Zajímavá podívaná, která si získala značnou pozornost českých sociálních sítí, se odehrála ve čtvrtek v České televizi a krom hromady zbytečných vtípků a laciných výkřiků do tmy otevřela i zajímavou diskusi na téma vyváženosti názorů v ČT.

"Tyhle lidi dáme úplně stranou a dáme hlas tady tomu pánovi, kterého sice nevidím, ale vím z nějaké staré fotografie, že má koňský ohon na hlavě. A z toho snad mám uzavřít, že má autoritu mluvit o tom, co je dobré pro USA?" zaznělo minulý týden v pořadu Události, komentáře z úst profesora historie a mezinárodních vztahů Bostonské univerzity Igora Lukeše na adresu bývalého poradce prezidenta Václava Klause Ladislava Jakla, když se oba pánové střetli nad tématem současné politiky USA.

Český internet pochopitelně nejvíc zaujal právě Lukešův výrok o Jaklově "koňském ohonu" a profesor za to, že neudržel nervy na uzdě a začal zmiňovat oponentův vzhled, dostal na sociálních sítích celkem oprávněnou sodu. I když jí bylo zbytečně moc, a naprosto tak zakryla to mnohem důležitější, co bychom si z této události měli odnést.

Lukeš totiž mimo jiné také ve svém rozhořčení řekl, že "dáme čtyři minuty pravdě, čtyři minuty lžím, a divák potom pokrčí rameny a říká: 'Tak vidíte, ono je to složité, pojďme se raději dívat na fotbal'," což je mnohem zajímavější a důležitější téma, o němž bychom měli v tomto případě mluvit.

Pět minut pro Žida, pět minut pro Hitlera

Ano, je hezké, že tolika divákům jde o to, aby debata v televizi byla civilizovaná, a zpraží diskutujícího, který prakticky zaútočí argumentem "ad hominem". Nějak víc o tom mluvit je ale zbytečné. Za zamyšlení stojí spíš to, jestli mají lidé jako Ladislav Jakl vůbec co pohledávat v podobných odborných diskusích.

Ve spojení s tímto "umělým" vyvažováním diskusí se často používá označení "pět minut pro Žida, pět minut pro Hitlera". To je pochopitelně poněkud přitažené za vlasy, a navíc argument "ad Hitlerum" se nikdy nedá brát moc vážně a už dávno není ani vtipný.

Mnohem lépe by v takovém případě sedlo přirovnání k podobné nedávné diskusi, kdy se v pořadu Českého rozhlasu střetli astronom a astrofyzik Jiří Grygar a vyznavač teorie ploché Země Vladimír Bača. Ano, to se skutečně stalo a skutečně existují lidé, kteří dnes věří tomu, že je Země plochá.

Připadá vám absurdní, že se proti vědci, který se tématu věnuje většinu života, postaví v duelu člověk, který v rámci svých argumentů, jež často vycházejí z jeho osobních pocitů, popírá tvrzení jakýchkoliv autorit, a vlastně tak naráží na obrovská celospolečenská spiknutí? Se střetem Igora Lukeše a Ladislava Jakla to nebylo moc jiné.

Troll se zálibou ve spikleneckých teoriích

Ladislav Jakl je něco mezi internetovým trollem, který si libuje v záměrně šokujících a provokativních vyjádřeních, a vyznavačem konspiračních teorií, jenž má slabost pro různé spiklenecké příběhy. To se moc krásně projevilo právě i v pořadu Události, komentáře, bohužel ale k sobě většinu pozornosti přitáhla hláška o "koňském ohonu".

Zatímco v Událostech, komentářích Lukeš ve svých výrocích vycházel z tvrzení odborníků a autorit, Jakl zde šel cestou chorobného popírače se "selským rozumem", který na základě svých pocitů všechno zpochybní, jak se mu to zrovna hodí do krámu.

Třeba hláška o tom, že je za vším jedno velké spiknutí a za vším v USA stojí takzvaný Deep State, který jde tvrdě proti Donaldu Trumpovi, a proto by prezident USA měl raději víc věřit ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi, než všem americkým tajným službám. To je opravdu tvrzení jak vystřižené z těch nejšílenějších konspiračních webů.

Do toho se Jakl ještě předvedl s řadou moc krásných ulítlých hlášek o tom, jak zpravodajská agentura Reuters jsou podle něj aktivističtí novináři, že kdyby média nebo Evropané v minulých sto letech volili amerického prezidenta, tak by to určitě nikdy nebyl republikán, nebo že USA za posledních pár desítek let na světě svrhly na sto režimů. To vše samozřejmě bez jediného podkladu svých tvrzení - tím je v jeho případě většinou pouze jeho osobní "pocit".

Proti všem!

Laciným provokatérem, který se až pozérsky rád vymezuje proti hlavnímu proudu a autoritám, byl ostatně Ladislav Jakl vždycky. Nikdy nešel moc daleko pro šokující prohlášení, nebo i urážky. Vzpomeňme si například na to, když prohlásil, že volební právo žen byla chyba, která způsobila rozpad rodin. Když se ostře pouštěl do cyklistů. Když poskytl rozhovor do knihy Deset tisíc extremistů pro neonacistu Roberta Fürycha. Nebo když se urputně zastával nacionalisty Ladislava Bátory.

Za připomenutí určitě stojí i jeho rozvíjení konspiračních teorií kolem chemických útoků v Sýrii v roce 2013, kdy je označil za "mimořádně odporné vrtění psem", které slouží USA jako záminka k prosazování jejich mocenských plánů. Nakonec Američané tehdy ještě v čele s prezidentem Barackem Obamou na Sýrii nezaútočili. O to se postaral až později Jaklův oblíbenec Donald Trump, který si za to s podivem od bývalého poradce Václava Klause moc ostré kritiky nevysloužil.

Že není Jakl schopný normální diskuse s odborníky, kde by se většinu času oháněl něčím jiným, než svými názory postavenými na pocitech a dojmech, a argumentoval jinak, než hláškami jako "všichni přece vědí, že", ukázal i loňský rok v duelu v DVTV s právničkou Hanou Marvanovou.

Rozhovor je pětadvacetiminutové utrpení, kde Jakl ve stylu největšího burana neustále skáče Marvanové do řeči a většinu času se snaží svým "selským rozumem" vykládat právo a slovíčkařit s pevnými termíny. Nakonec si neodpustí ani své oblíbené strašení spiknutím, že podle něj Českou televizi tajně ovládá uzavřená skupinka lidí.

Mimochodem své buranské chování Jakl předvádí často a evidentně rád. Opět si stačí vzpomenout na to, kdy německého europoslanece Jo Leinena kritizujícího Václava Klause nepřímo označil za nacistu smskou "panu poslanci Leinenovi se asi stýská po Protektorátu". Případně kdy během prvních přímých prezidentských voleb velmi lacině změnil populární píseň "Známka punku" tak, aby ponižovala Karla Schwarzenberga a vysmívala se jeho vadě řeči, nebo ho až bolševickou rétorikou soudila dle jeho předků, kteří se zapletli s nacismem.

Legitimizace lží

Tohle všechno jsou ale samozřejmě svým způsobem drobnosti a nedá se kvůli tomu na Českou televizi přímo zlobit, že si člověka, jako je Jakl, zve do studia. Ač se samozřejmě dá na základě toho všeho zpochybnit jeho kompetence pro podobné diskuse, jako byl čtvrteční duel v Událostech, komentářích, a v pořadu jako Máte slovo Michaely Jílkové by mu to rozhodně slušelo mnohem víc.

Největší problém nastává, když se člověk podívá, kde krom ČT na Ladislava Jakla ještě může narazit. Články bývalého Klausova poradce se totiž objevují i na konspiračním webu Protiproud, který provozuje Jaklův bývalý kolega z kanceláře prezidenta republiky Petr Hájek.

Protiproud je jedním z těch nejvýraznějších a nejšílenějších dezinformačních webů, na které se u nás dá narazit. Je libo článek o tom, že za Islámským státem stojí Židé? Samozřejmě, je tu! Chcete si přečíst o tom, že Václav Havel se měl stát antikristem, kterého si vyvolily síly Zla, ale zastavil ho Václav Klaus vedený silami Dobra? Není problém, tohle je oblíbené téma samotného Petra Hájka, který o tom dokonce vydal knihu.

Dále tu najdete konspirační evergreeny, jako že očkování způsobuje autismus (o tom píše především Hájkova dcera Erika Hájková, vášnivá propagátorka alternativní medicíny), chemtrails, tedy utajované rozprašování látek z letadla na nevědoucí občany, tvrzení, že útok 11. září byla práce samotných Američanů, a podobné věci, z nichž by jednomu pukla hlava.

A do toho všeho se tu dá narazit i na články Ladislava Jakla, které se svými košatými titulky jako "Globální pakt OSN o migraci: Nacismus 2.0. Šílený plán na přeměnu našeho světa. Probudí se evropská veřejnost? Eugenika 21. století se právě aplikuje. Smlouva s ďáblem je předběžně schválená. Podepíšeme ji?" nebo "Řinčení zbraněmi: Budou na Sýrii padat humanitární hodnoty? Důkazy nejsou - a nebudou. Útok na civilisty nemá nejmenší logiku. Zájmy USA na úkor a náklady celého světa. Co se dělo na půdě OSN? Zastavte to!" vlastně perfektně zapadají do celého toho krásného internetového obludária.

Tohle je už něco, co se České televizi odpustit nedá. Člověk, jehož texty se objevují na vylhaném webu propagujícím teorie o iluminátech, židovských spiknutích a otevřeně propagujícím rasistické, homofobní a podobné názory, nemá mít v diskusi ve veřejnoprávním médiu místo.

Ano, sám Ladislav Jakl rozhodně není nějakým šíleným vyznavačem konspiračních teorií, o to je ale nebezpečnější, protože funguje jako spojnice mezi světem seriózních médií a světem dezinformací. Je vlastně takovým trojským koněm dezinformačních webů. Ve chvíli, kdy mu ČT dává prostor jako serióznímu komentátorovi politického dění, nepřímo tak přes něj propaguje a legitimizuje i Protiproud, což je nepřípustné, nebezpečné a dít by se to určitě nemělo.