Dnes je úterý 19. března 2024., Svátek má Josef
Počasí dnes 6°C Polojasno

Komentář: Zeman mlčí ve chvíli, kdy by měl správný prezident promluvit

Komentář: Zeman mlčí ve chvíli, kdy by měl správný prezident promluvit
Poněkud hořký je i fakt, že ke vpádu tanků Varšavské smlouvy prezident sice mlčí, ale mít proslov na sjezdu KSČM v Nymburku mu přišlo jako dobrý nápad. | zdroj: Profimedia

Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy je, jak se zdá, pro prezidenta Miloše Zemana velmi citlivé téma, o němž nerad mluví. Proto se i letos 21. srpna nedočkáme od hlavy státu žádného projevu k 50. výročí "osvobození". Je to vhodná chvíle, aby prezident mlčel? 

Zemanovo mlčení v tento den se stalo prakticky tradicí. Obdobně jako bývalý prezident Václav Klaus si ani současný pán Hradu s veřejným připomínáním této důležité a tragické historické události příliš hlavu neláme. V případě letošního kulatého výročí se ale nad Zemanovým předem avizovaným mlčením pohoršila značná část lidí.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček již tradičně na svém twitterovém účtu Zemanův postoj svým svérázným způsobem obhajuje. "Žádný projev se nechystá. Pan prezident byl odvážný v době, kdy odvaha nebyla levná. A to je mnohem cennější než tisíc projevů po padesáti letech," vysvětlil letos Ovčáček prezidentovi pohnutky.

"Svůj odvážný projev už pan prezident pronesl. Když za počínající normalizace prohlásil, že nesouhlasí s okupací. Za tento postoj byl vyhozen z práce, z Vysoké školy ekonomické. Takový projev vydá za tisíce čistě formálních a neupřímných proslovů, které 21. 8. jistojistě zazní," dodal rovněž mluvčí.

Obdobně státní úředník hájil svého šéfa i před dvěma lety, kdy pro server Echo24.cz zdůraznil trable, které Miloši Zemanovi okupace přinesla: "Pan prezident dává přednost tiché vzpomínce. 21. srpen měl pro něj těžké důsledky. Třikrát byl za normalizace komunisty kvůli svobodným politickým postojům vyhozen z práce. Naposledy těsně před listopadem 1989."

Zvláštní je, že tuto svou nepsanou zásadu mlčet Zeman porušil například v roce 2013 u příležitosti 45. výročí a 21. srpna o okupaci řečnil. Ač samozřejmě jako obvykle po svém a zaměřil se především na ostrou kritiku tehdejšího prvního tajemníka KSČ Alexandera Dubčeka, prezidenta Ludvíka Svobody a dalších.

Těžko říct, proč zrovna tehdy se prezident neoddal tiché vzpomínce, jak je to podle jeho mluvčího správné. Každopádně kromě toho, že před pěti lety Zeman promluvil k příležitosti šedesátého osmého, působí Ovčáčkova obhajoba jeho aktuálního mlčení absurdně.

Poněkud hořký je i fakt, že ke vpádu tanků Varšavské smlouvy prezident sice nic neřekne, ale mít proslov na sjezdu KSČM v Nymburku mu přišlo jako dobrý nápad. Přestože jde o stranu, ve které dodnes najdeme tvrdé stalinisty adorující komunistický totalitní režim.

Zemanovo selhání

Z lidského hlediska by postoj Miloše Zemana byl naprosto pochopitelný, kdyby nešlo o prezidenta České republiky. Bylo by úplně v pořádku, aby si občan Miloš, který okupaci zažil a zkomplikovala mu život, celou událost připomínal v soukromí mimo masové akce, kde se pokládají věnce a řeční. Mít takový přístup jako občan je normální. Jako prezident je to ale něco úplně jiného.

Úřad prezidenta je pro nás především symbolem a měl by nám v takovýchto případech jít příkladem, ne se ponořit do soukromí a obklopit se mlčením. Prezident má především sloužit lidu, ne sobě. Ne nadarmo stojí v prezidentském slibu: "Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Když ale Zeman naprosto rezignuje na připomínání důležitých událostí naší historie, protože je to pro něj údajně především osobní a citlivá záležitost, tak tím slouží jen a pouze sobě a neplní prezidentskou povinnost.

Pro prezidenta by měla být samozřejmost připomínat lidu jeho historii, vzpomínat na oběti tragických událostí. Měl by v takových příležitostech stát hrdě v čele a společným vzpomínáním spojovat společnost. Prezident nemá podporovat mlčení a zapomínání, to si prostě ve své funkci nemůže dovolit a pokud tak činí, tak ve svém úřadu selhává.

Český prezident samozřejmě není pouze jen "pokladač věnců", jak se o úřadu někdy s dávkou sarkasmu mluví. Být pro občany symbol je ale stále zásadní součástí jeho funkce. Kdo jiný by měl na prvním místě připomínat Česku jeho historii a bojovat za to, abychom nezapomněli?

Nakonec to vypadá, že když se Zeman rozhodl nechat Čechy s jejich historií na holičkách, tak nás budou muset zachraňovat východní sousedi. Česká televize se tak rozhodla vyjít vstříc lidem, kteří si na sociálních sítích stěžovali, a živě k 50. výročí okupace odvysílá projev slovenského prezidenta Andreje Kisky.

Zdroje:
Vlastní