Dnes je čtvrtek 29. září 2022., Svátek má Michal
Počasí dnes 14°C Dešťové přeháňky

Systém rozpoznávání tváře bude v Íránu fízlovat ženy, zda nechodí bez hidžábu

Systém rozpoznávání tváře bude v Íránu fízlovat ženy, zda nechodí bez hidžábu
Íránky během Národního dne hidžábu a cudnosti | zdroj: Profimedia

Íránská vláda má v plánu ve veřejné dopravě využívat technologii rozpoznávání obličejů, aby identifikovala ženy, jež nedodržují přísné nařízení, které se týká povinného nošení hidžábu, tedy šátku, jímž si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena a dekolt.

Tajemník íránského úřadu pro podporu ctnosti a prevenci neřestí v nedávném rozhovoru oznámil, že íránská vláda plánuje využívat sledovací technologii vůči ženám na veřejných místech. Děje se tak poté, co konzervativní prezident Ebráhím Raísí 15. srpna podepsal nový dekret, který ještě více zpřísňuje, jak se ženy v islámské republice mohou oblékat. Podle nařízení bude porušení pravidel trestáno pokutou, zatímco vládní zaměstnankyně dostanou výpověď, pokud jejich profilové fotky na sociálních sítích nebudou odpovídat islámským zákonům, píše britský list The Guardian.

V Íránu od islámské revoluce z roku 1979 zákon ženám ukládá nosit na veřejnosti hidžáb. V průběhu let však mnoho íránských žen toto pravidlo porušilo a zároveň posunulo hranice toho, co představitelé íránských úřadů považují za přijatelné oblečení.

Nové nařízení vstoupilo v platnost měsíc po Národním dni hidžábu a cudnosti, který vyvolal rozsáhlé protesty žen, jež na sociálních sítích sdílely videa, na nichž se objevují v ulicích, autobusech a ve vlacích bez pokrývky hlavy. Íránské úřady na protesty v posledních týdnech reagovaly zatýkáním, zadržováním a vynucováním doznání v televizi.

„Íránská vláda si již dlouho pohrává s myšlenkou využívat rozpoznávání obličejů k identifikaci osob, které porušují zákon,“ uvedla Azáde Akbaríová, která je výzkumnou pracovnicí na Twentské univerzitě v nizozemském Enschede. „Režim kombinuje násilné ‘staromódní’ formy totalitní kontroly převlečené do nových technologií,“ dodala.

Některé z žen, které byly zatčeny za porušení nového nařízení, byly identifikovány poté, co byla na internetu zveřejněna videa zachycující, jak jsou ve veřejné dopravě obtěžovány kvůli tomu, že neměly správně nasazený hidžáb. Osmadvacetiletá Sepíde Rašnová byla zatčena poté, co se na sociálních sítích rozšířilo video, ve kterém kvůli „nevhodnému oblečení“ čelí nadávkám spolucestující. Tu pak další spolucestující vytlačí z autobusu. Podle skupiny pro lidská práva Hrana byla Rašnová po zatčení zbita a následně donucena omluvit se v televizi cestující, která jí nadávala.

Nejde přitom o první podobný případ. V roce 2014 bylo šest Íránců - tři muži a tři ženy - odsouzeno k jednomu roku vězení a 91 ranám bičem poté, co video, na němž v Teheránu tančí na píseň Happy od Pharrella Williamse, získalo více než 150 000 zhlédnutí.

Od roku 2015 íránská vláda postupně zavádí biometrické průkazy totožnosti, jejichž součástí je čip, který uchovává údaje, jako jsou snímky oční duhovky, otisky prstů a snímky obličeje. Výzkumníci se obávají, že tyto informace budou nyní spolu s technologií rozpoznávání obličejů využívány k identifikaci osob, které porušují nařízení ohledně oblékání, a to jak na ulicích, tak v kyberprostoru.

„V této národní bance biometrických údajů je nyní velká část íránské populace, protože mnoho veřejných služeb začíná být závislých na biometrických průkazech totožnosti,“ řekla Akbaríová. „Vláda tak má přístup ke všem tvářím; ví, odkud lidé pocházejí, a může je snadno najít. Osoba na virálním videu může být identifikována během několika sekund,“ dodala.

„Ebráhím Raísí je skutečný ideolog,“ řekla Annabelle Srebernyová, emeritní profesorka Centra íránských studií na londýnské univerzitě SOAS. „Írán čelí strašlivým ekonomickým a ekologickým problémům. Míra inflace sice nyní dosahuje 50 procent, ale vláda se rozhodla zaměřit na práva žen,“ pokračovala. „Myslím si, že je to nedílná součást selhávající vlády, která tyto obrovské infrastrukturní, ekonomické a environmentální problémy prostě neřeší. A ženy jsou považovány za měkký cíl,“ uzavřela.

Íránská exilová opozice podala minulý týden v USA žalobu na prezidenta Ebráhíma Raísího za jeho údajnou roli při mučení a vraždění íránských disidentů v roce 1988. Žalobu podala Íránská Národní rada odporu (NCRI) v podobném znění, jaké mají žaloby vznesené proti Raísímu v Anglii a Skotsku. Uvádí se v nich, že Raísí byl v roce 1988 členem takzvané komise smrti. Byli v ní čtyři soudci, kteří nařídili popravy tisíců lidí a mučení členů opozičních Lidových modžáhedů (MEK), kteří patří k partnerům NCRI.

Íránské fanynky využily fotbalový zápas k uctění památky ženy, která se upálila

Íránské ženy, kterým bylo poprvé po desetiletích umožněno navštívit národní fotbalový zápas, využily této příležitosti a uctily památku fanynky, která se upálila na protest proti zákazu vstupu žen na sportovní tribuny. „Modrá dívka,“ skandovaly desítky žen, které se minulý čtvrtek zúčastnily zápasu na teheránském stadionu Azádí, a odkazovaly tak na Sahar Chodajáríovou. Zesnulá dívka získala přezdívku kvůli barvám svého oblíbeného týmu Esteghla.

Devětadvacetiletá íránská fotbalová fanynka se v září 2019 upálila před budovou soudu poté, co byla zatčena na stadionu v Íránu, kam přišla oblečena jako muž. Měla strach z toho, že bude za čin muset do vězení. Zatímco v Íránu bylo v uplynulých letech menšímu počtu cizinek povoleno fotbalová utkání sledovat, Íránky od islámské revoluce z roku 1979 na fotbalové stadiony nesmějí.

Její smrt vyvolala v zemi pobouření a zesílila tlak na úřady, aby na fotbalové stadiony povolily vstup i ženám. Úřady fanynkám udělily výjimku jen v několika případech. Prozatím není přesně jasné, kolik žen smělo sledovat čtvrteční zápas mezi kluby Esteghlal a Mes Kerman na stadionu, který má kapacitu 100 000 diváků. Státní média uvedla, že úřady pro ženy vyčlenily 500 míst.

Esteghlal na svém oficiálním účtu na twitteru přítomnost žen na stadionu uvítal. „Jsme rádi, že jste dnes přítomny na stadionu Azádí,“ uvedl klub v tweetu, který doprovázela fotografie fanoušků a fanynek držících týmovou vlajku. Hlavní trenér i hráči podle něj ženy uvnitř stadionu pozdravili a zatleskali jim.

Mnozí íránští uživatelé sociálních sítí rozhodnutí umožnit ženám účast na zápase uvítali a zároveň kritizovali úřady za to, že sport v minulosti divačkám zakazovaly. Íránská reportérka Hoda Hašemiová uvedla, že název stadionu Azádí konečně odráží jeho význam, v perštině totiž označuje ‚svobodu‘.

Na Írán tlačila kvůli zákazu žen na stadionech i světová fotbalová federace FIFA. Místní úřady v posledních letech proto umožnily některým ženám zápasy navštěvovat. Například v září 2019 FIFA nařídila Íránu, aby ženám umožnil vstup na stadiony bez omezení a v počtu, který bude stanoven podle poptávky po vstupenkách. V říjnu 2019 íránské úřady poprvé po desetiletích umožnily vstup na stadion Azádí na mezinárodní zápas proti Kambodži přibližně čtyřem tisícům žen.

Naopak letos v březnu úřady zakázaly ženám účast na mezinárodním zápase proti Libanonu. Zprávy místních médií naznačovaly, že policie proti divačkám použila pepřový sprej, aby jim zabránila ve vstupu na stadion ve městě Mašhad, což vyvolalo všeobecné pobouření. Tento incident vedl k výzvám některých členů FIFA, aby Írán potrestala.

Zdroje: