Syn českého exprezidenta a expremiéra bude kandidovat v podzimních volbách do sněmovny na třetím místě pražské kandidátky ODS. Právě hlavní město Praha je tradiční baštou ODS. Strana zde pravidelně už od sněmovních voleb v roce 1996 ve srovnání s ostatními kraji získává nejlepší výsledek z celé republiky, i když celkově jí čísla rok od roku klesají a ani hlavní město není výjimkou. Ještě v roce 2006 to bylo 48,32 procenta, o čtyři roky později už jen 24,79 procenta a v roce 2013 dokonce pouhých 11,99 procenta.

Bývalý ředitel soukromého gymnázia PORG Václav Klaus junior si myslí, že ODS se musí pokusit volby v Praze vyhrát a získat kolem 19 procent hlasů. Celostátně je podle něj reálné dosáhnout 13, 14 procent. Pro Klause je samozřejmě výsledek v Praze klíčový.

Pokud se chce v budoucnu ucházet za ODS o ministerské křeslo a funkce ve straně, musí patřit mezi ty, kteří Občanskou demokratickou stranu v hlavním městě přivedou k co nejlepšímu výsledku. Kromě toho musí být zvolen poslancem a nejlépe získat i velké množství preferenčních hlasů. Jednoduše řečeno měl by obdržet silný mandát a dokázat, že je pro ODS přínosem.

Kníže už nezabere

Přitom dvoje poslední volby do sněmovny vyhrála v Praze TOP 09, v roce 2010 s 27,27 procenta a o tři roky později s 23,03 procenta. Třetí výhra v řadě se už v letošním roce od strany Miroslava Kalouska neočekává, přestože by její jedničkou na pražské kandidátce měl být opět Karel Schwarzenberg. Větším soupeřem pro ODS tak v hlavním městě bude hnutí ANO, které zde v roce 2013 získalo 16,46 procenta a výrazně zaostávalo za TOP 09.

Zajímavé je, že pražský výsledek hnutí ANO byl druhý nejhorší ze všech krajů a to navzdory tomu, že na prvním místě kandidátní listiny figuroval sám Andrej Babiš, na druhém byla profesorka Helena Válková a na třetím bývalý rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. Čtvrtý nejhorší výsledek mělo hnutí ANO v Jihomoravském kraji, kde byl jedničkou herec Martin Stropnický, který má nově vést Babišovo uskupení do voleb právě v Praze.

Ve srovnání s rokem 2013 bude letos pravděpodobně situace v Praze více rozdrobená. Na vítězství tak skutečně může stačit pouhých 19 procent hlasů, o nichž hovoří Václav Klaus mladší, který se svými ambicemi netají. Aby je však mohl realizovat, musí v Praze předvést přesvědčivý výsledek.

Pokud by v letošních volbách poprvé v některém kraji uhrála ODS lepší výsledek než v Praze, nebyla by to pro Václava Klause juniora vůbec dobrá vizitka. Vysoká očekávání budí i počet preferenčních hlasů, který zde získával jeho otec.

Nedostižný Klaus starší

V roce 1998 jich bylo více než 45 tisíc, o čtyři roky později pak necelých 30 tisíc. Byť v roce 1996 v tehdejším Severomoravském kraji Václav Klaus starší získal dokonce necelých 55 tisíc preferenčních hlasů. Jeho syn sází na jistotu a raději kandiduje v Praze. Laťka je ovšem vysoko a obstát nebude snadné.

Klaus junior je sice snad nejviditelnější politik, jakého dnes ODS má, ale jeho výroky jsou natolik agresivní a jdoucí ode zdi ke zdi, že mnoho lidí zároveň svojí vypjatou rétorikou odrazuje.

Do karet mu hraje stav, ve kterém se ODS nachází celostátně. Svědčí o něm i dohoda o spolupráci s marginální Stranou soukromníků České republiky. Na kandidátních listinách ODS se má objevit přibližně čtyřicet kandidátů Soukromníků.

V rámci volební kampaně budou strany vystupovat pod názvem: "ODS s podporou Soukromníků". Občanská demokratická strana se tak podle svého předsedy Petra Fialy snaží o integraci pravice. Spolupráce se Soukromníky, jejichž význam je mizivý, ve skutečnosti ale žádným integračním krokem není.

Není moc pravděpodobné, že Soukromníci přinesou Občanské demokratické straně nové voliče. Je možné, že občanští demokraté tak získají čtyři desítky velmi kvalitních kandidátů, žádná hvězdná jména však zatím na veřejnost nepronikla. Nejsilnějším motivem ke spolupráci tak může být snaha být zadobře s podnikatelem a senátorem Ivem Valentou, který Soukromníky masivně financuje a stejně tak je i důležitým sponzorem ODS. 

Strana, kterou založil Václav Klaus starší, stojí na rozcestí. Bezprostřední hrozba zániku nebo odchod z Poslanecké sněmovny jí sice nehrozí, musí si však odpovědět na otázku, jaký je do budoucna hlavní smysl její existence.

Často se o ní hovoří jako o transformační straně, která svůj úkol splnila a proto zájem o ní ochabl. To je zřejmé i z množství preferenčních hlasů, kterých dosahoval Klaus senior, a z toho, jak jeho podpora postupně slábla. Transformace dávala jemu i ODS vítr do plachet. Ten však ustal.

Strana se nyní hledá, i tak je ovšem v pohybu. Svědčí o tom také fakt, že jednička pražské kandidátky z roku 2013 Miroslava Němcová a uchazečka o post premiérky po Petru Nečasovi se letos nestala krajskou lídryní ani na Vysočině.

Personální prázdno 

ODS se tak loučí s tvářemi, které s ní ještě donedávna byly spojované. Jejím předsedou je politolog Petr Fiala, který se členem strany stal až v listopadu 2013. Jeho role krizového manažera se zdá být přechodná. Fiala sice hovoří o tom, že je třeba zastavit a vyměnit levicově populistickou vládu, ale říká to tónem, jakým Karel Höger vyprávěl příběhy o pejskovi a kočičce. Ne každý zkrátka umí burcovat před populisty a socialisty dostatečně přesvědčivě.

Za zády Fialy tak vykukuje Václav Klaus junior. Nikdo další na obzoru není. Klaus mladší nyní potřebuje dosáhnout jednoznačného volebního úspěchu, který by ho opravňoval současné vedení ODS kritizovat a ucházet se o místo v jeho čele.

Je smutné, že Občanská demokratická strana zřejmě nebude mít na výběr: buď další přešlapování a nebo dát šanci Klausovi mladšímu a jeho směsi konzervatismu a nacionalismu. Své voliče si taková politika asi najde, ale aby se s ní ODS znovu stala silnou politickou stranou z časů Klause staršího a navíc integrovala rozdrobenou pravici? Se současnou Klausovo rétorikou sotva. Pozornost na sebe strhne, to jistě, ale svými řečmi o zelené a genderové totalitě mnohé spolehlivě odradí.