Vyplývá to z pátečních prezidentských voleb v Íránu, jejichž vítězem se stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. V prvním kole hlasování dostal 62 procent hlasů.

Ve stínu kleriků

Letošních voleb se mohlo zúčastnit 59,3 milionu obyvatel starších osmnácti let. Íránci v nich odevzdali 28,6 milionu hlasů, účast tak byla nejnižší ze všech voleb od ustavení islámské republiky v roce 1979.

Ebráhím Raisí, který v kampani vystupoval jako obhájce chudých a bojovník proti korupci, získal 17,8 milionu hlasů, několikanásobně víc než jeho největší soupeři – někdejší šéf centrální banky Abdolnáser Hemmatí, nebo bývalý velitel revolučních gard Mohsen Rezáí.

Ve funkci vystřídá dosavadního prezidenta Hasana Rouháního, který po dvou obdobích v prezidentském paláci potřetí kandidovat nemohl.

Televize CNN připomíná, že hlavní slovo v řízení státu bude mít v islámské republice nadále nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. V klerikálně autoritářském státu sice funguje politická soutěž, mantinely ji ale určuje Chameneím vedená klerikální Rada dohlížitelů, která je prvkem ústavního systému.

Před letošními volbami rada masivním způsobem vyřazovala kandidáty. Do voleb jich připustila pouze sedm.

Řezník z Teheránu

„Přicházím jako nezávislý, abych změnil řízení země a bojoval s chudobou, korupcí, ponižováním a diskriminací,“ prohlašoval šedesátiletý Raísí ve volební kampani.

Den voleb. Ženy hlasují odděleně o mužů. | zdroj: Profimedia

Soudce, který od března 2019 vedl íránskou justici, je jedním z nejvlivnějších lidí v Íránu a mluví se o něm jako o možném nástupci ajatolláha Alí Chameneího, který Raísího dlouhodobě podporuje.

Oponenti nově zvoleného prezidenta ale připomínají jeho temnou minulost. Raísí byl jedním z aktérů masových poprav politických odpůrců režimu na konci irácko-íránské války v roce 1988. Podle různých zdrojů tehdy přišlo o život pět tisíc až třicet tisíc lidí.

Popravy byly organizovány na příkaz tehdejšího duchovního vůdce Rúholláha Chomejního a Írán je nikdy nepřiznal. Raísí byl funkcionářem tribunálu, který vynášel rozsudky smrti jako na běžícím pásu. Izraelské ministerstvo zahraničí ho v reakci na zvolení nazvalo „řezníkem z Teheránu“.

Raísího jméno za tuto jeho činnost figuruje na sankčním seznamu amerického ministerstva zahraničí i Evropské unie.

Nový íránský prezident platí za zastánce tvrdé linie vůči Západu. Je zastáncem islamizace univerzit, omezení přístupu k internetu i cenzury západní kultury a genderové segregace na pracovním trhu.

Podle analytiků by ale Raísí neměl být proti obnově jaderné dohody z roku 2015. V té se Írán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za uvolnění mezinárodních sankcí.