Když se na něj následně snesla kritika, že má v textu chyby, reagoval na to po svém: "Radši vyrazíme klín klínem: Podporuji Ladislava Jakla do senátu. Byl by jistě neúplatným, svobodomyslným a pravicovým senátorem. Ty, které rozčiluje, že kandiduje s podporou SPD – v principu rozčiluje, že vůbec kandiduje," uvedl na svém facebookovém profilu.

Klaus si jede svou. Ve svých komentářích se neohlíží na fakta a stejně tak jeho názory jsou ne vždy v souladu s postoji a programem strany, za kterou byl zvolen do sněmovny. Otázka je, co bude dál. Bývalý poslanec, hejtman a ministr zemědělství za ODS Petr Bendl už Klause vyzval, aby zvážil, zda jeho působení ve straně je vzájemně prospěšné a zda by nebylo lepší ODS opustit.

Naschvál osamělého bojovníka 

Ostatní představitelé strany jsou zatím ve svých vyjádřeních smířlivější a zdá se, že vyčkávají, jak se k celé věci postaví samotný Klaus, až se s ním potkají. Ostřeji se vyjádřil například místopředseda občanských demokratů Martin Kupka, který pro iRozhlas uvedl, že Klaus svou podporou Jakla jde proti postojům a zájmům ODS a že to od něj vypadá trochu jako naschvál.

Jestli někdo dělá své straně naschvály, těžko do ní může zapadnout a mít se svými spolustraníky dobré vztahy. Klaus mladší tak opravdu v ODS zatím působí jako osamělý bojovník, který prosazuje především svůj vlastní program. Hraje si na svém písečku a hledí si jen toho, aby byl dost vidět a slyšet. Na své voliče cílí přímo a pěstuje si tak svoji voličskou základnu.

Z dlouhodobého hlediska ovšem nemá jinou možnost, než u občanských demokratů získat větší vliv a dostat se do jejich vedení anebo je opustit. Zatím se zdá být pravděpodobnější druhá možnost. Současné rozpory, kdy si Klaus vysloužil kritiku od řady politiků ODS třeba od poslankyně a odbornice na obranu Jany Černochové, to potvrzují. V této chvíli je to však dosti předčasný scénář.

Klausovou strategií doposud bylo nabalit na svou osobu dostatek voličů, kteří půjdou za jeho postoji, což současně posílí jeho pozici ve straně, zároveň to však vyvolává střety. Jak si ale vyložit jeho podporu Ladislava Jakla kandidujícího do senátu za Okamurovu SPD?

Zajímavě to interpretovala s Klausem už dříve spolupracující poslankyně za ODS Zuzana Majerová Zahradníková, která pro iRozhlas uvedla, že jeho podpora Ladislava Jakla je naprosto logická, protože každý by přece podpořil "dobrého rodinného přítele, člověka, kterého dokonale zná" a jakékoli jiné jednání by bylo "falešné a lživé". Vskutku klausovské obraty. Následně ale dodala klíčovou myšlenku: "Mě spíše mrzí, že je pravice stále roztříštěná a že pravičáci ze všech myšlenkových směrů nejsou sdruženi pod jedním širokým křídlem ODS".

Napomenutí od spolustraníků  

Možná právě to se skrývá za Klausovým "naschválem". Jeho skrytou ambicí může být přivést pravičáky Jaklova střihu pod střechu ODS, tak aby už zkrátka nemuseli kandidovat za Okamuru, ale za občanské demokraty. Neznamená to však udělat z ODS širokou platformu, jak tvrdí Majerová Zahradníková, nýbrž ji ideově posunout. A to se neobejde bez střetu různých představ o tom, jakou politiku by strana měla dělat, a samozřejmě bez konfliktu těch, kteří je prezentují.

Podpora Jakla tak pro Klause může být testem, aby zjistil, jak silnou pozici v ODS má, jak velký tlak na něj bude vyvíjen po jeho komentáři o českých vojácích v Afghánistánu a podpoře konkurenčního kandidáta do horní komory a naopak jakého se dočká zastání.

Poslanecký klub ODS má o Klausových výrocích jednat tento týden ve středu. Podle poslankyně Miroslavy Němcové by se k tomu mělo vyjádřit i vedení strany. Takže se ještě ukáže, jak výrazné napomenutí si Klaus od svých spolustraníků vykoleduje. Je možné, že to ovlivní jeho další kroky.

Zneužívaní občanští demokraté 

Jaké možnosti má? Kdyby z ODS odešel, mohl by se po vzoru Ladislava Jakla domluvit s Okamurou a v budoucnu za něj třeba kandidovat do senátu. To zní ale spíše jako krizová varianta než něco, co by reálně mohlo uspokojit Klausovy ambice. A dělat kariéru přímo v SPD? Těžko si představit, že by ho tam jeho předseda snesl. Přece jen Svoboda a přímá demokracie je pro dva takové kohouty příliš malá.

Okamura má své zkušenosti s rebely z Úsvitu, napodruhé tak bude určitě velmi opatrný, aby si do partaje pustil někoho, kdo by ho mohl zastínit, navíc někoho s mocenským apetitem a jménem Klaus.

SPD je svého druhu Okamurovým lukrativním politickým byznysem, proto jen tak nedovolí, aby jeho podnikání někdo ohrozil a začal mu v hnutí dělat konkurenci. Stačí připomenout, jak odmítl společnou kandidaturu s SPOZ do sněmovních voleb, kterou prosazoval prezident Miloš Zeman.

Zároveň Klaus si asi také nevystačí jen s teplým místečkem ve sněmovně či v senátu. Překvapilo by, kdyby nechtěl mít významnou politickou platformu, pomocí které by mohl prosazovat své postoje a mít reálný politický vliv. Bez ní se rovněž jen těžko stane třeba ministrem školství, leda dočasně v nějaké úřednické vládě. To ho nakonec může motivovat i k tomu, aby v ODS zůstal, a hned po prvním vážnějším konfliktu ji neopouštěl.

Druhá možnost by byla založit si novou partaj, jakousi českou obdobu Alternativy pro Německo a pokusit se vyfouknout část voličů ODS a část Okamurovi. Takový podnik má však celou řadu rizik a záleží, jestli se Klausovi do něj bude chtít. Případně se do něj může pustit, až nazraje čas a bude mít jistotu, že v ODS mu už pšenka nepokvete a do té doby může zvyšovat svůj voličský potenciál.

Občanští demokraté by si měli uvědomit, že je vlastně zneužívá. A když stranu časem neovládne, nebude už protikandidáta ODS jen podporovat, ale postaví se proti ní sám.