Ve věčně ucpaných teheránských ulicích je změť autoservisů - a je to mužská záležitost. Mechanici ve špatně osvětlených garážích svářejí a montují, spojují a lakují. To by platilo, dokud se zpod kapoty auta nevynoří Rúháníová v montérkách plných olejových skvrn a s vlasy zastrčenými v kšiltovce.

V tomto prostředí čepice nahrazuje hidžáb - povinnou pokrývku hlavy muslimských žen. Marjam právě leští modré BMW, čímž se farmám svého dětství nemohla vzdálit víc. Pochází z vesnice Ághmazár u hranice s Turkmenistánem, kde se dívky vdávají ještě v pubertě a život zasvětí výchově dětí.

"Porušila jsem tabu, a když jsem si vybrala tuhle cestu, narazila jsem," říká čtyřiatřicetiletá Rúháníová, když pečlivě smýčí a odstraňuje nejmenší částečky prachu z karosérií a motorů.

Všude ve světě autoprovozům dominují muži a pro konzervativní Írán to platí ještě víc. I když se tam ženy, zejména ve městech, stále více na pracovním trhu prosazují a tvoří více než polovinu zaměstnanců s vyšším než středním vzděláním.

Zvědaví, ale spokojení zákazníci

Rúháníová je z rodiny zemědělců a jako všechny děti v Ághmazáru pomáhala na poli. Na rozdíl od svých pěti sourozenců se zajímala především o otcův traktor - naučila se ho řídit jako hodně malá. V Bodžnúrdu pracovala jako kadeřnice a studovala kosmetiku, ale montáž automobilů ji přitahovala víc.

K nelibosti některých příbuzných a vesničanů začala obchodovat s ojetými auty a snila o práci obchodnice s automobily a o jejich čištění. Mnozí příbuzní s ní přestali mluvit, ale otec byl liberálnější. Dovolil jí odložit svatbu a věnovat se tomu, co ji baví.

V té době v její provincii Severní Chorásán ani nikde jinde v Íránu žádný odpovídající kurz neexistoval. Odjela proto do Turecka a navzdory skeptickým kolegům-mužům, získala certifikát profesionálních čističů a leštičů aut. S ním si otevřela vlastní živnost v jedné teheránské garáži. Začali se hrnout zákazníci, zvědaví na první ženu v branži, fotili si ji a šířili její slávu na sociálních sítích.

Sabotáže od kolegů

Kolegové-muži ale z jejího úspěchu nadšení nebyli a snažili se jí škodit. Někteří napustili její lešticí podložky kyselinou, aby poškodila lak na autech zákazníků. Jiní roztrhali drahé kartáče, které nakoupila ze svých životních úspor. Stížnosti k majiteli garáže nevedly k ničemu a bez důkazů jí nepomohla ani policie.

Chtěla to vzdát a odjet, ale byla už známá. Začala se o ni zajímat jedna z renomovaných teheránských garáží a nabídla jí práci. Takže si už několik let plní sen a pracuje v profesi čištění, prodeje a leštění aut. Začala to učit další ženy a povzbuzuje je, aby se nebály překážek. V propagačním videu ukazuje nablýskaná auta drahých značek, z jejichž hladkých kapot všechno sklouzne.

"Začalo mě to zajímat, jakmile jsem ji poprvé uviděla, protože v Íránu, kde platí pro ženy omezení, nám takovou práci většinou nesvěřují," řekla Farahnáz Deravíová, která patří k Marjaminým žačkám.

Oprava aut začala být v Íránu v kurzu, když bývalý americký prezident Donald Trump odstoupil od dohody o íránském jaderném programu a obnovil sankce. Stát si musel udržet devizy a zakázal dovoz aut z Asie a z Evropy. Ceny automobilů stouply na čtyřnásobek a ti hodně bohatí, kteří si mohou dovolit luxusnější auta, si je hýčkají, protože je to důkaz jejich postavení.

Rúháníové se daří dobře, ale íránská ekonomika se potýká s mnoha potížemi, k nimž přistupuje izolace a také pandemie způsobená šířením koronaviru. Rúháníová teď má nový sen - otevřít si firmu v zahraničí, nejlépe někde v Evropě.