hidžáb

Íránská vláda má v plánu ve veřejné dopravě využívat technologii rozpoznávání obličejů, aby identifikovala ženy, jež nedodržují přísné nařízení, které se týká povinného nošení hidžábu, tedy šátku, jímž si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena a dekolt.

Milion chvilek ve spojení se zvolením Stanislava Křečka veřejným ochráncem práv a dalšími událostmi varuje před rozvratem institucí a nebezpečím, že se můžeme ubírat cestou Maďarska a Polska. Tedy států, které mají podle spolku vlády s autoritářskými sklony. Jak si nástup Křečka na místo ombudsmana vykládat? A jak čelit trendu, jehož je součástí?

Takové sdělení vyvěsila na svém prodejním webu v Česku společnost Decathlon. Že by po hidžábech byla v české kotlině tak vysoká poptávka? Skutečnost je pochopitelně jiná…

Dívka ze Somálska, které Střední zdravotnická školu v Praze 10 zakázala nosit hidžáb, neuspěla se žalobou. Soud se ale nezabýval podstatou věci, pouze konstatoval, že dívka muslimského vyznání k újmě nemohla dojít, neboť se nikdy formálně nestala studentkou školy. Jaký je vztah mezi právem na svobodu vyznání a českým ústavním pořádkem, rozebírá analýza právníka Aleše Rozehnala.

Somálská dívka, která se domáhala omluvy a odškodnění 60 tisíc korun za to, že jí pražská Střední zdravotnická škola údajně zakázala nošení muslimského šátku hidžáb, u soudu neuspěla. Podle soudkyně dívka diskriminaci neprokázala, ale hlavně vůbec nesplnila podmínky pro zahájení studia a škola tak nepochybila. Rozsudek není pravomocný.

Muslimka, kterou zaměstnavatel nepřijal kvůli tomu, že na pohovor dorazila v šátku, našla podporu u Nejvyššího soudu Spojených států. Žena se soudila o odškodné za to, že firma nerespektovala její náboženské potřeby, a soudci se postavili na její stranu.

Nošení muslimských šátků, takzvaných hidžábů, není podle ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) žádný problém. Dotyčným dívkám by však měl být vidět obličej - v opačném případě by to totiž mohlo být vnímáno jako bezpečnostní riziko.