní král Alyattés II. odmítl vydat, vypukla válka.

Obě říše válčily dlouhých šest let bez jasného výsledku, až přišla památná bitva u řeky Halys (dnešní Kızılırmak) 28. května 585 před Kristem.

Tehdy se uprostřed bojů krajina za bílého dne nečekaně zahalila na několik minut tmou. Vyděšení bojovníci si zatmění Slunce vyložili jako znamení bohů, složili zbraně a uzavřeli příměří. To pak ještě stvrdili svatbou královských potomků a dohodli se, že řeka Halys bude napříště hranicí mezi oběma říšemi.

Thalétova předpověď jako zrod moderní vědy?

Jelikož astronomové dokážou určit data minulých zatmění Slunce, je tato bitva považována za nejstarší historickou událost, jejíž datum je známo s naprostou přesností. Může jít zároveň také o nejstarší předpovězené zatmění v dějinách lidstva. Podle Hérodota totiž zatmění předem vypočítal filozof a matematik Thalés z Milétu na základě studia pohybu nebeských těles.

O Thalétově předpovědi se zmiňuje i Cicero nebo Plinius starší. Někteří experti to ale dnes vzhledem k tehdejším možnostem do jisté míry zpochybňují a domnívají se, že se Thalés možná trefil spíše tak trochu náhodou. Kromě toho zatmění podle dnešních propočtů nastalo k večeru, což je doba, kdy se tehdy obvykle nebojovalo. Zajímavé také je, že Hérodotos sice popsal bitvu, její průběh i pravděpodobné příčiny, ale zapomněl se jaksi zmínit o tom, kde přesně se odehrála.

Ať tak či tak, spisovatel Isaac Asimov označil Thalétovu předpověď za "zrod vědy".

Řeka Halys ale v dějinách sehrála ještě jednu roli. Lýdský král Kroisos (syn zmíněného Alyatta II.) se o pár desítek let dotázal delfské věštírny, zda má zahájit válku s perským králem Kýrem II. Věštba zněla jasně: "Překročíš-li řeku Halys, zničíš velkou říši.“ Kroisos nepostřehl mazanou dvojznačnost předpovědi, vyložil si to jako pokyn k útoku - a prohraná bitva u Pterie v Kappadokii přinesla zkázu jeho vlastní říši. Zhruba ve stejné době pak podlehli Peršanům i Médové.

Po Kroisovi a jeho Lýdském království nám ovšem zůstalo alespoň rčení „bohatý jako Krésus“.