Dnes je čtvrtek 23. září 2021., Svátek má Berta
Počasí dnes 9°C Občasný déšť

Ultrakonzervativec Raísí se stal prezidentem Íránu. Kritici připomínají jeho temnou minulost

Ultrakonzervativec Raísí se stal prezidentem Íránu. Kritici připomínají jeho temnou minulost
Oponenti z řad ochránců lidských práv připomněli temnou minulost nového prezidenta. Raísí byl jedním z aktérů masových poprav, které se konaly na konci irácko-íránské války v roce 1988 | zdroj: Profimedia

Ultrakonzervativec Ebrahím Raísí dnes v íránském parlamentu složil přísahu a stal se osmým prezidentem islámské republiky. Slavnostní ceremoniál odvysílala v přímém přenosu státní televize.

Šedesátiletý duchovní ve funkci vystřídá Hasana Rúháního, který po dvou funkčních obdobích nemohl potřetí kandidovat. Raísí, který byl preferovaným kandidátem íránského nejvyššího duchovního ajatolláha Alího Chameneího, v červnových volbách získal téměř 62 procent hlasů.

„Budu se věnovat službě lidu, cti země, šíření náboženství a morálky a podpoře pravdy a spravedlnosti,“ uvedl nově zvolený prezident při své inauguraci.

S nástupem Raísího, který platí za zapřisáhlého odpůrce Západu, se nyní zákonodárná, soudní a výkonná moc v Íránu dostala pod kontrolu ultrakonzervativců, podotýká agentura DPA.

Raísí se narodil 14. prosince 1960 ve druhém největším íránském městě Mašhad na severozápadě země. Uvádí o sobě, že vystudoval právo na univerzitě Šahída Motaharího a náboženský seminář v Komu. Je zastáncem islamizace univerzit, omezení přístupu k internetu i cenzury západní kultury a genderové segregace na pracovním trhu. Podporuje rozvoj zemědělského sektoru a slíbil vytvoření nových pracovních míst.

Raisí více než 30 let působil v soudnictví a v roce 2019 byl jmenován šéfem íránské justice. Oponenti z řad ochránců lidských práv připomněli jeho temnou minulost. Raísí byl totiž jedním z aktérů masových poprav, které se konaly na konci irácko-íránské války v roce 1988.

Podle mezinárodních organizací na ochranu lidských práv bylo tehdy popraveno až 5000 lidí, íránská opozice tvrdí, že jich bylo až 30 000. Popravy se konaly na příkaz tehdejšího duchovního vůdce Rúholláha Chomejního a Teherán je oficiálně nepřiznal. Raísí byl členem tribunálu, který vynášel rozsudky smrti. Nikdy se k této své aktivitě nepřiznal a na dotaz, který se týkal jeho role v hromadných popravách, podle agentury AP reagoval tím, že se označil za „ochránce lidských práv“.

Prezidentem byl Raísí zvolen letos 18. června. Kandidoval už v prezidentských volbách v roce 2017, v nichž skončil druhý za Rúháním.

Z politického hlediska je Raísí novou tváří. V úterním projevu, kdy mu Chameneí předal pověřovací listiny, řekl, že bude usilovat o zrušení amerických sankcí proti Íránu. Ty Spojené státy obnovily v roce 2018 po odstoupení od jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Návrh složení Raísího kabinetu by měl být o víkendu předložen parlamentu. Jeho výběr ministrů a náměstků bude přesnějším ukazatelem směřování jeho politiky.

Zdroje: