Dnes je středa 17. srpna 2022., Svátek má Petra
Počasí dnes 32°C Skoro jasno

Druhá Putinova zahraniční cesta: „Nepřátelé Západu“ budou upevňovat vztahy

Druhá Putinova zahraniční cesta: „Nepřátelé Západu“ budou upevňovat vztahy
Vladimir Putin, Ebrahím Raísí a Recep Tayyip Erdogan | zdroj: Profimedia

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vyzval k prohloubení dlouhodobé spolupráce mezi svou zemí a Ruskem. Po dnešním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem také řekl, že Teherán a Moskva musejí zůstat „ostražití vůči klamům Západu“.

Společně s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem jednali také o situaci v Sýrii. Írán podle Chameneího prosazuje politické řešení, Turecko tvrdí, že „nemůže nečinně přihlížet“ snahám kurdských milic o rozdělení Sýrie.

Cesta do Teheránu je Putinovou teprve druhou zahraniční cestou od začátku invaze na Ukrajinu. V červnu se vydal do středoasijských postsovětských republik Tádžikistánu a Turkmenistánu.

Ajatolláh se vyjádřil i k válce na Ukrajině. Označil ji za „tvrdou a těžkou událost“. „Islámskou republiku vůbec netěší, že jí trpí obyčejní lidé,“ prohlásil Chameneí, který také řekl, že „Rusko si pod Putinovou vládou zachovalo nezávislost“. Ve vztahu k ekonomice Chameneí řekl, že „dolar by měl být postupně odstraňován ze světového trhu“. Putin po jednání řekl, že s Chameneím diskutoval o používání národních měn při vzájemných vyrovnáváních.

Rusko a Írán jsou společnými podporovateli syrského prezidenta Bašára Asada a obě země také spojuje protizápadní, především protiamerické naladění. Rusko i Írán čelí západním sankcím.

Podle trojice iniciátorů dnešního jednání, Putina, Chameneího a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, bylo účelem schůzky nalézt mírové řešení situace v Sýrii. Trojstranné jednání komentoval v televizním projevu íránský prezident Ebrahím Raísí. Uvedl, že „o osudu Sýrie by měli rozhodovat její obyvatelé bez zahraniční intervence“. „Nelegitimní přítomnost okupačních jednotek USA Sýrii destabilizuje. Silná přítomnost syrské armády pomůže udržet integritu země,“ řekl prezident.

Zatímco Moskva a Teherán syrský režim Asada podporují, Turecko poskytlo pomoc povstaleckým skupinám, které bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Erdogan dnes řekl, že „boj Turecka proti terorismu bude pokračovat nehledě na to, kdo jej podporuje“. Uvedl ale, že očekává podporu od Ruska i Íránu.

„Největším přínosem pro syrský lid by bylo, kdyby se země zbavila kurdských milic YPG,“ řekl Erdogan. YPG podle něj se zahraniční podporou podniká kroky k rozdělení Sýrie, čemuž Turecko nemůže nečinně přihlížet.

Kurdské milice YPG považuje Turecko za teroristickou organizaci, některé členské státy NATO je naopak podporovaly v boji proti teroristům z organizace Islámský stát. Turecko vede proti YPG a členům turecké strany kurdských pracujících (PKK) dlouhodobou vojenskou kampaň.

profimedia-0708341134 Alí Chameneí a Vladimir Putin | zdroj: Profimedia

YPG jsou ozbrojenou složkou kurdské Sjednocené demokratické strany (PYD), která je přední opoziční stranou v Sýrii, kde má pod kontrolou několik území. Cílem syrských Kurdů je dosáhnout co možná největší autonomie na svých roztříštěných územích, tu jim ale vláda Bašára Asada přiznat odmítá. Od roku 2016 provedla Ankara především proti Kurdům čtyři vojenské operace na severu Sýrie.

Putin po jednání uvedl, že Rusko, Írán i Turecko jsou odhodlaní "normalizovat" situaci v Sýrii a dohodli se na dalších konzultacích.

Putin: Otázky okolo ukrajinského obilí se zatím nepodařilo vyřešit

Putin a Erdogan mluvili také o situaci kolem ukrajinského obilí v černomořských přístavech. Podle agentury Reuters dává Putin touto cestou Západu najevo, že chce upevňovat vztahy s „nepřítelem Západu“ Íránem.

Ne všechny otázky související s vývozem ukrajinského obilí se podařilo vyřešit, ale je dobře, že se věc dala do pohybu, řekl Putin na schůzce s Erdoganem v Teheránu. Erdoganovi Putin poděkoval za pomoc při zprostředkování jednání o vývozu obilí z Ukrajiny přes Černé moře.

„Díky vašemu zprostředkování jsme se posunuli vpřed. Ne všechny otázky jsou pravda vyřešeny, ale samo o sobě už je dobré to, že vidíme posun,“ řekl Putin.

Erdogan prohlásil, že pozice, kterou zaujala ruská strana ohledně vývozu obilí z Ukrajiny během dřívějších jednání v Istanbulu, byla „velmi konstruktivní“, a Putinovi rovněž poděkoval.

Minulý týden o ukrajinském obilí hovořily v Istanbulu delegace z Ruska, Ukrajiny, Turecka a OSN. Turecký ministr obrany Hulusi Akar po jednáních vyjádřil naději, že se v tomto týdnu podaří uzavřít dohodu o námořní přepravě obilí. Generální tajemník OSN António Guterres označil výsledek jednání v Istanbulu za významný posun vpřed, pokrok potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

V ukrajinských přístavech je kvůli válce zablokováno 20 až 25 milionů tun obilí. Dodávky obilí z Ukrajiny jsou přitom klíčové pro řadu zemí na Blízkém východě a v Africe.

Ukrajina tvrdí, že Rusko černomořské přístavy záměrně blokuje a že ukrajinské obilí krade. Moskva naopak vinu klade Kyjevu. Ukrajina podle ní zatím neodminovala své pobřeží, takže přeprava obilí není bezpečná. Kyjev odmítá odminovat své přístavy, protože se obává, že ruská armáda pak zaútočí na ukrajinské černomořské pobřeží.

Zdroje: